Českokrumlovsko 16. 10. 2003

Černá v Pošumaví - S rekonstrukcí bytového fondu začali v Černé v Pošumaví. Do konce října by měly opravit první dva z pěti domů.

"V jednom z nich děláme zateplení, výměnu oken a kompletně i střechy. Druhý dům bude mít rovněž novou střechu, navíc v něm rekonstruujeme topení, " řekl starosta obce Jan Voldřich. Obyvatelé druhého z domů, kteří si dosud topili ve vlastním kotli, budou mít po opravě centrální vytápění z jednoho kotle pro celý dům. "I když se stále bude topit tuhými palivy, produkce škodlivin do ovzduší se sníží, " dodal starosta.

"Na opravy čerpáme peníze z obecního rozpočtu a z Fondu rozvoje bydlení. Příští rok máme v plánu v rekonstrukci bytového fondu pokračovat, už však budeme usilovat o získání dotace na zateplení domů a na změnu vytápění. Uvažujeme o vytápění pomocí tepelných čerpadel," dodal starosta. Obec má ve svém majetku sedm bytových domů, z nichž jeden je téměř nový, další po rekonstrukci a všechny zbývající čeká kompletní oprava.

IVANA FARYOVÁ

Českoskumlovsko 11.11.2003

Černá v Pošumaví - Za neuváženou a ukvapenou považuje současný starosta obce koupi části areálu bývalé sodovkárny, kterou loni schválilo tehdejší zastupitelstvo.

Z původního plánu na využití areálu nezbylo nic. V těsném poměru pět ku čtyřem odsouhlasili měsíc před koncem volebního období zastupitelé obce koupi pozemku o rozloze 1,24 hektaru se dvěma budovami, skladem, dílnou a dvěma rybníky v areálu bývalé sodovkárny. Záměrem obce bylo vybudo vat zde centrální výtopnu na biomasu, na kterou však chyběl jakýkoli projekt. Podle současného vedení obce je původní plán neuskutečnitelný.

"Nebyla zpracovaná žádná studie ani finanční rozbory ve smyslu rentability. Šlo o neuvážený a ukvapený záměr, který stál hodně peněz a jehož řešení zdědilo nové zastupitelstvo. Obec to sice nepoloží, ale zastupitelé měli tehdy lépe zvažovat investici, která jde do milionů, " řekl k narychlo uzavřenému obchodu současný starosta obce Jan Voldřich. "Spalovna biologického odpadu je věci desítek milionů korun, a i když obec centrální výtopnu potřebuje, je to projekt dlouhodobý, který se musí dobře připravit, " dodal.

"Myšlenka na vybudování centrální kotelny je stará deset let. Projekt jsme ale neměli, protože nebylo jasné umístění výtopny. Hledali jsme nejprve místo a také zdroj biomasy, " řekl před několika dny tehdejší starosta obce Jan Novák. "Teprve roku 2000 převzala obec do svého vlastnictví lesy, které by byly zdrojem biomasy, " doplnil Novák.

Proto obec koupila část areálu bývalé sodovkárny, který již šest let chátral. "Z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodné. Ale myslím, že je normální, když nové zastupitelstvo věci hodnotí jinak, řekl Jan Novák.

Místo kotelny na centrální vytápění tedy obec areál využije alespoň pro vybudování zázemí pro hasiče a veřejně prospěšné služby.

"Celý rok jsme objekty vyklízeli, abychom je vůbec zprovoznili. Nyní je připravujeme na zimu, dělá se nová střecha, základní temperování a elektřina, " uvedl starosta Jan Voldřich.

"Se dvěma rybníky, které zabírají téměř polovinu pozemku, si ale zatím nevíme rady. Jeden je nefunkční se špatnou hrází, druhý je zcela zanesený. Jejich likvidace by přišla nejméně na další milion korun, " uzavřel současný starosta.

(fa) IVANA FARYOVÁ

Českokrumlovsko 14.11.2003

Český Krumlov - Více než sedmdesátka lidí se zúčastnila Podnikatelského fóra Českokrumlovska, které uspořádala oblastní kancelář Jihočeské hospodářské komory v Č. Krumlově. "Očekávali jsme tak padesát účastníků, " byla příjemně překvapena ředitelka Zdenka Doleželová.

