Boleticko
NOVÉ PĚŠÍ ZNAČENÉ TRASY A CYKLOTRASY V PROSTORU VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE

Západně od Českého Krumlova se nachází rozsáhlé území o rozloze 220 km2 známé široké veřejnosti pod názvem Vojenský újezd Boletice. Tento výcvikový prostor byl zřízen v roce 1950. Od té doby byl trvale nepřístupný veřejnosti a sloužil pouze výcviku vojenských jednotek. Státní správu zde nyní vykonává Vojenský újezdní úřad Boletice, o hospodářské využití rozsáhlých lesních pozemků i nezalesněného území pečují Vojenské lesy, státní podnik Horní Planá. Dnes má toto území pro svoji zachovalost původní přírody obrovský význam - bylo zařazeno do projektu Evropské unie Natura 2000.

V posledních deseti letech byl z různých stran velký tlak na otevření tohoto prostoru pro komerční činnost, zejména pro vybudování moderního lyžařského areálu. Armáda České republiky i nadále počítá s tímto vojenským újezdem pro výcvik vojsk, a proto nelze z důvodu bezpečnosti celé toto území uvolnit. Po dlouhých jednáních došlo k dohodě, že okrajové části újezdu ležící mimo ohrožené prostory a některé komunikace vedoucí tímto územím budou uvolněny pro pěší turistiku, cykloturistiku a v budoucnu i hipoturistiku. Zřejmě dojde i na vybudování lyžařského areálu.

Díky velmi dobré spolupráci mezi Vojenským újezdním úřadem Boletice, řízeným majorem ing. Karlem Trněným, a Klubem českých turistů, který zastupoval Mgr. Karel Markvart, bylo za finanční podpory Jihočeského kraje a Ministerstva pro místní rozvoj ČR vyznačeno značkaři KČT z Českého Krumlova, Prachatic a Volar a firmou Doznač České Budějovice v okrajových částech tohoto prostoru 75,5 km pěších tras a 95 km cyklotras. Tímto byl od 1.7.2006 vojenský újezd Boletice po dlouhých letech alespoň částečně zpřístupněn.
PRO VYZNAČENÉ PĚŠÍ TRASY A CYKLOTRASY ZDE ALE PLATÍ ZVÁŠTNÍ REŽIM: JSOU PŘÍSTUPNÉ POUZE O SOBOTÁCH, NEDĚLÍCH A VE DNECH STÁTNÍCH SVÁTKŮ!
Na každé přístupové cestě v místě, kde se překračuje hranice vojenského újezdu, jsou umístěny informační tabule s mapou a poučením o režimu. Bude záležet na zájmu a hlavně na ukázněnosti turistů, bude-li případně povoleno další rozšíření turistických cest v tomto atraktivním území.

Vyznačené pěší trasy:

• ČTZ: Ktiš - Ktiška - Zlatý potok
• ČTZ: Horní Planá, nám. - Hodňov - Květušín - Hořice na Šumavě
• ZTZ: Vyšný - Červený mlýn - Střemily - Ktiš
• ŽTZ: Křištanov, rozc. - Markov - Pod Chlumkem - Ktiš
• ZTZ: Pěkná, žst. - Pěkná - Pod Korunáčem - Sněžná

Vyznačené cyklotrasy:

• č. 1250: Zbytiny, rozc. - Markov - Ktiš - Smědeč + odb.1250A: Ktiš - Březovík č. 1251: Nová Hospoda - Třebovice - Tisovka - Miletínky - U mlýna č. 1252: Křišťanov,rozc. - Arnoštov - Záhvozdský potok - Pernek + odb.
• č. 1252A: do Záhvozdí
• č. 1253: Chvalšiny - Boletice, rozc.
• č. 1254: Kájov - Boletice - Polná - Otice - Maňávka - Horní Planá č. 1255: Hodňov - Květušín - Polná č. 1256: Pod Kraví nohou - Kladenské Rovné Tyto vyznačené trasy jsou zapracovány i do nově vydávaných turistických map (Jihočeské cyklotrasy II. (Lipensko, Boleticko, Novohradsko).

Příroda Boletic

Na kole
Z Černé do Horní Plané. Odtud přívozem na Bližší Lhotu, pak na Zadní Zvonkovou (kostel). Ze Zvonkové na Kyselov. Zde je možné přejet přívozem na Dolní Vltavici a odtud se vrátit zpět do Černé nebo pokračovat dál po cyklostezce až k Vítkovu kameni (zřícenina hradu, ležící nad vesničkou sv.Tomáš - zde je nově opravený dřevěný kostel). Ze sv. Tomáše je možnost dojet do Frymburka (s využitím přívozu) a odtud se vrátit do Černé (cyklostezka vede přes Milnou - zde je možno prohlídnout si sklárnu; Bláznovo údolí a Muckov - kolem bývalých vápencových dolů) nebo se vydat na Přední Výtoň (kostel) a odtud na Lipno nad Vltavou, po přejetí hráze se pokračuje směrem na Frymburk, až do Černé (tato dlouhá trasa je však jen pro velmi zdatné cyklisty)

Z Černé vlakem v 9:37 do Nové Pece (vlak je zde v 10:05), odtud pak už na kole na Jelení (portál), pak kolem Schwanzenberského kanálu až do Zadní Zvonkové (cesta z Jelení je pořád po rovině nebo mírně z kopce) a odtud pak na Bližší Lhotu, přívozem do Horní Plané a zpět do Černé(na kole nebo vlakem v 16:45 nebo 19:10)

Z Černé ekobusem do Nové Pece (10:15), odtud na kole na Jelení Vrchy a zpět kolem Schwarzenberského kanálu a Rosenauerovy kaple zpět do Pece. Odtud buď na kole až do Černé nebo vlakem v 16:36.

