pátek 20 říjen 2017

 

publicita

Historie státních statků po roce 1945

Historie státních statků po roce 1945 na území Frymburka a Černé v Pošumaví

Lipensko

Městys Frymburk a obec Černá v Pošumaví jsou od sebe vzdáleny přibližně deset kilometrů. Jejich katastry však spolu těsně souvisí, což se po celou dobu projevovalo především v zemědělském hospodaření.

Přestože až do roku 1960 patřila každá obec do jiného okresu (Frymburk ke Kaplici), v zemědělství se vše vzájemně prolínalo, spojovalo a rozpojovalo, což byl důsledek mnoha delimitací. To ovšem přinášelo do vzájemných vztahů mnoho problémů, nespokojenosti, nevraživosti a často i nenávisti.

Mohu to potvrdit vzpomínkami pamětníků z obou stran, kteří většinou na „ty druhé“ nepěli žádnou slávu. Určitým vrcholem v nepříznivých vztazích byl rok 1976, což mohu konstatovat z vlastní zkušenosti.

V tomto, poněkud rozsáhlejším článku, uvádím stručný vývoj od samého počátku až do úplného konce statků, přičemž jsem se snažil i o zachycení ředitelských funkcí, a právě zde nemusí vše časově odpovídat. Podkladů mnoho není a pamětníci si mnohdy nevzpomenou na jména, natož na časový termín.

Po odsunu německých obyvatel, který probíhal v jednotlivých termínech roku 1946, vyvstala především otázka, co s dobytkem, který museli odsunutí v jednotlivých statcích zanechat. Státní správa ještě natolik nefungovala, a tak vše záviselo na obyvatelích příslušných vesnic, lépe řečeno na Místní správní komisi.

K problému se přistupovalo různě. Ve Frymburku rozhodli, že se dobytek svede do větších stájí a dosud neodsunutí Němci ho budou ošetřovat a krmit, čímž se zamezí velkým ztrátám. Na Muckově zase, jak vyprávěl pamětník František Novotný, „nebyl nikdo, kdo by to krmil a ani nebylo čím, odvázali jsme všechno zvířectvo od žlabu a všechno jsme vypustili ven do volné přírody a stavení jsme uzamkli. Celkové stádo čítající kolem 150 kusů se volně páslo až do příchodu prvních mrazíků. Pak se postupně začalo stahovat ke vsi.

V té době ještě nebyl takový pořádek, a tak si tedy každý vzal z dobytka, co potřeboval. Nic nebylo evidováno, a tak se zařezávaly ovce, někdo si vyměnil malé tele za velkou jalovičku a podobně. To, co zbylo, jsme nahnali do ohrady a po projednání v Krumlově jsme pak dobytek hnali přes Slavkovice a Černou do Hůrky, kde se nakládal do vagonů na dodávku.“

Od roku 1947 začalo v oblasti fungovat Horské pastvinářské družstvo v Kovářově, které založil okres Jihlava. Výsledky byly ovšem nevalné, a tak budovy a pozemky přebírá Národní pozemkový fond, který se v roce 1949 přetváří na Československý státní statek Dolní Vltavice, se sídlem v Kyselově. Ředitelem se stává Jaroslav Kubík.

V červnu roku 1950 je Československý státní statek (ČSSS) zřízen ve Frymburku s oddělením Blatná, Kovářov, Přední Výtoň a Slupečná, což jsou prakticky zrušená Horská pastevní střediska družstev Jihlava a Jindřichův Hradec. ČSSS Dolní Vltavice je zrušen, zůstane zde pouze oddělení Kyselov, které je začleněno pod statkové ředitelství v Českém Krumlově.

ČSSS Frymburk hospodaří velmi špatně z mnoha různých důvodů, a tak je od 1.ledna 1951 zrušen a začleněn do nově vzniklého ČSSS Černá na Šumavě, který vzniká i z částí dalších statků Želnava, Světlík a Český Krumlov. Ředitelem statku je Rudolf Kubík. Statek se člení na provozní jednotky Dolní Vltavice, Valtrov, Zvonková, Olšov, Jestřábí, Kovářov, Blatná a Světlík.