Táhlem pro podnikatele a některé zástupce obcí byly zřejmě zajímavé body programu, jako informace o aktivitách kraje, strategickém plánu rozvoje Č. Krumlova, plánu rozvoji Kaplice nebo o rozvoji dopravy a cestovního ruchu.

Hejtman Jan Zahradník poukázal na problémy, se kterými se krajský úřad potýká při prosazování výstavby komunikace R3 a především na nedostatek financí, které do kraje plynou na stavbu dálnic. "Ty stačí tak na jeden kilometr dálnice, " podotkl krajský radní Robin Schinko. Kraj se mimo jiné také snaží prosadit otevření více hraničních přechodů.

Na setkání s velvyslancem Rakouska 27. listopadu a s Ralfem Dreyerem z delegace Evropské komise 4. prosince pozval podnikatele starosta Č. Krumlova Antonín Mikeš.

Strategický plán rozvoje Kaplice vychází z faktu, že zatímco Č. Krumlov je městem spíše turistickým, Kaplice je městem ochodním a tržním. "Nyní před námi leží dva klíčové problémy - rekonstrukce čistírny odpadních vod a vybudování nového vodovodu směrem na Malonty, " řekl starosta Ferdinand Jiskra.

Program ukončila diskuze o tom, co podnikatelům ztěžuje a brzdí jejich aktivity.

ZUZANA KYSELOVÁ

Českokrumlovsko  8.12.2003

Sté narozeniny oslavila v sobotu 6.12.2003 Marie Stehlíková v obci na břehu Lipna.

„Od roku 1990 je to na Českokrumlovsku druhý případ. Zhruba před sedmi lety jsme blahopřáli ke stejnému jubileu paní z Větřní,“ konstatovala ředitelka okresní správy sociálního zabezpečení Daniela Vondrová, která oslavenkyni v sobotu předala blahopřání od ministra Zdeňka Škromacha a rozhodnutí o navýšení důchodu o tisíc korun. „Pro nás je toto jubileum obzvláště mimořádná událost,“ dodala Věra Daňová ze sboru pro občanské záležitosti, která s kolegyní a starostou obce Janem Voldřichem přišla stařence pogratulovat. Marie Stehlíková až do osmdesáti pracovala v zemědělství. „Jedli jsme hlavně jídla z kukuřičné mouky. Kaši, buchty – všechno,“ líčila stařenka, která povila tři děti a už je dvojnásobnou praprababičkou.

Stravuje se zdravě. Přes týden jí bezmasá jídla, maso si dá jenom o víkendu. Nemá ráda dorty, ale jíst jí pořád chutná. Marie Stehlíková stále chodí na procházky, i když už teď raději ne sama, ale v doprovodu své dcery. Ještě v dvaadevadesáti letech absolvovala cestu vlakem až na Moravu, odkud pochází. „Já jsem z té cesty byla zničená, maminka ji zvládla v pohodě,“ smála se dcera stoleté babičky Marie Lhotová.

MF DNES (Čeněk Třeček)  10.1..2004

Černá v Pošumaví - Nové kvalitnější silnice první třídy se dočká obec Černá v Pošumaví na břehu Lipenské přehrady. Ne všichni v obci mají ale ze stavby, která má začít v příštím roce, radost protože zatímco nedaleké osadě Mokrá se cesta vyhne, v Černé povede po stávající silnici středem obce.

„Hrozný, bydlím hned u cesty, tak si představte, jak to tu bude vypadat," říká Zdeňka Pivcová, která bydli v kopci na počátku Černé v Pošumaví.
I starosta a zastupitelé vědí, že tato trasa má své odpůrce. Přesto ji 1. října 2003 na zasedání zastupitelstva potvrdili. „Tuto trasu schválili již předchozí zastupitelé v rámci územního plánu. Tehdy vybírali přibližně z pěti variant a příprava trvala více jak šest let. Nyní je vše už natolik zpracované, že není možné stavbu zastavit, jinak bychom přišli o investice, které, předpokládám, obec zkrášlí. Zkrátí a zlepší trasy do obce. Opačný výsledek by mohl být takový, že nebudeme mít investice a silnice tu stejně povede," vysvětlil důvody starosta Černé v Pošumaví Jan Voldřich.

