pátek 23 červen 2017
  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

Navzdory současným vyšším teplotám v tomto období neobvyklým, které dorazily do české kotliny, topná sezona trvá a bude ještě nějaký ten týden pokračovat. To je důvod, abych se ve svém článku pozastavil nad způsobem vytápění v obci Černá v Pošumaví.

Problém, který nastínila v ČkD žákyně 9. třídy z Brloha v úterý 21. února, sužuje mnoho našich měst a obcí. Vyjímkou není ani naše obec a po pravdě řečeno, někdy se ani nedivím. Plyn do obce zaveden není a stejně je neúnosně drahý, elektřina výrazně podražila a tak téměř hlavním topným artiklem je uhlí a dřevo. A přestože jsme v oblasti s velkým podílem lesů, je dřevo stále obtížnější shánět a zejména pro starší občany je téměř celoroční manipulace se dřevem poměrně obtížná. Uhlí přivezou Uhelné sklady, transportérem dopraví až do sklepa a je hotovo, to je tedy poměrně jednodušší.

Proto mnoho občanů bydlících v obecních bytech uvítalo, když se obecní orgány rozhodly, že je nutno vzhledem k šetření energií a zlepšení ekologické situace v obci, přejít na jiný, šetrnější způsob vytápění.

Postupně tak od roku 2004 byla ve třech obecních bytovkách instalována tepelná čerpadla, která jsou vhodným ekologickým energetickým zdrojem. U každé z bytovek byly provedeny tři vrty v hloubce přes 100 m, z nichž čerpadlo získává teplo obsažené v půdě, které se převádí cirkulací do výparníku tepelného čerpadla pomocí teplonosné kapaliny. Pokud nastanou výrazně nižší venkovní teploty, slouží k dotopení elektrokotel, což zajišťuje vestavěný regulátor.

Jsou ekologické.

Tepelná čerpadla jsou nejlevnější a nejefektivnější způsob vytápění a jsou šetrná k životnímu prostředí, nevznikají žádné exhalace ani tuhé či kapalné odpady. Náklady na pořízení tepelného čerpadla jsou ovšem poměrně vysoké, obec mohla tento způsob zavést pouze za předpokladu získání dotací, které nakonec obdržela, ve výši přibližně 50% na každé tepelné čerpadlo, od Státního fondu životního prostředí.

Zateplení.

Současně s instalací tepelných čerpadel bylo nutno provést dokonalé zateplení celého bytového domu a tak se prováděla výměna střešní konstrukce, výměna oken a nová fasáda s celkovým zateplením.

Dnes jsou nájemníci spokojeni, vedle pohodlí a čistoty to přináší i jistotu, že cena za teplo výrazně neporoste a výhodné je to samozřejmě i pro obec, především díky nižší finanční zátěži za topení.

V roce 2007 rozhodli zastupitelé o dalším ekologickém způsobu vytápění u největšího domu v obci tzv."Svobodárny". Do listopadu 2007 se zde topilo koksem a od této doby zde funguje vytápění tzv.biomasou - peletkami. Byly instalovány dva nové kotle, každý po 50 kW, které jsou přímo specializovány na vytápění peletkami. Veškeré práce spojené s vytápěním jsou plně automatizované, materiál je dopravován v potřebném množství do hořáku, takže kotel je plně regulovatelný. Peletky obec odebírá od místní firmy, která je vyrábí v areálu, téměř naproti zmíněného domu.

Podle slov starosty obce se za topnou sezonu spotřebuje asi 25 tun peletek a finanční náklady oproti dřívějšímu vytápění koksem mohou být až poloviční, maximálně dvoutřetinové. Nájemníci jsou spokojeni, nejen proto, že v bytech je teplo, ale podstatně se snížila prašnost, je větší pohodlí, ale především budou za dodané teplo méně platit.

Obec si uvědomovala, že zavedení tohoto systému vytápění bude muset plně hradit ze svého rozpočtu, bez jakýchkoliv dotací. Důležité však je, že to pomůže k podstatnému snížení imisí v naší obci. Uhlí, případně dřevo jsou stále ještě převažující typy topení a kdo jiný než obec, by měl dbát na zlepšení celkové ekologické situace, je tedy chvályhodné, že dřívější úvahy představitelů obce se proměnily v činy.

František Záhora, Českokrumlovský deník, 6.3.2008