čtvrtek 25 květen 2017
  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

Mokrá  - současná osada obce Černá v Pošumaví, bývala samostatnou obcí do roku 1960. Sdílela historicky podobný vývoj jako ostatní obce t. zv. „mokerského újezdu“. Největší rozvoj zaznamenala na počátku 20. století v souvislosti s těžbou grafitu, v r. 1900 se uvádí 511 obyvatel, v r. 1939 mírný pokles na 455 obyvatel. Po 2. světové válce jí potkal stejný osud jako většinu obcí v našem pohraničí.

Přibližme si některé poznatky o obci tím, že se přeneseme v čase o šedesát let zpět a pohovoříme si s některými občany.

Píše se rok 1950, je polovina dubna a já stojím na návsi v Mokré a povídám si s předsedou MNV Milanem Cílkem.

„Naše obec leží v katastrálním území Mokrá, jeho výměra je 748 ha a patří sem osady Hubenov a Slavkovice, ještě nedávno k nám patřil i dvůr Faschinghof. Máme v obci celkem 42 domů a 138 obyvatel, kterých dříve bylo podstatně více, ale především odsun sudetských Němců se na snížení počtu obyvatel projevil nejvíce. Mimochodem, z obce bylo v období od 27. května do 26. října 1946 odsunuto celkem 370 německých obyvatel.

Sídlo MNV je v budově čp. 13, nemáme však  žádné obecní zaměstnance. Místní národní výbor vznikl 2. prosince 1949, do té doby zde byla Místní správní komise, jejíž předsedou byl Jaroslav Mareš. Místopředsedou MNV je Pavel Horňáček a dalšími členy pak Karel Tržil, Karel Stropek, Jaroslav Mareš, Jan Daniš, Anna Vondenová, Vilém Donát, Jan Kapečka, Vojtěch Kantor, Pavel Kadlov a Ludvík Šembera.

Hasičský sbor zde byl ustanoven již v roce 1947, velitelem byl tehdy zvolen  Jan Daniš z čp. 37. Sbor má celkem 13 členů, ale nemáme žádné podstatné strojní  vybavení.

Hlavně však nás mrzí, že v obci není autobusové spojení s Českým Krumlovem. Chodíme pěšky na vlak do Hořic na Šumavě a to je značně náročné na čas, který je pro nás, rolníky, dost drahý.

Poštou patříme pod Hořice a tam také lidé skutečně chodí. V obci nemáme ani žádná sportoviště, obvodní stanice SNB je v Černé na Šumavě.

Naše obec je převážně zemědělská, já sám jsem rolník, nikdo z obce nikam do zaměstnání nedochází, stejně jako nikdo nedochází do obce. V obci je celkem 28 zemědělských usedlostí, včetně Slavkovic a Hubenova. Máme založeno i honební společenstvo, honebním starostou je Václav Helebrant z Mokré čp. 1 .Měli jsme založeno Místní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců, ale nyní to vypadá, že všichni budeme členy JZD.

V lednu tady totiž  byla schůze, kde byl schválen vznik Jednotného zemědělského družstva. To se vlastně přetvořilo ze Zemědělského strojního družstva v Mokré, na konci dubna má být ustavující schůze a tak uvidíme, co nás čeká. Předsedou by měl být rolník Pavel Horňáček z čp. 3/ 4,  který dělá v současné době předsedu KSČ v obci .

Máme zde pouze hostinec  „U Šembery“, žádná prodejna, ani žádní řemeslníci zde nejsou. Obchod tady sice býval a to na čp. 10, majitelem byl Gustav Stančík, ovšem v r. 1946 požádal Štefan Stančík z usedlosti čp. 7 o vydání živnostenského listu k provozování obchodu smíšeným zbožím, ale Okresní národní výbor mu  nevyhověl, prý mu chyběl průkaz způsobilosti na který je živnost vázaná“ .

S předsedou MNV jsme pomalu došli k budově školy, která je umístěna v čp. 19 a zde nás očekával řídící učitel Karel Tržil, od kterého jsem se dozvěděl: „ Naše škola je jednotřídní, kde máme pohromadě pět postupných ročníků. Škola byla obnovena k 1. září 1947 a začalo jí navštěvovat 30 žáků, v dalším školním roce to bylo 24 žáků a letos jich máme celkem 26. Od šesté třídy se chodí do Horní Plané, do vyšších škol a Gymnazia pak do Českého Krumlova. Mateřskou školu zde nemáme“ .

„ A co kultura a zábava, pane řídící“, ptám se. Karel Tržil vysvětluje, že s kulturou je to špatné. Do biografu se chodí do Hůrky nebo do Hořic, stejně tak prý veškeré zábavní a kulturní podniky jsou buď v Hořicích na Šumavě nebo v Černé na Šumavě. V budově MNV i ve škole jsou sice  nějaké knihy, ale vše je neuspořádané, není žádný  knihovník  a také by potřebovali kronikáře.

Zajímalo mě, jaký je stav kolem lékařského zabezpečení. Na to mě odpověděla přítomná členka MNV Anna Vondenová, která je v domácnosti a bydlí v čp. 15/16.

„ Patříme pod obvodního lékaře v Horní Plané, ale je to pro nás nevyhovující, lepší by byl obvodní v Hořicích, kam také chodíme i k zubaři.  K zubnímu technikovi chodíme do Horní Plané, stejně tak i do lékárny. Ostatní odborní lékaři jsou v Českém Krumlově, stejně jako nemocnice.

Porodní asistentka je v Hořicích a na hřbitově v Hořicích rovněž pohřbíváme“.

Několik poznatků jsem získal i od rolníka Josefa Šuby, bytem Slavkovice čp. 7, který byl náhodou v Mokré. „ Nevím, co nás čeká“, říká Josef Šuba, „ v Černé je družstvo založené, nijak zvlášť nefunguje, u nás to tak bude co nevidět. Zatím rolničíme, mléko se odváží do Horní Plané, tam máme i kampeličku. Zvěrolékaře voláme z Českého Krumlova, drnomistr je v Hůrce“ .

Krátké povídání  s tehdejšími funkcionáři obce Mokrá skončilo a můžeme se vrátit do současnosti.

Tenkrát se nikdo nezmínil o kapličce na návsi, památka z roku 1849, které tehdy nebyla věnována pozornost a hrozila její likvidace. Nicméně přežila a před úplným rozpadem byla obnovena na poslední chvíli až v roce 1999.

V Mokré dnes není nejenom MNV a škola, ale ani obchod, zajíždí sem  pojízdná prodejna, není zde ani hostinec. Poštou i nadále patří Mokrá  pod Hořice na Šumavě, a žije zde kolem 30 obyvatel.

Osada je to malá, ale s jistým privilegiem. Po výstavbě nové silnice leží nyní mimo trasu a již jí nesužuje nekonečná řada kamionů a dalších motorových vozidel.

Život běží dále a do roku 1950 by se zřejmě těžko někdo chtěl vrátit.

 29.10.2010, Ing. Záhora František, Českokrumlovský deník