středa 22 únor 2017
  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

Silvestrovské setkání dvou osobností v nebi

                 Častokrát jsem přemýšlel nad tím, že by bylo velmi zajímavé, kdyby se mohlo nějakým způsobem  uskutečnit setkání některých zajímavých osob z naší historie, které mají, vzhledem k časovému rozdílu jednotlivých století, k sobě nesmírně daleko. A tak jsem, poněkud v silvestrovském duchu, popustil trochu uzdu své fantazii a nechal uskutečnit setkání dvou významných historických postav, kde jinde, než v nebi. Nejsem tak úplně nevěřící a křesťanské teorie o posmrtném životě neodsuzuji a tak jsem si vypůjčil některé teorie o nebeském životě.

Prý tam čas a prostor neexistují, je tam jediná řeč, všichni si navzájem rozumí, život je věčný a tak se jistě mohou setkat i naši dva aktéři.

A hle, aniž bych se jakkoliv snažil, snad stačilo pouhé pomyšlení a již vidíme v družném rozhovoru zakladatele mnoha jihočeských měst, ale i Dolní Vltavice a potažmo i Černé v Pošumaví  pana Hirza z Klingerberku s významným stavitelem jihočeských rybníků Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan.

„To jsem rád, že si mohu konečně promluvit s tak významným představitelem krále Václava I. i Přemysla Otakara II.“, začal rozhovor poměrně mladší Jakub Krčín. „Vždy jsem Vás obdivoval, vím, že jste byl v letech 1241 až 1248 královským vrchním kuchařem a pak jste začal vynikat jako úspěšný stavitel, jak jste se k tomu dostal“?“Ano, byl jsem jmenován mistrem královské kuchyně a král Václav I. mě též jmenoval v roce 1250 purkrabím na Zvíkově. Celou tu dobu, co jsem byl významným dvořanem, jsem pro krále vedl radu stavebních a lokátorských prací. Zejména královská města České Budějovice a Písek jsou nejvýznamnější, ovšem to už bylo po smrti mého oblíbeného vladaře Václava I., který v r. 1253 zemřel, Písek jsem zakládal v r. 1254 a Budějovice v r. 1265. Když po smrti Václava I. nastoupil jeho syn Otakar, tak mě hned sesadil z funkce zvíkovského purkrabího a jmenoval tam Bavora ze Strakonic. Byla to odveta za to, že jsem zůstal věrný králi Václavovi, když se proti němu jeho syn Otakar v r. 1247 postavil jako tzv. mladší král, kam ho zvolili někteří stoupenci šlechty.Ovšem v r. 1260 mě král Přemysl Otakar II. purkrabím opět jmenoval, když Bavor padl v bitvě u Kressenbrunnu „ rozpovídal se pan Hirzo.

„Mám o tom všem povědomosti“, pokračoval pan Krčín, „ ale byl jste též u zakládání kláštera ve Zlaté Koruně“. „Samozřejmě, král Otakar totiž slíbil, že když vše dopadne s uherským králem Bélou IV. dobře a zvítězí,  nechá postavit na jihu Čech klášter. A na jeho výstavbě jsem se podílel, bylo to v r. 1263 a do kláštera v tehdy Svaté trnové koruně, mohli být povoláni mniši řádu cisterciáků“, pokračoval Hirzo.

„Nesmím však zapomenout na jeden kus krásného území, který mi daroval ještě král Václav I. za mé dobré služby a který se táhnul od Boletic až na zemskou hranici. Tam na konci se mi velice zalíbilo a proto , samozřejmě i z obchodních důvodů, jsem zde založil osadu Hirzov, pozdější Dolní Vltavici. Celé to území se nazývalo „mokerský újezd“, podle statku Mokrá, nazývaného též „Praedium Hirzonzis“, který jsem měl ve vlastnictví již od r. 1263“.

„Ovšem, abych stále nemluvil jenom já, řekněte též něco o sobě i Vy mladíku, za ta léta zde v nebi jsem získal znalosti o Vaší záslužné práci“, pobídl Krčína Hirzo.

„Ano, jsem o 300 let mladší a myslím, že jsem za svůj život odvedl dost velký kus práce.Ve svých 26 letech jsem vstoupil do služeb Viléma z Rožmberka a v r. 1562 jsem se stal purkrabím na krumlovském zámku. A pak už to šlo jako na drátku, začal jsem s rekonstrukcí pivovaru, stavěl ovčíny, budoval jezy a ve svých pětatřiceti letech jsem se stal rožmberským regentem. Vilém z Rožmberka mi věnoval panství Jelčany a Nový Leptáč a tak jsem se začal podepisovat jako Krčín z Jelčan“, zavzpomínal regent.

„A pane kolego, jak to bylo s pivovarem na mém původním území“, vznesl otázku Hirzo. „Právě na tomto území, tehdy v obci Schwarzbach, jsem viděl velký zdroj příjmů do knížecí pokladny a tak jsem zde v r. 1568 založil knížecí  pivovar, současně i mlýn k potřebám sladovny pivovaru a pod pivovarem jsem vyměřil také dva rybníky, které měly svou velikostí překonat i rybník Olšovský, který se tehdy vracel Zlatokorunskému klášteru a bylo potřeba najít náhradu pro získávání ledu, bohužel se to však nerealizovalo“.

„Založením pivovaru i mlýna získala obec Schwarzbach podstatně na významu, stala se i samostatnou rychtou, o tom mám určité povědomosti“, přidal se Hirzo. „Nesmíte ale zapomenout na své velké dílo – rybník Rožmberk“, pobídl Hirzo Krčína. „Samozřejmě, ten představoval jakýsi vrchol mé práce. Jeho výstavbu jsem zahájil v r. 1584 a v r. 1590 byl pak napuštěn“. Byla to moje radost, vybudoval jsem na Třeboňsku ještě mnoho rybníků, zrekonstruoval jsem Zlatou stoku, jenomže všechno jednou skončí, v r. 1604 jsem zemřel, byl jsem dvakrát ženat,  měl jsem šest dcer, ale žádného syna, který by v mém díle mohl pokračovat“, uzavřel Jakub Krčín své vzpomínání.

„Ani já jsem nedopadl dobře, s manželkou Darziczí jsme neměli žádné děti a tak jsem ještě nedlouho před svou smrtí daroval všech třináct vesnic v mokerském újezdu klášteru ve Zlaté Koruně. Darování stvrdil  listinou král Přemysl Otakar II. dne 27.března 1268 v Písku a uvedené obce od tohoto dne oficiálně datují své založení. Sám jsem zemřel 13 května 1275 a jsem pohřben ve své milované Zlaté Koruně“, ukončil řeč Hirzo, stavitel a zakladatel.

                Vyprávění dvou významných osobností skončilo, nechme je odpočívat v pokoji a i nadále obdivujme jejich moudrost, učenost i rozum, kterým ve své době vynikali a svá díla zde navěky zanechali. 

Českokrumlovský deník, 5.ledna 2011, Ing. Záhora František