Velké obavy mají někteří lidé zejména ze zimního provozu, který dělá problém hlavně řidičům velkých nákladních automobilů. „Hlavně ten kruhový objezd, co bude dole pod kopcem, ten bude stát za to. Tady v Černé se v zimě nesolí a kamiony, co tu jezdí, to dole neubrzdí. Již nyní tu zůstávají stát v kopci a nemohou vyjet," řekla jednatřicetiletá Šárka Strnadová. „V zimě, když je sníh, občas nevyjede ani autobus," doplnila Zdeňka Pivcová. Sůl se na posyp silnic nesmí v Černé v Pošumaví používat kvůli blízké Lipenské přehradě.

Nově chystaný úsek má začít před osadou Mokrá, kde končí kvalitní silnice postavená již před několika lety. Vyhne se osadě, přes kterou se nyní jezdí, a rovně bude pokračovat až k Černé. Pudle projektu bude kratší a rychlejší než stávající cesta. Proto má i své zastánce. „Mně nová cesta nevadí," uvedl šestapadesátiletý Vladimír Štěpka.

Jako většina obcí u Lipna je i Černá závislá na turistech a zejména na letní sezóně. „Příjmy, které máme z rekreace, jsou pro hospodaření obce podstatné. Jde nejen o poplatky a místní daně, ale i nájmy z pozemků pro služby, například pro parkoviště, kempy nebo nájmy z pozemků u vody," řekl starosta Voldřich.

Navíc je v Černé vysoká nezaměstnanost, ale alespoň přes léto lidé díky turistům mají práci. Řada lidí si zde v létě přivydělává poskytováním ubytování turistům.

Přes zimu tu není nic," řekl Zdeněk Zlámal, který pracuje jako správce jednoho z rekreačních zařízení na Lipně. „V létě mám práce hodně, v zimě jí zas tolik není," vysvětlil ZIámal.

V Černé, kde žijí osm set třicet dva obyvatelé, byla na konci listopadu více než sedmnáctiprocentní nezaměstnanost. „Nyní jsem na mateřské dovolené a nemám žádné vyhlídky, až mi skončí. Většina lidí zde jezdí do Českého Krumlova, ale to si člověk musí vydělat alespoň deset tisíc, aby se to s tím cestováním vyplatilo," uvedla Šárka Strnadová.

Štěstím pro lidi dojíždějící za prací je dobré spojení, které navíc v létě posilují dopravci kvůli turistům. „Autobus je výborný, tady je spojení výborné," uvedl Štěpka a jeho názor potvrdili i další lidé, kteří zde žijí.

Vedle obecního úřadu dělníci upravovali jeden z bytových domů města. „Snažíme se lidem nabídnout kvalitní bydlení," řekl starosta Voldňch. Obec také chce lidem nabídnout možnost stavět vlastní rodinné domy a ráda by jim prodala některé své pozemky. „Problémem ale je, že nemáme pozemky ve větších celcích. Snažíme se proto domluvit s ostatními vlastníky o jejich výměně a ucelená území potom nabídneme stavebníkům, " naznačil jeden z plánů obce starosta“.

Článek v Jihočeských listech dne 17.02.2004 (Ivana Faryová)

Černá v Pošumaví – kvůli výši státní dotace musela obec ustoupit od původního záměru vybudovat v tomto roce čističku odpadních vod a kanalizaci v Dolní Vltavici.

"Letos se proto budeme snažit především nashromáždit finanční prostředky, které nám umožní se do zmíněných investic pustit později," řekl včera starosta Černé v Pošumaví Jan Voldřich.

Zastupitelé schválili před několika dny rozpočet obce na tento rok. Ten počítá v příjmové části s více než patnácti miliony korun, ve výdajové se zhruba osmnácti a půl milionu korun.

"Největší výdaje půjdou letos na opravy bytových domů. Budeme opravovat střechy, zateplovat domy a v jednom zcela změníme systém vytápění," uvedl starosta.

