čtvrtek 25 květen 2017
  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

Obecní knihovna v Černé v Pošumaví

První záznamy o knihovně v naší obci můžeme najít v roce 1950, kdy tehdy Veřejná obecní knihovna byla umístěna v budově Místního národního výboru a obsahovala celkem 376 svazků a 12 druhů časopisů.

V tomto roce bylo zaregistrováno dvacet čtenářů, kteří si vypůjčili 47 svazků převážně beletrie. Knihy tehdy zřejmě půjčoval některý pracovník MNV, jelikož pozdější knihovník Jan Hadraba, který odcházel do důchodu v roce 1982, obdržel podle záznamů vedle poděkování příslušných orgánů i věcný dar za 25 let ve funkci knihovníka. Z toho lze usuzovat, že nastoupil jako knihovník v roce 1957, čili před padesáti pěti lety.

V roce 1967 se prováděla adaptace místního pohostinství, kde se v patře vytvořilo tehdy politicky potřebné Agitační středisko a současně i prostory pro novou, nyní již Místní lidovou knihovnu.

O rok později, v roce 1968, zavedl MNV službu knihaře a Jan Hadraba začíná na půl úvazku vázat knihy a další potřebné materiály. Knihařství v Černé byla služba skutečně známá po okrese i kraji, dokonale využívaná organizacemi i jednotlivci (například diplomky).

Jan Hadraba byl velmi vytížen i jako knihovník, neboť vedle Černé půjčoval knihy nejen v pobočkách na Bližné, Dolní Vltavici, Mokré a Muckově, ale pro MNV Horní Planá i v Hůrce a Hodňově.

Počet knih v knihovně se každým rokem zvětšuje, takže v roce 1976 je k dispozici 5 628 svazků a výpůjčky za rok přesahují pět tisíc kusů. MNV poskytuje knihovně každoročně finanční částku přes 9 000 korun československých.

V roce 1982, jak již bylo řečeno, odchází Jan Hadraba do důchodu, ale nadále však pracuje jako knihař. V dubnu téhož roku nastupuje nová knihovnice Marcela Novotná, která tedy tuto funkci vykonává již plných 30 let.

Knihovna je stále umístěna ve stejných prostorách, počet svazků se po provedené inventuře snížil na 5 087 kusů, čtenářů bylo evidováno 230.

V roce 1984 byl zaveden systém členských průkazů, knihovnu navštěvuje přibližně 30 až 40 čtenářů týdně a začíná se projevovat pokles zájmu mladých o beletrii.

V roce 1986 měla knihovna 164 stálých čtenářů a v knižním fondu bylo 5 998 svazků.

Poněkud nevyhovující prostory knihovny byly přece jenom v roce 1987 částečně zrekonstruovány, vestavěny nové regály, položeno nové linoleum a prostory vymalovány.

Ke konci roku 1990 měla knihovna celkem 6 475 svazků, bylo registrováno 115 čtenářů a zaevidováno 5 104 výpůjček. Počet čtenářů se stále snižuje, přestože knihovnice každoročně zajišťuje nákup kvalitních knižních titulů.

Knihovna přestala být v roce 2001 součástí Okresní knihovny a je samostatnou rozpočtovou organizací a zřizovatelem je Obecní úřad Černá. Stav knižního fondu celkem k 31. prosinci 2000 byl 7 348 knihovních jednotek.

Knihovna je v dalších letech přemístěna do přízemí nově vystavěného bytového domu č. p. 21 a k dispozici má celkem 194 běžných metrů polic. Veškerý knižní fond byl převeden na počítačovou databázi, každý titul musel dostat svůj kód, což znamenalo velkou pracovní zátěž po dobu kolem čtyř měsíců v tomto roce pro knihovnici a částečnou výpomoc.

Knihovna je též napojena na internet a slouží jako čítárna pro řadu návštěvníků.

Práce knihovnice nespočívá pouze v půjčování knih anebo péči a starost o knihy, ale postupně přináší mnoho dalších akcí ve spojení s informovaností nejen čtenářů, ale i všech dalších návštěvníků, kteří do knihovny přichází. Mohou zde využít nejen tři internetová zařízení, ale mnoho časopisů a periodik a shlédnout konané výstavky. Rovněž se tady koná mnoho akcí pro děti z místní základní školy, v poslední době oblíbené Česko čte dětem.

Českokrumlovský deník: Čtvrtek, 2. Únor 2012, Strana 8, František Záhora