V dalším období se statek Černá rozrůstá v roce 1953 o JZD Muckov, obec Bližnou a osady Plánička, Žlábek a Jelm. V roce 1957 přebírá i špatně hospodařící JZD Frymburk, kde se vytváří provozovna s odděleními Blatná a Slupečná. Řediteli statku jsou Burda a po něm Hlaváček.

Zřejmě na jednoho z nich vzpomínal v roce 1984 František Dvořák z Českého Krumlova: „V roce 1952 jsem nastoupil na Státní statek Černá jako dispečer, pak jako plánovač. Vzpomínám na to, jak jeden z pracovníků statku prováděl různé experimenty s jezdeckým koněm. Ještě dnes si někteří občané vzpomenou, jak vyjel se svým koněm po dřevěných schodech do sálu v Černé, kde právě probíhala taneční zábava. Jindy přijel do Dolní Vltavice s koněm až k pultu a posiloval se, zatímco kůň rovněž z kbelíku se slitým pivem.“

V roce 1960 je opět delimitace, dosavadní ČSSS Černá v Pošumaví byl rozčleněn do tří nových Statků, a tak vedle nového Státního statku Černá vzniká opět i Státní statek Frymburk s hospodářstvím Frymburk, Milná, Blatná, Přední Výtoň a Slupečná. Jeho ředitelem je Jaromír Nekovařík.

Státní statek Černá přebírá místní JZD a jeho hospodářstvími jsou Černá, Bližná, Muckov, Olšov, Slavkov a Šebanov. Ředitelem je Ing. Vladimír Vítek.

V dalším období hospodaření Státního statku Černá nastává éra ředitele Ing. Jaromíra Petříka, který zůstává ve vzpomínkách všech pamětníků jako hlavní strůjce doby rozmachu statku.

Na Státní statek Frymburk přichází v roce 1966 jako ředitel František Vlach, statek zaznamenává úspěchy, ředitel je však k 1. září 1969 vystřídán Stanislavem Dvořákem. Rovněž na Černou přichází nový ředitel Václav Soustružník a od 1. ledna 1971 se oba statky stávají odštěpnými závody nově vzniklého Oborového podniku Státní statky Šumava.

K nejtěžším a nejsložitějším chvílím ve vzájemných vztazích Frymburka a Černé patří rok 1976. Tehdy, v rámci slučování ve větší celky, bylo rozhodnuto sloučit statky Černá a Frymburk v jeden celek. Přestože v Černé bylo zázemí pro vznik sídla ředitelství, vyhrál Frymburk a jeho staronový ředitel Stanislav Dvořák.

alt

DOBOVÁ MOMENTKA. Čtyřřadý kravín v Černé. Dnes je na stejném místě soukromá firma. Foto: archiv Františka Záhory

Dlouho trvalo, než se postupně vztahy urovnaly, nevraživost a mnohdy nenávist byla velká, ale i určitý pocit ukřivdění, především ze strany Černé. Vše se postupně urovnalo, statek pokračoval jako Odštěpný závod Frymburk, a to rovněž i od 1. července 1988, kdy patřil pod nově vzniklý Agrokombinát Šumava.

V roce 1989 odešel po dvacetiletém působení ve funkci Stanislav Dvořák do důchodu a jako ředitel OZ Frymburk nastoupil Ing. Bronislav Gloga. Ovšem listopadové události roku 1989 ukončují jeho sedmiměsíční působení ve funkci, na statku je vypsáno referendum k volbě nového ředitele, kterým se stal od 12. března 1990 Ing. František Záhora.

Nyní opět nastala doba, kdy si zaměstnanci statku z obvodu Černá v Pošumaví vzpomněli na staré časy a tak se statek k 1. lednu 1991 znovu dělí na dva samostatné statky, nyní již státní podniky. Na Statku Černá, státní podnik je ředitelem jmenován Ing. Jan Machala, v polovině roku 1992 nastupuje Ing. Pavel Dyrhon, na Statku Frymburk, st. p. zůstává Ing. Záhora.

Práce na statcích je postupně zaměřena na uspokojování restitučních nároků a posléze privatizaci jako pronájem vybraným a schváleným zájemcům. Hospodaření končí kolem poloviny roku 1993.