Značnou část prostředků z rozpočtu zastupitelé vyčlenili na údržbu a rozvoj rekreačních objektů obce, stejně jako na úklid a přípravu rekreačních prostor na letní sezónu a nákup potřebné techniky k těmto účelům.

Černá v Pošumaví/Kyselov – O otevření přechodu Kyselov - Diendorf už léta bezúspěšně usiluje Černá v Pošumaví, do jejíhož katastru Kyselov spadá. Nyní konečně svitla jejich záměru naděje, protože za žádost se postavil i krajský úřad.

"Od počátku 90. let vedeme složitá jednání o otevření tohoto přechodu pro turisty a cyklisty. Žádná z žádostí zatím nebyla úspěšně vyřízena," řekl starosta Černé v Pošumaví Jan Voldřich. "Svou roli v zamítnutí hrála i skutečnost, že oblast sousedí s chráněným krajinným územím," dodal. Přitom se zdá, že základní předpoklady pro zřízení přechodu, který zde již před dávnou dobou býval a sloužil jako významná obchodní stezka, jsou do Kyselova na pravém břehu Lipna vede silnice a je tu i budova pohraniční policie.

Další žádost o otevření přechodu předloží ministerstvu vnitra krajský úřad. "Doufám, že když za sebou máme kraj, tentokrát řeknou ano. Nepředpokládám, že by přechod byl v provozu letos v létě, ale od příštího roku už snad ano," věří starosta.

Ivana Faryová

Denník Právo, Petr Pokorný - 14. duben 2004

Nevládní ekologické organizace začaly sbírat podpisy proti záměru výstavby lyžařského areálu v části vojenského výcvikového prostoru Boletce na Českokrumlovsku.

Projekt naopak podporují zastupitelé kraje, kteří projekt Chlum zařadili do Programu rozvoje regionu. „Vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně hodnotné území na okraji Šumavy s výjimečnými přírodními památkami.

Specifické využívání zdejší krajiny a vojenské aktivity umožnily zachování řady vysoce ohrožených přírod¬ních stanovišť a na ně vázaných bohatých druhů flóry a fauny. Právem je proto boletický prostor navržen k ochraně prostřednictvím evropské soustavy Natura 2000," uvedl na úterní tiskové konferenci v Českých Budějovicích Vladimír Molek ze sdružení Calla.

V takzvané ptačí oblasti Boletice, navržené k zařazení do soustavy Natura 2000, hnízdí podle Jana Hory z České společnosti ornitolo¬gické na ploše více než 23,5 tisíce hektarů 21 evropsky významných ptačích druhů. „Žádáme, aby území Boletic bylo chráněno v plném rozsahu a aby projekt Chlum - středisko zimních sportů byl vypuštěn z rozvojového programu i územního plánu Jihočeského kraje," píše se v petici.

Jde o zaměstnanost

Záměr Chlum ve své současné podobě počítá s výstavbou patnácti vzájemně propojených sjezdovek, z nichž čtyři by měly být delší než dva kilometry, snowboardparkem, cvičnými tratěmi a lyžařským náměstím. Celkové náklady na vybudování technické infrastruktury jsou odhadovány na 1,2 až 1,5 miliardy korun.

Podporu projektu už vyjádřil také Svaz měst a obcí Jihočeského kraje a Jihočeská hospodářská komora a to zejména z toho důvodu, že s výstavbou areálu by přímo v místě vzniklo až 500 nových pracovních míst, přičemž dalších více než tisíc by připadlo v regionu na služby v oblasti ubytování, stravování a dopravy.

Na Českokrumlovsku nyní dosahuje 11 procent a je dlouhodobě nejvyšší v kraji. V oblasti přitom nelze kvůli její struktuře do budoucna očekávat nějaký významný příliv investorů či růst několika málo stávajících průmyslových podniků.

Ekologové tvrdí, že „na základě zkušeností ze světa", přinese dostatek pracovních míst i takzvaná měkká turistika či agroturistika. Konkrétní projekty či analýzy ale nemají. „Tyto údaje by měly být obsaženy v posudku vlivu areálu na životní prostředí (EIA)," konstatoval Molek.

