čtvrtek 19 říjen 2017

 

publicita

altTÉMA DENÍKU: PROJEKT ŠUMAVSKÝCH ELEKTRICKÝCH DRAH NA VYBUDOVÁNÍ TRATI KOLEM LIPENSKÉHO JEZERA V ČERNÉ V POŠUMAVÍ

 Příznivci i odpůrci dráhy v Černé se setkají v sobotu 21.dubna 2012

ZDENĚK ZAJÍČEK

Černá v Pošumaví

Trasa chystané železnice naplánovaná skrze Černou v Pošumaví je vedena necitlivě, úřady nekomunikují a kolem budoucnosti této dráhy panuje příliš mnoho nejasností. Do této věty se dají shrnout jedny z nejpodstatnějších připomínek odpůrců chystané Šumavské elektrické dráhy, přesněji jejího prodloužení z Lipna nad Vltavou do Černé v Pošumaví. Zastánci projektu tvrdí, že dráha přispěje turistickému ruchu, že tento druh dopravy je ekologický a že protesty organizuje jen skupina hájící zájmy vlastníků lukrativních pozemků. Jiní zas tvrdí, že dráha lokalitu zhodnotí. Kde je pravda? Jak už Českokrumlovský deník několikrát informoval, vše začalo kulminovat na sklonku minulého roku, před několika měsíci. „O tom, že náš penzion stojí v koridoru chystané železniční trasy, jsme se dozvěděli pár dní před Vánocemi loňského roku,“ říká Zdeněk Čermák z Černé v Pošumaví.

                Od té chvíle si nesmí ve vlastním domě nic přistavět nebo zmodernizovat. Pro všechny nemovitosti v koridoru panuje stavební uzávěra. Ačkoliv se o možné stavbě železnice diskutovalo už před deseti lety, přesná trasa zatím nebyla známa a většina lidí žila v domnění, že povede shodně se silnicí mezi Frymburkem a Černou. „Se situací jsme vůbec nebyli obeznámeni. Penzion jsme koupili před deseti lety, dosavadní stavební úpravy nás stály kolem pěti, možná šesti milionů korun,“ dodal Zdeněk Čermák s tím, že dům sice stojí na kraji koridoru, ale kromě stavební uzávěry může on i několik dalších vlastníků nemovitostí teoreticky počítat i vyvlastněním nebo zbouráním.

„V zájmu pozvednutí turistiky se tu mají bourat chaty a penziony? To nemá obdoby,“ zareagoval další z lidí v podobné situaci, Vratislav Chudek. „Během sezony sem jezdí všichni svými auty. Neříkejte, že i vy byste jel na rekreaci tam, kde by vám za zády jezdil vlak,“ dodal Vratislav Chudek. On, i někteří další se zároveň obávají toho, aby se takto získané lukrativní pozemky nakonec místo železnice neproměnily ve zcela něco jiného.

„U nás je problém s kanalizací, nejsou na to peníze. A na takovou megalomanskou stavbu, jakou je dráha, by peníze byly?“ ptá se další vlastník nemovitosti Miroslav Šrachta. Stavební uzávěra přináší totiž také problém samotné obci například při nutné dostavbě kanalizace v této části Černé. Ta je na neznámý počet let také znemožněna.

Mezi nejčastější dotazy lidí v obci patří i ekonomická návratnost železnice, která dnes mezi obyvatelstvem patří mezi ne zrovna nejčastěji využívané dopravní prostředky.

Jaké jsou protiargumenty, které by tento příklad mohly vyvážit?

Jihočeský hejtman Jiří Zimola už dříve avizoval výhody chystané elektrické dráhy. Podle jeho slov se jedná o ekologický způsob dopravy, který by propojil lokality na břehu Lipna a umožnil snadný přístup turistům z ubytovacích kapacit. Chystaná dráha by také měla být přínosem pro místní obyvatele, protože zlepší dopravní obslužnost v této lokalitě.

„Pokud bychom teď rezignovali na vymezení území pro případnou stavbu ŠED (Šumavské elektrické dráhy), můžeme za pár let naopak řešit protesty občanů proti neúměrně vzrůstající automobilové dopravě především v turisticky atraktivních lokalitách,“ míní Jiří Zimola.