V polovině roku 1997 Statek Frymburk, st. p., definitivně zaniká, Statek Černá, s. p., vykazoval dluhy, které vysoko převyšovaly pohledávky, a tak nemohl být jako ostatní statky normální cestou ukončen, ale byl dán do konkurzního řízení. Byl jmenován správce konkurzní podstaty a části restitucí a privatizace se dokončovaly s pomocí Územního odboru Ministerstva zemědělství v Českém Krumlově prakticky až do letošního roku.

Tradiční zemědělství reprezentované Státními statky, tak jak v této oblasti probíhalo v minulosti, po padesáti letech definitivně skončilo, po konkurzním vypořádání Statku Černá to však trvalo 65 let.

Českokrumlovský deník: Ing. František Záhora, 30. Říjen 2012

Historický pohled na školy v Černé v Pošumaví

Už je to tak na světě ustanoveno, že všechno musí jednou skončit a tak samozřejmě skončí i prázdniny a naše děti opět zasednou 1. září do školních lavic.

Před šedesáti pěti léty skončila druhá světová válka a po osvobození začala opět Československá republika obnovovat chod celého národního hospodářství. Se školstvím to ovšem nebylo tak jednoduché, všude nemohly děti začátkem září nastoupit do školy.

V obvodu dnešní obce Černá v Pošumaví bylo do té doby šest německých škol a znovuzřízení české  školy přinášelo zpočátku řadu problémů. Jak to v jednotlivých obcích vypadalo, to je téma tohoto mého článku.

Povedlo se to nejdříve v samotné Černé na Šumavě, kde bylo vyučování zahájeno hned 2. září 1945, do zřízené Obecné  školy začalo chodit osm českých žáků, první  řídící učitelkou byla ustanovena Božena Vobrová. V budově školy byla od května ubytována americká armáda, která se však koncem srpna vystěhovala a vyučování mohlo začít.

Jako druhá byla dnem 1. října 1945 otevřena Obecná škola v Dolní Vltavici, kterou začalo navštěvovat deset dětí prvních českých dosídlenců. Rovněž i zde byla školní budova obsazena americkou a po ní i československou armádou a tak byla třída umístěna v budově čp. 15. Prvním řídícím učitelem byl Miroslav Sobotka, kterého po třech létech vystřídala Zdeňka Svobodová a po roce Antonín Bulán a posléze František Nejedlý.

V obci Mokrá, kde byla rovněž v budově školy umístěna americká armáda, to přece jen trvalo dva roky, než se budova dala do pořádku. Vyučování zde začalo 2. září 1947 a první vyučující pověřenou řízením Obecné školy byla Zdeňka Hůlková, po ní pak následoval Karel Tržil a jako další byl Jaroslav Cipín.

O rok později, k 1. září 1948, byla znovuobnovena jednotřídní Obecná škola v  Bednářích.Tam bylo zapsáno celkem 21 žáků, nakonec jich však nastoupilo  pouze třináct, protože zbylí byli přeřazeni do Černé. Ředitelem školy byl ustanoven Jan Zajíček, do školy docházeli žáci z Muckova, Hostinné Lhoty, z Emrů a ze Slavkovic.

V obci Plánička začalo vyučování dnem 21. září 1952, do té doby docházely děti do Černé, ale na žádost všech obyvatel Pláničky, byla zřízena škola i zde. První řídící učitelkou, tehdy již Národní školy, byla Bohuslava Brunová.

Jako poslední byla zřízena škola v obci Bližná, kde bylo pravidelné vyučování zahájeno 19. února 1958. Bylo to rozhodnutí Okresního národního výboru v Českém Krumlově vzhledem k blížícímu se konci školy v Dolní Vltavici. Tam byla v té době škola ještě stále v provozu, ovšem problémy byly se stavem učitelstva a tak bylo rozhodnuto o zavedení střídavého vyučování. Znamenalo to, že dopoledne se vyučovalo v Bližné a odpoledne na Dolní Vltavici. Ředitelem školy v Bližné byl ustanoven Karel Havlíček, po něm pak převzala řízení školy Ludmila Pomejová. Stav žáků na Bližné byl v prvním školním roce celkem 31 žáků, kteří docházeli i z osad Jestřábí a Radslav.

