čtvrtek 24 srpen 2017

 

publicita

Na sobotu 21.4.2012 svolali obyvatelé Černé v Pošumaví přímo na břeh Lipenské přehrady veřejné projednání celé kauzy Šumavské elektrické dráhy.

Podle sdělení organizátorů začíná akce v 17 hodin u Hotelu Racek. Účast zatím přislíbil i hejtman Jiří Zimola, stejně jako odpůrci i zastánci Šumavské elektrické dráhy.

 

ROZHOVOR: „Jihočeský kraj zpracuje upřesňující studii, která prověří vedení trasy v problémových lokalitách. Zadání studie je již připraveno,“ říká hejtman Jiří Zimola

Černá v Pošumaví nikdy neuplatnila nesouhlasné stanovisko, míní hejtman

ZDENĚK ZAJÍČEK

České Budějovice    alt

 Jihočeský hejtman Jiří Zimola patří mezi zastánce projektu Šumavských elektrických drah (ŠED). Českokrumlovskému deníku zodpověděl několik mezi veřejností nejdiskutovanějších otázek.

Kdy se bude dráha stavět, kdo ji bude stavět a financovat a kolik by měla stavba stát?

Doba výstavby není v současné době známa, ale doba přípravy výstavby u obdobných liniových staveb je minimálně sedm let. Předpokládáme, že investorem bude SŽDC (Správa železniční dopravní cesty), jde o prodloužení současné regionální dráhy Rybník Lipno nad Vltavou. Předběžný propočet nákladů ve studii z roku 2008 předpokládá náklady cca 3,8 miliardy (v případě realizace po roce 2013). Pokud by příprava plynule pokračovala, jedná se o možnost realizace po roce 2020. Vzhledem k přeshraničnímu dopadu investice zapojené do regionální železniční sítě (napojení do Bavorska přes přestupní terminál Nové Údolí) i do Rakouska (přes stanici Rybník na trati ČB- Linz) se předpokládá kofinancování z evropských prostředků.

V čem by byl její přínos?

Přínos je hlavně pro rozvoj cestovního ruchu v lipenské oblasti. Dráha je koncipována pro dopravní obsluhu areálu Kramolín, Hotelu Wellness Frymburk a příbřežních lokalit na levém břehu nádrže tak, aby návštěvníci mohli cestovat bez problémů po okolí (též přeprava jízdních kol, lyží, kočárků, osob se ztíženou schopností pohybu) nejen v prostoru Lipna, ale například do Českého Krumlova, Volar, Bavorska. Pokud se podaří realizovat lanovku na Hraničník, bude sloužit i pro přístup k dolní stanici lanovky a k lyžařskému areálu Hochficht na rakouské straně. Samozřejmostí je také základní dopravní obslužnost (přeprava dětí do škol, zaměstnanců do rekreačních areálů) celoročně spolehlivým dopravním prostředkem.

Přesné náklady zatím v tuto chvíli nejspíše nikdo nezná, přesto budou v rozměru několika miliard. Není to příliš drahé? Nedá se stavba pořídit levněji?

Vždy může vzniknout diskuse, kde lze ušetřit. To je otázka, která musí být zodpovězena až v dokumentaci pro stavební povolení, respektive v prováděcím projektu stavby. Předběžný náklad cca 131 milionů korun na jeden kilometr stavby je srovnatelný s obdobnými stavbami. Znovu je ale potřeba uvést, že investorem nebude ani kraj, ani obce u Lipna.

Není v době, kdy se ztrátové tratě ruší, plánování takových investic chybou?

Je třeba si uvědomit, že studie byla zpracovávána v létech 2005 2008, tedy v době před „krizí“ a že lze očekávat v budoucnosti období konjunktury a realizace plánovaných investičních záměrů na levém břehu lipenské vodní nádrže.

Ztrátové jsou všechny tratě v České republice, ruší se jen ty, kde je omezována či zastavována železniční doprava z důvodu nezájmu o tuto službu. To není případ Šumavy, kde stát poměrně masivně investuje, čehož je příkladem revitalizace železniční tratě České Budějovice Volary.

Upozornit pak je také třeba na skutečnost, že plánování tak rozsáhlého záměru je dlouhodobou záležitostí. Pokud by koridor pro plánovanou stavbu nebyl chráněn, došlo by k jeho zástavbě a stavbu by nebylo možno realizovat. Například koridor pro stavbu dálnice v Českých Budějovicích byl v územně plánovací dokumentaci chráněn více než třicet let.

Protestujícím lidem v Černé nejvíce vadí, že se o závěrech ZURky (Zásad územního rozvoje) a stavební uzávěře dozvěděli před několika měsíci spíše náhodou na stavebním úřadě, který jim odmítl povolit některé dostavby. Vadí jim i přístup krajských úředníků, kteří na jednu ze stížností neodpověděli ani po zákonem stanovených třiceti dnech. Vyplývá z toho asi toto: Není chyba hlavně v komunikaci? Proč jim kraj neodpověděl?

