Jachtaři si užívali pořádného větru, filmaři točili a řeči se vedly kolem olympiády.

Černá v Pošumaví/ Plné čtyři předchozí dny hostilo lipenské jezero a především zdejší jachetní klub další Mezinárodní mistrovství České republiky v jachtingu.

„Závodilo se ve třídách Kadet, 420 a Fireball,“ konstatovala v sobotu ředitelka závoduEva Marušková. “Celkem se zúčastnilo 80 lodí a přálo nám i počasí, protože lepší, než jaké vládlo v předchozích dnech, si snad jachtaři ani přát vůbec nemohou,“ dodala ředitelka. Trasa byla vytyčená ve tvaru trojúhelníku na Lipně a rozhodovalo absolutní pořadí, v němž jednotlivé lodě dorazí do cíle.

Mistrovství využila i Česká televize, protože regata jí posloužila jako hlavní kulisa při natáčení dalšího dílu seriálu Hop nebo trop.

„Točíme třetí díl druhé řady seriálu, kdy se hlavní hrdinové zúčastní právě takového jachetního závodu,“ naznačil produkční Martin Lubomírský. Každý z dílů se podle produkčního věnuje nějakému zvláštnímu sportu, takže i tentokrát se budou muset herci Ivana Chýlková, Roman Zach, Marek Taclík, Ondřej Vetchý a další popasovat s plachetnicemi, rafty, běžkami i třeba s horolezectvím v Himalájích.

Diváckou kulisu závodů tvoří především technický a rodinný doprovod závodníků a někteří turisté na březích Lipna. Nějakou tribunu bychom tady hledali marně, protože i sám závod probíhá po podstané části plochy přehrady. I když, kdo ví? Třeba právě tady v budoucny vyrostou i nějaké tribuny nebo přinejmenším ještě větší zázemí, které je už tak na dost velké profesionální úrovni.

„Význam jachtingu roste, což se odrazilo i v tom, že na zahájení mistrovství přijel také hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník,“ konstatoval předseda klubu Alexandr Jegorov. „Dá se říct, že už se jedná o první přípravy olympiády. Na podzim chystáme závod, který se jmenuje První přípravná regata pro pořádání olympiády v roce 2016.“

Při této příležitosti už by mělo dojít k setkání a jednání s představiteli olympijského výkonného výboru. Zatím to tedy podle Jegorova není o stavění tratí, ale o možném využití potenciálu a zdejších možností. Odhadnout jestli a kdy se doopravdy bude v republice olympiáda konat, to se zatím přesně nedá. Česká republika se chce ucházet o pořádání her v roce 2016, ale s tím, že by tato možnost stoprocentně vyšla zatím podle Jegorova nikdo moc nepočítá, „Ale už předem se říká, že když ne v tomto termínu, tak o čtyři roky později už se s pořádáním počítá docela najisto a měli bychom být opravdu vážným a hlavně připraveným kandidátem,“ shrnul Jegorov.

„Obec je samozřejmě spokojená, protože existence takového klubu je pro nás požehnáním a doslova reklamou zdarma,“ připomněl starosta Jan Voldřich.

Zdeněk Zajíček, Českokrumlovsko 9.7.2007

V adventním období jako v čase příprav na vánoční svátky, v době určitého klidu a rozjímání, proběhla v obci Černá v Pošumaví , tak jako již tradičně, řada akcí, kterými jsme si připomněli tyto nádherné svátky míru, radosti a pokoje.

Advent jsme přivítali v neděli 2.12 slavnostním rozsvícením letos skutečně nádherného vánočního stromu v parčíku oproti autobusovému nádraží. Po uvítacím starostově proslovu jsme si pak společně zazpívali koledy a při občerstvení teplými nápoji vzájemně pohovořili a zavzpomínali.

V pátek 7.12 pak proběhlo tradiční setkání se seniory, které připravil SPOZ spolu s Obecním úřadem. Přítomné seniory velmi potěšil kulturní program žáků z Mateřské, Základní a Umělecké školy, kteří vedle básniček, tance a hudebních vystoupení, zahráli divadélko na motivy pohádky „Jak pejsek s kočičkou vařili dort“. Po skončení programu pak bylo připraveno pro seniory občerstvení a hudba , kde zahráli a zazpívali krásné písničky manželé Rolčíkovi.