Pěšky na Medvědí stezku
Délka: 14 km
Obtížnost: náročnější turistická trasa, nutno překonat převýšení 300 m
Zaměření: Tato stezka je zaměřena především na seznámení s výraznými geologickými a geomorfologickými zajímavostmi severní části Trojmezenské hornatiny.
Doprava: vlakem nebo autobusem na Jelení a poté už jenom pěšky

Medvědí stezka se nachází na jihovýchodě Národního parku Šumava. V terénu byla zakreslena již v roce 1967. Žlutá značená turistická trasa začíná v železniční stanici Ovesná a končí po čtrnácti kilometrech v železniční stanici Černý Kříž. Jelikož tímto směrem musejí turisté překonat převýšení 300 metrů, je lepší absolvovat tuto trasu obráceně, kdy je cesta většinou z kopce. To je výhodné hlavně pro rodiče s dětmi.
Do Černého Kříže se dostanete železnicí z Volar, Nového Údolí nebo směrem od Českého Krumlova. A do Ovesné stejně tak.
Na trase Medvědí stezky je několik skalních útvarů, které vznikly specifickým vývojem. Příkladem kvádrovitého rozpadu žuly mohou být Obří kostky či Perníková skála. Na trase narazíme i na pomník, kde zemřel poslední šumavský medvěd, tzv. Bärenstein (Medvědí kámen). Dále můžeme vidět spoustu skalních útvarů (Kamennou krásku, Skalní hrad, Pokličky nebo Dračí tlamu). Dračí tlama je nejkrásnější v zimě, kdy ledové rampouchy uvnitř tlamy utvářejí jakoby dračí zuby.

Výlet na zříceninu hradu Vítkův Kámen

Délka: 60km
Obtížnost: náročnější trasa s poměrně velkým převýšením
Doprava: nejlépe autem z Černé v Pošumaví do Frymburka, odtud přívozem na druhou stranu, a pak do vesničky Svatý Tomáš. A z této vesničky pěšky asi 500m na Vítkův Kámen.

Zřícenina gotického hradu Vítkův kámen se tyčí vysoko nad okolní krajinou na stejnojmenném kopci (1053 m) na pravém břehu Lipenské přehrady. Je nejvýše položeným hradem v Čechách.
Vítkův Kámen, nebo také Vítkův Hrádek, byl pojmenován podle rodu Vítkovů, kteří jej ve 13. století založili. Hrad byl celkem dobře udržován, ale v 18. století podlehl požáru a byl opuštěn. Až do roku 1990 byl nepřístupen. Dnes si můžeme volně prohlédnout velkou část opevnění s pěti baštami a střílnami a mohutné zdi obytné věže.
Na Vítkův Kámen se dá samozřejmě dostat i na kolech. A to po cyklostezce do Frymburka, dále přívozem na druhou stranu, odtud na Vítkův Kámen a nazpět  po Mírové cestě zpátky do Frymburka.

Naučná stezka Stifterův okruh
Délka: 5km
Obtížnost: nenáročná trasa
Doprava: vlakem, autobusem, na kole nebo autem do Horní Plané

Adalbert Stifter byl spisovatel a básník, který se narodil v Horní Plané. Trasa této naučné stezky začíná u Stifterova rodného domku v Horní Plané. Od roku 1960 je zde zřízeno Stifterovo muzeum. Stezka dále pokračuje přes náměstí k parku s pomníkem A. Stiftera. Tomuto básníkovi se také říká básník Šumavy. Od pomníku se vydáme směrem na Dobrou Vodu až dojdeme na místo, kde se zejména na jaře dají pozorovat Alpy. Alejí pomalu přijdeme ke kapli na Dobré Vodě z roku 1779. Trasa dál pokračuje po silnici směrem na Hodňov až ke Stifterovu smrku. A odtud zpět k rodnému domku tohoto básníka.

Autem

Z Černé do Lipna nad Vltavou (hráz, možnost exkurze elektrárny) pak na Čertovu Stěnu a do Vyššího Brodu (zde je klášter a Poštovní muzeum). Z Brodu pak do Rožmberku (zámek) a do Č. Krumlova.

Z Černé přes Hořice (akce zde viz hořické kulturní léto) do Krumlova (zámek, otáčivé divadlo, barokní divadlo, muzeum Egona Schieleho,...)