Nedomnívám se, že je chyba v komunikaci na straně krajského úřadu. Je třeba si uvědomit, že ve stavebním zákoně a správním řádu je přesně stanoven postup při projednání zásad územního rozvoje, který musí být krajskými úředníky, kteří jsou podle stavebního zákona pořizovateli zásad, přesně dodržen. To znamená, že návrh zásad musí být vystaven veřejnosti k nahlédnutí po dobu 30 dní přede dnem veřejného projednání, oznámení o tom, kde a kdy se koná veřejné projednání a kde je návrh zásad vystaven, musí být doručen veřejnou vyhláškou. Oznámení bylo vyvěšeno, jak si je možno ověřit na krajském úřadě na úředních deskách krajského úřadu i všech 623 obcí Jihočeského kraje, tedy i obce Černá v Pošumaví. Návrh zásad byl vystaven k nahlédnutí po dobu 45 dní, veřejnost byla řádně informována o možnosti podat připomínky a dotčené obce uplatnit námitky. Žádný z vlastníků pozemků v koridoru ŠED připomínku nepodal, neučinil tak ani nikdo z občanů Černé v Pošumaví.

Námitku, kterou projednalo zastupitelstvo obce, podala obec Černá v Pošumaví. Nelze tedy konstatovat, že obec a občané obce o trase Šumavských elektrických drah nebyli informováni. Informováni byli a bylo tak učiněno v souladu se zákonem. Není mi pak ani známo, že by krajský úřad obdržel stížnost, na kterou nebylo odpovězeno. Domnívám se, že zástupci kraje i krajského úřadu vždy na podněty obce reagovali, účastnili se všech jednání, na které byli pozváni (naposledy jednání Svazku obcí Lipenska) a sami k projednání a objasnění situace svolali jednání, na které pozvali jak zástupce dotčených obcí, tak projektanta a manažera studie.

Ve své reakci na jeden z předchozích článků zmiňujete, že zástupce veřejnosti v Černé Vladimír Cnota také může zastupovat něčí zájmy. Dá se říci, že on tvrdí to samé o vás. Zastupujete tedy něčí zájmy?

Jako hejtman kraje zastupuji zájmy obyvatel regionu a samozřejmě mám v první řadě na mysli jeho všestranný rozvoj v rámci schválených programových dokumentů. Tyto zájmy nejsou a ani nemohou být ve všech případech totožné se zájmy jednotlivců, byť se jedná o dobré úmysly.

Koridor je konkrétně v Černé v Pošumaví plánován poměrně blízko břehu Lipna, zčásti zastavěnou lokalitou. Proč není koridor chystaný na plochách, které leží východněji, kde není žádná zástavba (jen louky a obecní les) a nebylo by tedy nutno vyhlašovat stavební uzávěry či v případě nutnosti v budoucnu některé domy bourat? Nebylo by to jednodušší?

Starostka Černé například navrhovala přesunout trasu směrem k letnímu kinu. Pokud by byla zastávka tam, určitě by ji turisté přivítali. Bylo jí ale úředníky sděleno, že není možno. Že koridor si může obec ve svém územním plánu pouze zúžit, ale ne přesunout.)

Do návrhu zásad byl koridor pro umístění ŠED převzat ze studie Šumavských elektrických drah, kterou zpracovala firma IKP ve třech etapách v letech 2004 2008. Tato studie byla v době svého projednání konzultována a projednány i se zástupcem obce Černá v Pošumaví. Obec Černá v Pošumaví k řešení, které bylo následně zahrnuto do ZUR, nikdy neuplatnila nesouhlasné stanovisko. Projektant ZUR trasu znovu neřešil, převzal ji do návrhu zásad ze studie a dohodl s dotčenými orgány. Poté, co byly zásady vydány, je trasa závazná pro obce, na jejichž území se nachází. Ze stavebního zákona vyplývá, že není možné trasu měnit, lze ji pouze zpřesnit v rámci vymezeného koridoru. V případě, že by obec trasu nerespektovala, nemohl by krajský úřad, jako nadřízený orgán územního plánování, podle stavebního zákona vydat souhlasné stanovisko k návrhu změny územního plánu a obec by jej nemohla vydat. Na tuto skutečnost byla starostka obce upozorněna. Zároveň jí bylo sděleno, že změna koridoru ŠED je možná až poté, co bude trasa změněna v ZUR. To je dlouhodobý proces a změnu není možno provést bez prověření nové trasy. Bylo jí přislíbeno, že Jihočeský kraj ve snaze pomoci obci při zpřesnění trasy zpracuje upřesňující studii, která prověří vedení trasy v problémových lokalitách. Na základě tohoto prověření pak bude možno v připravované aktualizaci ZUR koridor upravit tak, aby byl zásah do stávající zástavby, pokud to bude možné, vyloučen. Zadání této studie je již připraveno.

Českokrumlovský deník: Středa, 18. Duben 2012