V sobotu 8.12 pak TJ Černá připravila v hotelu Racek rovněž tradiční Mikulášskou nadílku pro děti, při které jim hraje jejich známý a oblíbený Pepa Maxa. Večer pak tamtéž proběhla Mikulášská zábava pro dospělé s country hudbou skupiny MAHOMAME.

Ve čtvrtek 20.prosince pak stejně jako každým rokem vystoupí v místním kostele žáci Základní školy a Základní umělecké školy pod vedením učitelů manželů Rolčíkových s pásmem „Půjdem spolu do Betléma“. Zde se všichni přítomní mohou zaposlouchat do krásné hudby, koled a vánočního vyprávění. Toto pásmo bývá vždy velmi pěkné, kostel je téměř plně obsazen, pouze je nutno se tepleji obléct, neboť zima je zde častokrát větší než venku.

Každoročně naši skauti přináší do obce symbol míru a přátelství – Betlémské světlo. Stará se o to družina Berušky, která bude světlo roznášet 23.prosince na adresy, které občané připravili tím, že své přání dostat Betlémské světlo do své domácnosti, projevili vhozením kartičky s adresou do krabiček připravených v obchodech, na Obecním úřadě a na poště.

Po celou adventní dobu probíhají v místním kostele bohoslužby, v sobotu 8.12 se konala poutní mše ke cti Neposkvrněné Panny Marie a tradičně proběhne 24.12 i půlnoční mše.

František Záhora
Českokrumlovský deník, prosinec

Za pár dní vstoupíme do roku, který končí osmičkou, číslicí, která je pro naše národy již téměř sto let osudová. Politické zvraty a dějinné osudy v naší republice se převážně odehrávaly v létech touto číslicí zakončených a snad jedině s vyjímkou roku 1918, kdy vznikla samostatná Československá republika, nepřinesly pak dále vesměs nic dobrého.

Všem těmto událostem se nevyhnula ani naše obec Černá v Pošumaví, přestovšak má k oné osmičce vztah přece jenom pozitivnější.Především v roce 1268 se datuje vznik naší obce, když Hirzo z Klinkerberku daroval vesnice v tzv. mokerském újezdu, které získal za věrné služby od krále Václava I., klášteru ve Zlaté Koruně. Král Přemysl Otakar II. to pak potvrdil darovací listinou dne 24.března 1268 v Písku.V „mokerském újezdu“ byly všechny obce dnes patřící k Černé v Pošumaví ,mimo Muckova, který se připomíná v roce 1518.

I další vývoj obce v průběhu staletí dokazuje přítomnost osudové osmičky. V roce 1568 nechal Jakub Krčín z Jelčan přistavět pivovar k původnímu zámečku, čímž vytvořil jednu z dominant obce. Postavil dále i mlýn, který sloužil nejen sladovně pivovaru. Na pozemcích u Mokré a u Olšovského dvora byly dokonce chmelnice pro vlastní potřebu pivovaru, byly však opuštěny koncem roku 1788.

V roce 1648 nechal tehdejší starosta Dolní Vltavice pan Stiny postavit nad městysem kapli jako pietní místo, kam byly pochovány oběti morové nákazy. Po obou stranách této ještě dřevěné kaple nechal pak vysázet dvě lípy, které tam stojí dodnes a jsou spolu  s přestavěnou kaplí zapsány v seznamu památek chráněných státem.

V roce 1848 pak vznikla samostatná obec Schwarzbach,  o deset let později byla zdejší lokálie povýšena na samostatnou faru a v roce 1868 zde začala fungovat pošta.

Ve významném roce 1918 byla obec dlouho odpůrcem samostatnosti a nadále udržovala styk s úřady v Linci. Neblahý rok 1938 pak znamená vítězství Henleinovy strany „Sudetendeutsche Partei“ a přičlenění obce k Německu.

Co znamenal pro republiku rok 1948 to všichni známe, pro Černou navíc skončilo i vaření piva.

V dalších letech probíhaly demoliční a ostatní práce spojené s výstavbou Lipenské přehrady, která pak byla napuštěna v roce 1958.

Pokus o zavedení demokracie a tržního hospodářství s následným vstupem spojeneckých vojsk v srpnu 1968 měl svéodezvy i v naší obci.

Našlo by se určitě ještě více osmiček v letopočtech, které měly cosi společného s historickým vývojem naší obce, ale myslím, že tento stručný výčet stačí. Navíc, když ještě nadmořská výška naší obce je 728 m.