Tolik krátký pohled na počátky školství v obnovené české Černé v Pošumaví od roku 1945.

24.8 – Českokrumlovský deník – Ing. Fr. Záhora

 

Významní rodáci

Duchovní :

• Páter Josef Pauer , zlatokorunský cisterciák, zemřel r. 1770
• Páter Paul Prosch k o, školní rada, narozen 1837, zemřel ?
• Páter Markus Gabriel (* 1852) a p. Marian Fischback (*1857) - kremsmunsterští benediktýni
• Johann Erhard , Linecký diecezní kněz, nar.1809, zemřel ?

Světští :

• Adolf Schimann , lesník, básník a prozaik, narozen 2.února 1850, zemřel 1940
• JUDr. František Smrčka, koncertní a operní pěvec (1898 – 1960)
• František Dorfl (* 1934), grafik

Kronika obce

KRONIKA OBCE        -        PROSÍM NEPŘEHLÉDNĚTE !

OD 8.BŘEZNA 2011 JE VEŠKERÁ HISTORIE + VŠECHNY KRONIKY NA SAMOSTATNÉ WEBOVÉ STRÁNCE:

www.kronikaobcecerna.estranky.cz

OD ROKU 2013 MÁ KRONIKA I FACEBOOKOVOU STRÁNKU

www.facebook.com/kronikaobcecerna

 

1/ Úvod do soustavy kronik

Veškeré dostupné verze obecních kronik jsou v současné době k dispozici na internetových stránkách Obce Černá v Pošumaví. Do digitální podoby převedl jednotlivé svazky a díly kronikář obce ing. František Záhora. Celý soubor přepsaných kronik až do ukončení roku 2009 – obsahuje celkem 1 965 stran textu a fotopříloh.Veškeré zde uveřejněné kroniky jsou zkomprimovány tak, aby byly co nejmenší a bylo je možné snadno stáhnout i na pomalejším připojení k intenetu. Z tohoto důvodu jsou pak fotografie v kronice použité, ve velmi nízké kvalitě!
 
DÍL I. Staré německé kroniky

Díl I. - A - Kronika obce Černá v Pošumaví ( Schwarzbach)

Kroniku založil v roce 1924 Josef R. Hahnel, od 1. ledna 1916  učitel v obci Schwarzbach – Černá v Pošumaví. Kroniku psal ručně, německy a kurentem. Na 194 stranách textu popsal historii obce do roku 1900 a knihu označil jako 1. díl kroniky. Druhý díl zřejmě již nenapsal, ale v této kronice jsou popsány i události v dalších létech, až do roku 1933, kdy provedl poslední zápis v doslovu s datem “O žních roku 1933”.

Do českého jazyka přeložil tuto kroniku v roce 1994 Stanislav Jágr z Horní Plané. Německy psaný originál a přeložená kopie jsou uloženy v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě, přeložená kopie je rovněž k dispozici v Obecní knihovně.

Celou kroniku přepsal na počítači a do elektronické podoby na webové stránky obce Černá v Pošumaví  uvedl v roce 2004 kronikář Ing. František Záhora – rozsah textu činí 122 stran.


Díl I. - B    - Kronika farnosti Dolní Vltavice( Untermoldau)

Kroniku sepsal v roce 1995 Stanislav Jágr, který neměl žádný původní dokument k dispozici a tak vybral vše potřebné z německých publikací, vztahujících se k těmto místům, ty přeložil a přepsal. Vznikla tak kronika od založení Dolní Vltavice až po období roku 1946. Vedle farnosti Dolní Vltavice zpracovává i historii dalších farních obcí: Bližná, Radslav, Pestřice, Račín, Kyselov, Kozí Stráň, Horní Borková a Dolní Borková. V této části je v úvodu uveden stručný životopis Stanislava Jágra.

Kopie této kroniky jsou uloženy v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě a v Obecní knihovně.

Kroniku přepsal na počítači a do elektronické podoby na webové stránky obce Černá v Pošumaví uvedl v roce 2005 kronikář Ing. František Záhora – rozsah textu činí 98 stran.