Podporují kraj

Starostové obcí v okolí nedaleké lipenské přehrady vidí jedinou možnost tvorby nových pracovních příležitostí v rozvoji cestovní¬ho ruchu. Ten se ale dosud na Šumavě potýkal se sezónními výkyvy. Shodují se proto, že by pravý břeh Lipna a vojenský prostor Boletice měly rozšířit svoji zimní nabídku.

„Mohu říci, že nejen představy mé, ale i ostatních starostů odpovídají záměrům kraje," uvedl například starosta Černé v Pošumaví Jan Voldřich (SNK). O to paradoxněji vyznívají argumenty ekologů, že tanky ptákům v Boleticích vadily mnohem méně, než by jim vadil masivní příliv lyžařů.

Deník Právo – Pavel Orholz – čtvrtek 15. dubna 2004

Za dva měsíce stoupla voda v nádrži téměř o dva metry a na okolních svazích je ještě spousta sněhu Loňská letní sezóna, kdy na lipenské vodní nádrži dramaticky klesala voda, by se v letošním roce už neměla opakovat. Hladina vodní nádrže stoupá, už nyní dosahuje až k plážím a obce i podnikatelé se připravují na první turisty.

Právu to potvrdil i vedoucí hrázný Lipna Daniel Barcal. „Vody je rozhodné víc než v loňském roce. V současné době vypouštíme až deset kubíků vody, takže na suchu nebudou s největší pravděpodobností ani vodáci," uvedl Barcal.

Za dva měsíce stoupla voda v nádrži téměř o dva metry a na okolních svazích je ještě spousta sněhu, který bude tát. Starosta Frymburku Oto Řezáč (nezávislý) zdůraznil, že situaci ohledně úrovně vodní hladiny bedlivě sleduje a je naprosto klidný. „Loňskou sezónu jsme dotahovali z posledních sil. Trpěla kvalita vody a stěžovali si i někteří rekreanti. Letos to vypadá velmi dobře, už jsme s předstihem upravili všechny pláže. Pomáhá nám samozřejmě i Povodí Vltavy a podle prognóz bude v létě vody daleko víc," konstatoval Řezáč.

Také v Černé v Pošumaví vzhlížejí k následující letní sezóně optimisticky. „Zatím je vše v pořádku a srážek bylo určitě dost. Musíme doufat, že se nebude opakovat loňské suché léto, že celou věc bedlivě sledujeme a konzultujeme," podotkl starosta Černé v Pošumaví Jan Voldřich (nezávislý). Zdůraznil, že úspěch podnikatelů v oblasti Lipna je na vodě a její kvalitě závislý. „Počasí asi poroučet nemůžeme, takže se teprve uvidí. Nyní nám voda v nádrži zatím není moc platná, hlavně aby jí bylo dost v létě," doufá Voldřich.

Tomáš Vlasák z Českého hydrometeorologického ústavu v českých Budějovicích však upozorňuje, že do začátku letní sezóny je ještě dlouhá doba. „V závislosti na počasí se může hladina Lipna ještě zvednout, nebo naopak poklesnout," upřesňuje Vlasák s tím, že se zatím nechce pouštět do dlouhodobých předpovědí.

Českokrumlovsko – Ivana Faryová – sobota 17. dubna 2004

Obecní vyhlášku o nakládání s odpady doplnili svým rozhodnutím zastupitelé o část, která upřesňuje režim odkládání a svozu odpadů v chatových osadách.

Po zvýšení poplatků za odpad majitelé rekreačních objektů požadovali celoroční umístění a vyvážení kontejnerů,

to je však v zimě z provozních důvodů nemožné. Zastupitelé odsouhlasili změny svozových míst a umístění většího počtu odpadových nádob, což by mělo situaci v chatových oblastech zlepšit. "Letos jsme zvýšili poplatky za odpad o sto procent. Obec totiž každoročně doplácí za odpadové hospodářství značné částky," řekl starosta Jan Voldřich. Loni dosáhl doplatek čtvrt milionu korun. "Máme velký rajon, mnoho svozových míst a také neukázněné odběratele této služby. Někteří z chatařů si stěžují, že jen platí poplatky a systém nevyužívají, podle mého to tak ale není," domnívá se starosta.

Po zdražení by letos měla obec na odpad doplácet padesát až sedmdesát tisíc korun.