Jedině v posledním datu, které změnilo významným způsobem život nás všech, se ona osudná  osmička zatím na svou roli připravovala a zřejmě již unavena, přenechala iniciativu devítce.

Chtěl jsem tedy tímto článkem vlastně poukázat na to, že v roce 2008, si obec Černá v Pošumaví připomene 740 let od svého vzniku.Svou roli zde sehraje i nový znak obce a vlajka, kteréžto symboly byly po delším posuzování nakonec přijaty a potřebnými orgány schváleny. Oslavy zřejmě proběhnou dříve než v osmém  měsíci, ale budou se týkat všech v té době možná 838 obyvatel obce.

Ing. František Záhora

29. 12. 2007 - Českokrumlovský deník

Jednou z nejnavštěvovanějších obcí lipenské oblasti , která se postupně stala i jakýmsi přirozeným centrem, je Černá v Pošumaví.Vodní nádrž je zde nejširší a tak jsou zde ideální podmínky pro sportovní vyžití, zejména v oblasti jachtingu a wirdsurfingu.Svou roli hraje i to, že obec je velmi dobře přístupná z hlediska dopravního spojení a tvoří křižovatku spojnic mezi Českým Krumlovem,Vyšším Brodem a Horní Planou.

Významným způsobem naši obec proslavil již v sedmdesátých létech minulého století jachting a to daleko za hranicemi republiky. Svou důležitou roli sehrává i dnes, dokonce tak významnou, že jsou úvahy i o možnosti spolupořádat v budoucnu Olympijské hry.

Turistický ruch je pro obec stále velmi významnou položkou, přesto pro více než padesát procent zaměstnaných obyvatel pořád nejsou pracovní příležitosti a jejich zázemí vytváří jiné obce, především však město Český Krumlov.

Postupný rozvoj turistického ruchu přinesl i nutnost vytavět v obci čističku odpadních vod. Začátkem devadesátých let to byla jedna z velmi významných akcí, která vznikla za pomoci státu a dobrým hospodařením obce. Na tehdejší dobu byla vybavena nejmodernější technologií biologického čištění a snesla dokonce i ta nejpřísnější mezinárodní měřítka.

K tomu, aby obec byla turisticky stále přitažlivější, je potřeba vytvářet především příjemné prostředí, které se pozná již při vjezdu do obce.V loňském roce se povedlo dokončit poslední úsek silnice z Hořic a průtah obcí, což markantně pomohlo k vylepšení vzhledu. Současně s tím vybudované nové chodníky, osvětlení, kanalizace a úprava všech postranních komunikací a veřejného prostranství dodalo obci nový ráz.

Významnou a nezastupitelnou roli ve vylepšování vzhledu má samozřejmě Obec Černá v Pošumaví, ale i řada podnikatelů a soukromníků.

Snahou obecních orgánů je zajistit nejen příznivé podmínky pro obec navštěvující turisty, ale především vytvořit příjemný domov pro „starousedlíky".A tak vedle zájmu o pořádek a čistotu veškerého intravilánu obce, neustále pokračuje zvelebování obecního bytového fondu.Zejména v naší oblasti potřebné zateplení domů a s tím související postupná výměna oken, střešní krytiny, ale především změněný způsob vytápění tepelným čerpadlem, přispívá nejen k šetření energií, ale je významným činem i z ekologického hlediska.

Obec Černá v Pošumaví má dlouholetou historii a tím pádem vešla ve známost široko daleko, k čemuž přispěl nejen „Krčínův „ pivovar, který byl postaven před 440 roky, ale i tuhové doly, které byly jedním z největších světových exportérů grafitu a také již zmiňovaný jachting.

Černá je ve středu lipenské oblasti a dá se říci, že i ve středu Evropské unie. Bohužel v samotném středu obce zůstávají některé objekty, které zrovna k příznivému vzhledu nepřispívají.Jsou to objekty získané v restituci, případně privatizací a tolik proklamovaná mnohem lepší péče o majetek, který je v rukou soukromníka, zde jaksi nefunguje.Především zmiňovaný pivovar, později sodovkárna, víceméně objekt, na který bychom měli být hrdi, je vlastně ruinou a po vyhoření části budovy zůstává stav stále stejný. Obec nemá téměř žádné možnosti na tyto „majitele" působit a dohnat je k nápravě.

