neděle 17 prosinec 2017

 

publicita

Motto: Prázdný je domov, smutno je v něm, cestička k hřbitovu zůstala jen.

Bohužel, ani ta cestička nezůstala, hřbitov a v něm pohřbené dolnovltavické nebožtíky, potkal stejný osud jako celou Dolní Vltavici.

Před padesáti pěti léty, podle záznamů přesně 21 září 1955, se konal výběr stanoviště pro nový hřbitov v Černé v Pošumaví, náhradou za hřbitov v Dolní Vltavici, který bude v blízké době zatopen. Z tohoto důvodu bylo nutno provést exhumaci přibližně 500 ks hrobů, ovšem na stávajícím hřbitově v Černé v Pošumaví již nebylo dostatek místa a tak se vybíralo místo nové.

Podívejme se však nejprve trochu do minulosti. Vůbec původní hřbitov v Dolní Vltavici byl kolem kostela a celý areál byl ohražen obvodovou zdí vysokou dva metry a jeden metr širokou. Kdy přesně však byl hřbitov založen, to se můžeme jen domnívat, každopádně však víme, že v roce 1898 byl nad obcí směrem k Černé zřízen hřbitov nový. Jednak ten starý byl již nedostačující a nevhodný i z důvodů zdravotních a estetických. Na starý hřbitov se již nepohřbívalo, v roce 1922 byl kolem kostela na místo hřbitova zřízen stromový park, který upravil městský zahradník Sobietschek z Českých Budějovic. Zeď kolem kostela byla z větší části stržena a postaven drátěný plot. V témže roce pak byl v parku odhalen pomník padlým z 1. světové války. Na pomníku byly čtyři tabule, zhotovené z domácí žuly, které směřovaly k jednotlivým vesnicím farnosti Dolní Vltavice, kde padlo celkem 66 mužů.Při odhalení se konala polní mše, kterou s kázáním sloužil poslanec Petersilka a slavnostní projev pronesl poslanec Feierfeil.

U hlavního vchodu opuštěného hřbitova stály dvě lípy, které byly vysazeny v upomínku na svatbu císaře Franze Josefa s Elisabethou, princeznou z Bavorska / známou jako Sisi- pozn. autora/ a to na základě vysokého nařízení z 24. dubna 1854.

V roce 1900 byl vysvěcen nový hřbitov, který byl založen na polní parcele, která byla zakoupena od Margarety Müller z Dolní Vltavice č. 5. Vůbec jako první byla na novém hřbitově pohřbena Marie Pöschl z čp. 7, která zesnula jako 23 letá. 25. března 1928 zemřel ve věku 82 let dolnovltavský strážník a hrobař Mathias Schläger, který svůj úřad zastával přes 50 let a během té doby vykopal více jak 2 000 hrobů.

Od roku 1951 se přestalo pohřbívat i na tomto hřbitově a připravovala se exhumace a přenesení ostatků. To započalo 1. října 1956, začalo se nejstaršími hroby, mladší se měly dělat přes zimní období. Ostatky a části zetlelých rakví byly uloženy do nové schránky, z hrobu vybrána i vrstvička země pod ostatky, bývalý hrob byl vydesinfikován a asi po pěti dnech zavezen čistým materiálem. Exhumace byla prováděna za přítomnosti zdravotníka a dozoru krajského hygienického orgánu.

Již v červenci 1956 byl hřbitov předán do správy MNV Černá v Pošumaví, přejímky byl přítomen tajemník MNV František Podroužek, administrátor v Černé Martin Šmíd, církevní tajemník ONV Petr Houska a František Husinecký za odbor MH ONV Český Krumlov. Spolu se hřbitovem byla předána i márnice, 2 ks már a jeden pitevní stůl. Ve funkci hrobníka nadále pokračoval František Kvasnička.

Jelikož po roce 1945 nebyly k dispozici žádné knihy, tiskopisy, plány, či výkazy a ani se nevedly, hřbitovní plán nemohl být převzat a tak informace o pohřbených, převážně německých osadníků, nebyli žádné. Lze se tak domnívat, že ani exhumace plánovaných 500 ks hrobů nebyla v celém rozsahu dodržena.

Výstavba nového, současného, hřbitova mezi Černou v Pošumaví a Bližnou byla dokončena v srpnu 1959, do užívání byl předat v roce 1960, ostatky ze hřbitova v Dolní Vltavici byly uloženy v jihovýchodní části nového hřbitova.

Zrušen byl i hřbitov v Černé v Pošumaví, který byl v zastavěné části obce a podle ústředního kříže byl založen v roce 1871. Na tomto hřbitově bylo konečnou pochůzkou zjištěno celkem 329 hrobů, které bylo nutno přenést. Ani zde však neexistoval plánek hřbitova, ani hřbitovní kniha. Jako poslední byla na tomto hřbitově pohřbena 21. září 1959 zesnulá Anna Císařová.

O současný hřbitov je dobře pečováno ze strany Obecního úřadu Černá v Pošumaví, hroby jsou udržované a zesnulé a pochované spoluobčany již snad nečeká podobný osud jako jejich předchůdce.

Českokrumlovský deník 13. 9. 2010 – Ing. Fr. Záhora