Díl I. - C  -  Kronika obce Bližná( Eggetschlag)

Kroniku začal psát kronikář Johann Jungbauer, elektrikář a syn hostinského v Bližné v roce 1922. Originál obsahuje celkem 252 popsaných stran, je psán ručně, německy a kurentem a líčí historii obce až do roku 1940, kde bez jakéhokoliv vysvětlení kronika končí.

V roce 1994 ji do českého jazyka přepsal Stanislav Jágr, německý originál a přepsaná kopie jsou uloženy v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě a jedna přepsaná kopie v Obecní knihovně.

Kroniku přepsal na počítači a do elektronické podoby na webové stránky obce Černá v Pošumaví uvedl v roce 2006 kronikář Ing. František Záhora – rozsah textu činí 111 stran.



Díl II.  -  Kronika obce Černá v Pošumaví 1945 – 1989

Tento díl se dělí na části  :               A 1   -              všeobecná část

                                                      A 2    -              jednotlivé obce

Část A 1  -            podává ucelenější pohled na období od roku 1945 zhruba do roku 1975 a to chronologicky podle  jednotlivých let v samotné obci Černá – rozsah textu činí 67 stran

Část A 2  -            materiál je zde seřazen podle jednotlivých kategorií, t. j. MNV, školy, JZD a podobně, rovněž chronologicky v ostatních obcích, dnes osadách Černé v Pošumaví – rozsah textu činí 92 stran

Celou tuto část A  vybral, setřídil, přepsal a naskenoval kronikář obce Ing. František Záhora z materiálů Státního archivu v Českém Krumlově, roztřídil a přepsal do elektronické podoby v letech 2008 – 2010. Kronikář Ing. František Záhora celou tuto část A rovněž vytiskl, setřídil a nechal svázat do knižní podoby, která je uložena v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě.

Část  B 1  -           kronika, kterou začal psát kronikář Ing. František Záhora v roce 1977, je psána ručně a zpracovává historii obce od jejího vzniku ( žádné staré kroniky nebyly tehdy k dispozici) + léta 1976 – 1979 – rozsah textu činí 87 stran

Část B 2 -             v této části kroniky je zpracováno období let 1980 – 1983 – rozsah textu činí 124 stran

 

 

Část B 3 -             v této části kroniky je zpracováno období let 1984 – 1986 – rozsah textu činí 91 stran

Část B 4 -             v této části kroniky je zpracováno období let 1987 – 1989 – rozsah textu činí 75 stran

Originál kroniky byl napsán ručně celkem ve dvou knihách formátu A 3 v rozsahu 716 stran. První kniha obsahuje části B 1 až B 3 na 594 stranách textu, druhá kniha v rozsahu 132 stran popisuje díl B 4. Originál je uložen v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě, do elektronické podoby jej přepsal kronikář Ing. František Záhora v období 2005 – 2008.

V souvislosti s pracovním vytížením od roku 1990 ukončil kronikář Ing. František Záhora tuto činnost.

Díl III. Kronika obce Černá v Pošumaví 1990 – 2000

 

Od roku 1990 do roku 2002 se kronika v obci nevedla, neboť žádný kronikář nebyl k dispozici. Po volbách v roce 2002 přijal Ing. František Záhora nabídku na znovuobnovení funkce kronikáře v obci od 1. 1. 2003. Během roku 2003 pak retrospektivně dopsal zbývající roky a záměrně ukončil tuto kroniku rokem 2000 ( nové století, nové tisíciletí).Kronika je psána na počítači a posléze svázána a uložena v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě.Na webové stránky obce pak byla celá kronika obsahující 264 stran textu a 48 stran fotopříloh umístěna podle jednotlivých roků, každý vždy samostatně.

Závěrečné hodnocení let 1990 - 2000. Obsahuje také historii oblasti.

Fotografická příloha k letům 1990 - 2000.

 Díl IV. Kronika obce Černá v Pošumaví 2001 – 2010

Pokračují zápisy z jednotlivých let, kronikářem Ing. Františkem Záhorou zpracované na počítači a převedené na webové stránky obce Černá v Pošumaví.

