sobota 18 listopad 2017

 

publicita

LIPENSKÉ PROMĚNY

Pokud se častěji touláte lesy v okolí Lipna, můžete se setkat s neobvyklým tvorem. Za ranního šera nebo večerního soumraku se v houštinách může objevit váhavě se pohybující silueta a na první pohled nepoznáte, že jde o losa. Zvíře vysoké jako kůň, krátké tělo s miniaturním ocasem, hrbolem na čenichu s přečnívajícím pyskem, kterému na kráse nepřidá ani obrovský kožní lalok na krku.

Je plachý, na člověka většinou nezaútočí

Nemusíte se ale bát, je plaché a na člověka většinou nezaútočí, protože je prý velký a je si vědom své převahy.
,,Já jsem ho na vlastní oči ještě neviděl, ale zdejší myslivci, lesní dělníci nebo náhodní návštěvníci lesů nám někdy volají, že ho spatřili. Někteří často nevědí, co viděli, takže třeba říkají, že se lesem potuluje velká zatoulaná kráva. Osobně jsem zatím štěstí neměl, viděl jsem pouze jeho stopy, trus nebo okousané větve, kterými se živí,“ říká Pavel Šustr, zoolog Národního parku Šumava.
Losi ale skrývají jedno nebezpečí, v některých případech hlavně ve Skandinávii pro lidi i losy smrtelné. ,,Stalo se, že obrovský los vletěl na silnici a porazilo ho auto, byl hodně polámaný a museli jsme ho utratit. Dnes můžete vidět jeho vycpaninu v informačním středisku Národního parku Šumava v Českých Žlebech,“ říká šumavský zoolog.

Vrátili se před šesti desítkami let

Jinak Lipno, Vltavická brázda, široké údolí, které lipenské jezero z části zaplňuje, je jedno ze dvou míst, kde se v Čechách znovu losi usídlili. „Dnes žije v okolí Lipna asi deset kusů, jedna populace je ještě na Třeboňsku,“ dodává Šustr. Losi byli na našem území vyhubeni během 12. až 15. století a jejich návratem z Polska asi před šedesáti lety začal nový výzkum.
,,Máme v plánu losa odchytit a nasadit mu zvláštní obojek, tak budeme vědět, kde se pohybuje a jak žije. Zatím jsme ho ale nedopadli,“ dodává Pavel Šustr.
Losi jsou lipenská rarita, brzy to ale mohou být třeba i zajíci.
„Každopádně, a to již před naplněním přehrady, byla v tomto koutě Šumavy spousta zajíců, koroptví, bažantů, byli tady i tetřívci. Postupně ale docházelo k jejich úbytku. Ještě v roce 1975 a 1976 se střílelo na honech přes dvě stě zajíců, postupně do deseti let byly hony na zajíce zastaveny, pak byl jeden povolen – střelili se tři zajíci,“ říká František Záhora, kronikář z Černé v Pošumaví a dodává: ,,Po napuštění Lipna v roce 1958 byla velká exploze štik, postupně se stává charakteristickou rybou Lipna mník obecný a v poslední době je to zejména bolen a také sumec. Naopak ubývá štik, kaprů i candátů.“

Dvě zátoky se mají stát rybí rezervací

To by mohla změnit rybí rezervace, kde by se nesmělo rybařit. Rybářský svaz navrhuje, aby chráněná oblast o rozloze asi tři sta hektarů byla na dvou větších zátokách – Kyselovské proti Dolní Vltavici a v Račí zátoce naproti Horní Plané.
Ryby by tak měly více prostoru na rozmnožování a růst, rybáři by zase mohli lovit větší kusy, řekl ČTK Hynek Hladík z jihočeského střediska Českého rybářského svazu.
Jak Hladík dále informoval, rybářský svaz připravuje i projekt s Akademií věd, který by měl v příštích letech vývoj rybí populace na Lipně monitorovat a navrhnout, jaké druhy ryb by se měly v budoucnu v nádrži objevit a které nikoliv.

Foto popis| Mládě losa evropského s matkou.
Foto autor| Foto archív Zoo Brno


10.04.2008 - (PEP) - Jižní Čechy - str. 13