To jsou sice pádné argumenty, ale o ně v tuto chvíli v podstatě nejde. Jde o něco zcela jiného.

Při pohledu na mapu a při poslechu lidí, kteří se současně vyměřeným koridorem nesouhlasí, zní velice logicky několik námitek.

Například:

Proč by měla budoucí železnice vést zastavěným územím, když v její těsné blízkosti jsou na druhé straně prázdné louky a obecní les Černé v Pošumaví, jež by jako trasa mohly posloužit stejně dobře, navíc bez nutnosti vyvlastňování, odkupů nebo možná i demolic? Na tuto otázku podle sdělení starostky Ireny Pekárkové zatím nikdo neodpověděl.

„Navrhovala jsem jim, aby koridor přesunuli dál od vody. Ti, co pojedou ve vlaku z něj stejně nic neuvidí, žádný výhled na hladinu a krajinu, jen domy. Kdyby se trasa v Černé vedla například výše nad vodou směrem k letnímu kinu a kdyby tam byla zastávka, turisté i místní by to přece jen uvítali,“ konstatovala Irena Pekárková nad plánem koridoru. A odpověď krajských úředníků? „Při jednání mi řekli, že není možno, že koridor musí vést tudy, kudy je zakreslen. Jen, že si ho jako obec můžeme zúžit, nic víc,“ dodala starostka.

 

Otázek a nesrovnalostí je ovšem více. Má jít o úzkokolejku nebo tramvaj? V samotném projektu je totiž podle odpůrců trati zmíněna vlaková souprava 525, což je standardní vlak typu patrového pantografu o rychlosti až 80 kilometrů v hodině. Dále, kdo má projekt financovat? Podle vyjádření hejtmana Jiřího Zimoly to Jihočeský kraj rozhodně nebude. Ale kdo to doopravdy bude, to nikdo netuší. Kolik má železnice stát a kde se na to vezmou peníze? Bude vůbec postavena?

V některých materiálech se uvádí, že v minulosti obec Černá v Pošumaví koridor odsouhlasila. Ale není tomu tak. Podle zástupce veřejnosti v Černé Vladimíra Cnoty naopak podávala námitky.

Trasa chystané železnice naplánovaná skrze Černou v Pošumaví je vedena necitlivě, úřady nekomunikují a kolem budoucnosti této dráhy panuje příliš mnoho nejasností. Do této věty se dají shrnout jedny z nejpodstatnějších připomínek odpůrců chystané Šumavské elektrické dráhy, přesněji jejího prodloužení z Lipna nad Vltavou do Černé v Pošumaví. Zastánci projektu tvrdí, že dráha přispěje turistickému ruchu, že tento druh dopravy je ekologický a že protesty organizuje jen skupina hájící zájmy vlastníků lukrativních pozemků. Jiní zas tvrdí, že dráha lokalitu zhodnotí. Kde je pravda? Jak už Českokrumlovský deník několikrát informoval, vše začalo kulminovat na sklonku minulého roku, před několika měsíci. „O tom, že náš penzion stojí v koridoru chystané železniční trasy, jsme se dozvěděli pár dní před Vánocemi loňského roku,“ říká Zdeněk Čermák z Černé v Pošumaví.

                Od té chvíle si nesmí ve vlastním domě nic přistavět nebo zmodernizovat. Pro všechny nemovitosti v koridoru panuje stavební uzávěra. Ačkoliv se o možné stavbě železnice diskutovalo už před deseti lety, přesná trasa zatím nebyla známa a většina lidí žila v domnění, že povede shodně se silnicí mezi Frymburkem a Černou. „Se situací jsme vůbec nebyli obeznámeni. Penzion jsme koupili před deseti lety, dosavadní stavební úpravy nás stály kolem pěti, možná šesti milionů korun,“ dodal Zdeněk Čermák s tím, že dům sice stojí na kraji koridoru, ale kromě stavební uzávěry může on i několik dalších vlastníků nemovitostí teoreticky počítat i vyvlastněním nebo zbouráním.

