čtvrtek 14 prosinec 2017

 

publicita

V Černé se lidé bouří kvůli dráze

 

Černá v Pošumaví – Představte si, že vám jednoho dne ráno zavolá známý: „Víš o tom že ti budou bourat barák?“

Právě takto se lidé v Černé v Pošumaví nejčastěji dozvídají, jakou mají pravděpodobně vyhlídku na budoucnost některé domy, chaty či hotely u lipenského jezera.

Anebo jinak: Koupili jste si v Černé v Pošumaví pozemek, na kterém chcete něco postavit. Nebo si chcete vedle svého domu zařídit zděný bazén. To už ale nené možné.

A to všechno kvůli tomu, že podél pláže má vést železniční trať spojující Lipno nad Vltavou a Horní Planou. Trať tu ještě není a pravděpodobně ještě dlouho tudy nepovede, ale už dnes zabírá kolem sebe i dvousetmetrové ochranné pásmo, kde nikdo nic nepostavía kde domy, jež trati budou stát v cestě, budou muset zmizet.

Podle Vladimíra Cnoty, oficiálně stanoveného zástupce veřejnosti obce Černá v Pošumaví, přináší současná podoba projektu do obce jen problémy. „Podél pláže má jezdit vlak osmdesátikilometrovou rychlostí, jen na trase od toboganu k Jestřábí by se kvůli trati mělo bourat 14 objektů, a to zdaleka není všechno,“ konstatoval včera Vladimír Cnota. Kvůli budoucí trati se v tuto chvíli zablokovala také chystaná výstavba padesátky rodinných domů, kolonády a další soukromé investice.

Lidé, kteří si podél břehu Lipna v posledních letech postavili, rozšířili, zvětšili nebo zmodernizovali své penziony či hotely a chaty, se nyní mohou pouze s obavami dívat do krajských plánů, takzvaných Zásad územního rozvoje, které trasu dráhy předběžně ukazují. Současná podoba Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje oficiálně platí od listopadu loňského roku, od té doby platí i omezení.

Ale bychom to celé pochopili, musíme zpět proti proudu času někam do devadesátých let minulého století. Tehdy totiž kdosi pravil: „Z Černé v Pošumaví do Lipna nad Vltavou chybí železniční spojení, pojďme jej postavit.“ A všichni mu zatleskali, protože je to pravda.

Většinu lidí ale zřejmě ve snu nenapadlo, co za komplikace s sebou může tento projekt přinést. Logicky totiž všichni předpokládali, že trasa povede souběžně s hlavní silnicí, což byla do určité doby pravda. Celou trasu nakonec krajští politici odhlasovali hlavně po břehu lipenského jezera, tedy přes místa s velkým počtem chat a penzionů. Navíc projekt počítá se stavbou mostu za takřka miliardu korun, vedoucího přes jednu ze zátok, což je podle mnoha místních naprosto nelogické. Navíc poukazují na to, že se jinde z ekonomických důvodů tratě ruší. Uživí se tato nová trať v regionu?

Projekt takzvané Šumavské elektrické dráhy je vlastně modernizací a rozšířením železničních tratí v Pošumaví na takzvané vlakotramvaje. Měl by stát asi osm miliard korun. Pravdou je, že zatím není vůbec oficiálně jisté, že takové peníze na Lipensko vůbec někdy přitečou, ale o to hůř. Projekt totiž blokuje uvedené pozemky v ochranném pásmu trati po tu dobu, než se tak stane. A to může být klidně dvacet třicet nebo i více let. V tuto chvíli jsou pro jejich majitele bezcenným kusem hlíny. Podle některých obyvatel Černé v Pošumaví tkví problém také v tom, že projekt se někde v tichosti namaloval, odsouhlasil a zveřejnil, ale jim o něm nikdo oficiálně vědět nedal.

Krajský úřad se v tomto případě brání. Podle sdělení Daniely Řežábové z krajského oddělení územního plánování byly Zásady územního rozvoje řádně projednány s veřejností i dotčenými obcemi. V rámci projednání zásad byla vůči vymezení koridoru Šumavských elektrických drah uplatněna pouze námitka obce Černé v Pošumaví, která byla Zastupitelstvem Jihočeského kraje zamítnuta.

„Negativem, podotýkám, že především pro vlastníky pozemků v rekreačně lukrativních územích, pak je nutnost záboru části pozemků pro výstavbu Šumavské elektrické dráhy,“ uvedla pro Deník Daniela Řežábková a pokračuje: „Nicméně zábor pozemků by byl minimální, s výjimkou míst zastávek by se jednalo o pruh pozemku o šířce maximálně do 15 metrů, většinou podstatně užší. Je možné, že pro výstavbu dráhy bude nutno demolovat i některé soukromé objekty, avšak v současné době nelze určit rozsah nutných demolic. Nicméně šířka koridoru v Zásadách územního rozvoje umožňuje při zpracování podrobnější dokumentace nalézt řešení, které případné demolice buď zcela vyloučí, nebo omezí na nezbytně nutné minimum,“ shrnula Daniela Řežábková.

Vzhledem k tomu, že téma je velice obsáhlé, bude se mu Deník věnovat i nadále.

Českokrumlovský deník: Zdeněk Zajíček

Pátek, 10. Únor 2012, Strana 1 a 3