Každý jednotlivý rok byl opět vytištěn a svázán do knižní podoby. Uložen je v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě.

 

• Rok 2008 na 84 stranách textu a fotopříloh
• Rok 2007 na 109 stranách textu a fotopříloh
• Rok 2006 na 86 stranách textu a fotopříloh
• Rok 2005 na 99 stranách textu a fotopříloh
• Rok 2004 na 108 stranách textu a fotopříloh
• Rok 2003 na 111 stranách textu a fotopříloh
• Rok 2002 na 41 stranách textu a fotopříloh
• Rok 2001 na 25 stranách textu a fotopříloh

Rok 2002 na 42 stranách textu a fotopříloh

Rok 2003 na 115 stranách textu a fotopříloh

Rok 2004 na 109 stranách textu a fotopříloh

Rok 2005 na 99 stranách textu a fotopříloh

Rok 2006 na 86 stranách textu a fotopříloh

Rok 2007 na 107 stranách textu a fotopříloh

Rok 2008 na 78 stranách textu a fotopříloh

Rok 2009 na 77 stranách textu a fotopříloh

Rok 2010 na 91 stranách textu a fotopříloh

 

 Díl V. -   Pamětní kniha Dolní Vltavice

Tuto knihu sepsal tehdejší kronikář obce Dolní Vltavice František Nejedlý v letech 1955 – 1956. Z originálu uloženého ve Státním archivu v Českém Krumlově vybral , setřídil, přepsal a do elektronické podoby převedl kronikář obce Ing. František Záhora v roce 2009. Rozsah je 46 stran textu a fotografií. Kniha byla rovněž vytištěna , svázána a je uložena v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě.

 

Díl VI. - Kronika obce Černá v Pošumaví 2011 - 2018

 Rok 2011 na 108 stranách textu a fotopříloh

 Rok 2012 na 106 stranách textu a fotopříloh

 Rok 2013 na 99 stranách textu a fotopříloh

 Rok 2014 na 103 stranách textu a fotopříloh

 Rok 2015 na 100 stranách textu a fotopříloh

 

 Díl VII.  - Přílohy ke kronice

Od samého počátku vedení kroniky zajišťuje kronikář pravidelné dostupné  výstřižky z denního tisku se vztahem k obci.

Dále kronikář vede archiv fotografií, kde jsou uloženy v albech zejména dřívější, historické fotografie. Od roku 2003 se začalo dokumentovat prakticky veškeré dění v obci digitálně, fotografie jsou nejen přílohou kronik a součástí textů, ale jsou uloženy i na CD nosičích a v počítači kronikáře a Obecního úřadu.

Veškerá ostatní tisková dokumentace jako plakáty, pozvánky, letáky, mapy, plány, upomínkové předměty, vlaječky, brožury, pohlednice a mnoho dalšího materiálu se vztahem k obci je podobně jako výstřižky a fotografie uloženo v archivu Obecní kroniky na Obecním úřadě v Černé v Pošumaví.

Díl VII.    -  Kronikář obce

Kronikář Ing. František Záhora se narodil v r. 1943 v Třebějicích na okrese Tábor. Vystudoval Gymnazium v Soběslavi a agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze. Pracoval ve vedoucích hospodářských funkcích v státním sektoru zemědělství okresu Český Krumlov, do obce Černá v Pošumaví se s rodinou přistěhoval v lednu 1971. Do funkce kronikáře byl ustanoven v roce 1977 a vykonával jí do konce roku 1989. Od 1. ledna 2003 se do funkce kronikáře opět vrátil, doplnil celé zbývající období a pokračuje dále. Jeho koníčkem je historie a částečně i novinařina, což dokládá pravidelnými příspěvky do místního Zpravodaje, ale především píše články  do Českokrumlovského deníku, kterých má na kontě již 211 ( k 1.2.2017)  a k tomu za finanční podpory OÚ Černá v Pošumaví, vydanou brožuru „Z pera kronikáře aneb Všehochuť o Černé v Pošumaví“, vydanou na jaře r.2010 a v současné době vyšla publikace Černá v Pošumaví - historie i současnost/2011/.

 

Interaktivní mapa

interaktivni mapa

Virtuální prohlídka