„V zájmu pozvednutí turistiky se tu mají bourat chaty a penziony? To nemá obdoby,“ zareagoval další z lidí v podobné situaci, Vratislav Chudek. „Během sezony sem jezdí všichni svými auty. Neříkejte, že i vy byste jel na rekreaci tam, kde by vám za zády jezdil vlak,“ dodal Vratislav Chudek. On, i někteří další se zároveň obávají toho, aby se takto získané lukrativní pozemky nakonec místo železnice neproměnily ve zcela něco jiného.

„U nás je problém s kanalizací, nejsou na to peníze. A na takovou megalomanskou stavbu, jakou je dráha, by peníze byly?“ ptá se další vlastník nemovitosti Miroslav Šrachta. Stavební uzávěra přináší totiž také problém samotné obci například při nutné dostavbě kanalizace v této části Černé. Ta je na neznámý počet let také znemožněna.

Mezi nejčastější dotazy lidí v obci patří i ekonomická návratnost železnice, která dnes mezi obyvatelstvem patří mezi ne zrovna nejčastěji využívané dopravní prostředky.

Jaké jsou protiargumenty, které by tento příklad mohly vyvážit?

Jihočeský hejtman Jiří Zimola už dříve avizoval výhody chystané elektrické dráhy. Podle jeho slov se jedná o ekologický způsob dopravy, který by propojil lokality na břehu Lipna a umožnil snadný přístup turistům z ubytovacích kapacit. Chystaná dráha by také měla být přínosem pro místní obyvatele, protože zlepší dopravní obslužnost v této lokalitě.

„Pokud bychom teď rezignovali na vymezení území pro případnou stavbu ŠED (Šumavské elektrické dráhy), můžeme za pár let naopak řešit protesty občanů proti neúměrně vzrůstající automobilové dopravě především v turisticky atraktivních lokalitách,“ míní Jiří Zimola.

To jsou sice pádné argumenty, ale o ně v tuto chvíli v podstatě nejde. Jde o něco zcela jiného.

Při pohledu na mapu a při poslechu lidí, kteří se současně vyměřeným koridorem nesouhlasí, zní velice logicky několik námitek.

Například:

Proč by měla budoucí železnice vést zastavěným územím, když v její těsné blízkosti jsou na druhé straně prázdné louky a obecní les Černé v Pošumaví, jež by jako trasa mohly posloužit stejně dobře, navíc bez nutnosti vyvlastňování, odkupů nebo možná i demolic? Na tuto otázku podle sdělení starostky Ireny Pekárkové zatím nikdo neodpověděl.

„Navrhovala jsem jim, aby koridor přesunuli dál od vody. Ti, co pojedou ve vlaku z něj stejně nic neuvidí, žádný výhled na hladinu a krajinu, jen domy. Kdyby se trasa v Černé vedla například výše nad vodou směrem k letnímu kinu a kdyby tam byla zastávka, turisté i místní by to přece jen uvítali,“ konstatovala Irena Pekárková nad plánem koridoru. A odpověď krajských úředníků? „Při jednání mi řekli, že není možno, že koridor musí vést tudy, kudy je zakreslen. Jen, že si ho jako obec můžeme zúžit, nic víc,“ dodala starostka.

Otázek a nesrovnalostí je ovšem více. Má jít o úzkokolejku nebo tramvaj? V samotném projektu je totiž podle odpůrců trati zmíněna vlaková souprava 525, což je standardní vlak typu patrového pantografu o rychlosti až 80 kilometrů v hodině. Dále, kdo má projekt financovat? Podle vyjádření hejtmana Jiřího Zimoly to Jihočeský kraj rozhodně nebude. Ale kdo to doopravdy bude, to nikdo netuší. Kolik má železnice stát a kde se na to vezmou peníze? Bude vůbec postavena?

V některých materiálech se uvádí, že v minulosti obec Černá v Pošumaví koridor odsouhlasila. Ale není tomu tak. Podle zástupce veřejnosti v Černé Vladimíra Cnoty naopak podávala námitky.

Českokrumlovský deník: Středa, 18. Duben 2012,Zdeněk Zajíček