Většina z nás jsme však patrioti, máme zde svůj domov a chceme, abychom zde byli i přes řadu některých nedostatků spokojeni.Letos je to již 740 let od doby prvního písemného záznamu o vzniku obce a myslím, že Černá v Pošumaví důvody k oslavě tohoto výročí určitě má.

František Záhora

Českokrumlovský deník - 5.1.2008

Dopravní systém na našich komunikacích, bezpečnost dopravy a chování řidičů, jsou téměř každodenním tématem všech sdělovacích prostředků. Uzákoněný bodový systém mnozí pokládají za přínos, další v něm vidí řadu nedostatků a kritizují jej rovněž ti, kteří ho navrhovali a schvalovali. Abychom se cítili na silnicích bezpečně, to závisí především na řidičích samotných, ale velký podíl má mnohde velmi nekvalitní stav našich vozovek. Vyhláška říká, že řidič musí vždy přizpůsobit rychlost stavu vozovky a zde bývá právě kámen úrazu.

Ohleduplnost chybí.

Když se dokončovala výstavba nové silnice průtahem přes Černou v Pošumaví, bylo nutno zvýšit ze strany řidičů ohleduplnost na  projíždějícícm úseku.Doprava byla tehdy po většinu prací jednosměrná, řízená semafory. Na červenou si snad nikdo netroufl, ale jakmile naskočila zelená, okamžitě řidiči a zejména kamionů a velkých vozidel, dokazovali jací jsou páni na silnici. Často museli pracovníci stavby uskakovat a nejeden řidič smetl pruhované zábrany do výkopu.

Černá v Pošumaví je dopravně silně zatížena. Zkusil jsem si jednu červencovou neděli spočítat průjezd vozidel obcí. Stanoviště vedle pomníku padlých bylo nejvhodnější a počet vozidel projíždějících všemi směry byl za pouhých deset minut - 114 vozidel a to ještě kamiony a nákladní vozy nejezdily. Není to sice průkazné, ale přece jenom, zkuste si spočítat, kolik to dělá za celý den.

V tomto provozu je každý náš občan i turista - chodec stále v jakémsi ohrožení. Řidiči převážně pravidla nerespektují, stanovená rychlost v obci mnohým nic neříká, dokonce byl policií přistižen řidič,který si to přes přechod fičel devadesátkou. A znovu malý příklad  - v době výstavby silnice byla na jednom úseku umístěna značka Stůj, dej přednost na hlavní silnici, a řidiči tehdy projížděli většinou bez zastavení, mnoho jich nebylo připoutáno a často telefonovalo za jízdy.

Nesouhlas majitele.

Protože na hlavním tahu stojí budova Základní školy, byli jsme vcelku rádi, že v obci bude vybudován kruhový objezd, z něhož by odbočka na Horní Planou, budovu školy minula a děti by tak byly v klidovém pásmu. Bohužel majitel nemovitostí nedal souhlas a tak kruhový objezd, který byl v projektu součástí nově budované komunikace, vystavěn nebyl.Auta jezdí dále kolem školy, je zde sice značka upozorňující na přechod pro chodce, ale chtělo by to pro zvýšení bezpečnosti ještě určité vylepšení, např. Pozor děti anebo zpomalovací pásy. To však prý nesmí být na silnici I.třídy instalováno.

Stále   však ještě trvá možnost vybudovat kruhový objezd v obci, čímž by se dopravní situace, ale i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu určitě zlepšila.

Pro větší bezpečnost byl při vjezdu do obce od Českého Krumlova nainstalován radar s kamerou, který snad zapůsobí na řidiče nejen informativně, ale i psychologicky a ti doufejme správně zareagují.Své výsledky to zřejmě přineslo, obec hodlá instalovat stejný systém při vjezdu od Horní Plané. Nahoře pak při výjezdu bude ještě instalováno dopravní zrcadlo.

Rozšířením silnice v obci se zvýšila nejenom bezpečnost, ale i plynulost, zejména nyní v zimních měsících a to díky stále ještě povolenému solení vozovky. Dříve kamiony v kopci nevyjely, blokovaly silnici a ohrožovaly i bezpečnost. Nedovedu přesně posoudit ekologický vliv solení, ale jestliže se příští zimu přestane solit, začnou opět problémy, které jsou tak často na tzv.lipenské magistrále, silnici od Vyššího Brodu po Želnavu.

František Záhora, Českokrumlovský denník,  12. 1. 2008