pondělí 23 říjen 2017

 

publicita

Cenné území v regionu: Pláničský rybník a okolí

Asi před dvěma roky jsem v jednom svém článku stručně zmínil lokality chráněných oblastí na území obce Černá v Pošumaví.

V dnešním povídání bych se rád ve větší míře věnoval přírodní rezervaci Pláničský rybník. Jen na okraj bych dodal, že v katastru obce je v současnosti pět přírodních rezervací, z nichž tři leží v katastrálním území Kyselov (Kyselovský les, Kozí stráň a Rašeliniště Borková) a všechny samozřejmě na území Chráněné krajinné oblasti Šumava (ChKOŠ).

Přírodní rezervace Pláničský rybník byla vyhlášena 29. května 1996 a její rozloha je přesně 15,1685 hektaru. Po silnici z Pláničky ve směru na Muckov je jediná odbočující silnička na Jámy, která zájemce přivede až k samotnému rybníku. Je zde ovšem zákaz vjezdu motorových vozidel, neboť se vlastně jedná o cyklostezku spojující území obce s osadou Milná.

Pláničský rybník je také nazýván Kozí, a protože součástí rezervace jsou dva rybníky, jedná se o Velký a Malý Kozí. Rybník je průtočný, leží v přirozené kotlině na soutoku tří pramenných potoků, z nichž nejhlavnější je Lukavický potok, který odvodňuje Pláničský rybník do lipenské nádrže. Hráz rybníka je asi pět metrů vysoká a dlouhá 300 metrů, přítoky ze severní strany přináší do rybníka složky krystalických vápenců z nedaleké přírodní památky Muckovské vápencové lomy. Kotlina pod Pláničským rybníkem je vlastně název vyhlášené přírodní památky (kterých je na území obce Černá v Pošumaví celkem sedm), tvořící soubor lučních rašeliništních pramenišť s poměrně významnou flórou i faunou.

Platí to samozřejmě a především o Pláničském rybníku, kde se nachází bohatá vegetace vodní flory. Především je zde početná populace leknínu bělostného (Nymphaea candida) a velmi vzácného stulíku malého (Nuphar pumila), i když tato v posledních létech klesá. Hojně se vyskytují rdest vzplývavý a rdest světlý, rovněž i ďáblík bahenní, početné bývaly rozsáhlé porosty přesličky poříční, které téměř vymizely, stejně tak byly zničeny porosty ostřice dvoumužné.

V polovině osmdesátých let byl rybník poměrně razantně vyhrnut a odbahněn, čímž došlo ke ztrátě výše popisující vegetace.

Co se týče fauny, je tato lokalita nejvýše položeným místem výskytu rozmnožování skokana hnědého v České republice, částečně bylo zjištěno i rozmnožování ropuchy obecné, skokana hnědého i čolka horského.

Vyskytuje se zde i vzácný příživnický mravenec Formicoxenus nitidulus, a to v hnízdech mravence lesního. Rovněž málo běžné vodní ploštice hladinatka Microvelia reticulata a vodoměrka Hydrometra gracilenta stejně jako z dvoukřídlých hrbilka Spiniphora maculata, mají zde své místo.

Z vodních ptáků je nejrozšířenější kachna divoká a polák chocholačka, zjištěni však byly volavka bílá, čáp bílý, orel mořský, pisík obecný i ledňáček říční.

Pláničský rybník je využíván k extenzivnímu chovu ryb, takže je nasazován především kapr, lín a maréna. Z mysliveckého hlediska patří k honitbě Kozlí vrch, jejímž majitelem je zemědělská firma z Milné.

Na přírodní rezervaci Pláničský rybník navazují další významné lokality ochrany přírody, a to jak ve směru na Světlík, tak i na Milnou. Proto byla v posledním období vyhlášena jako nová kategorie ochrany přírody lokalita Pláničský rybník Bobovec v rozsahu 407 hektarů za Evropsky významnou lokalitu.

Jedná se o komplex vodní plochy, rašelinišť, mokřadního lesa a potočních niv v prostoru mezi osadami Plánička, Milná, Blatná a Světlík, rovněž s význačným výskytem flory a fauny. Například sekáč (klepítník) Ischyropsalis hellwigi, který se vyskytuje v Rašeliništi Bobovec, je uveden v červeném seznamu bezobratlých v České republice, mezi Pláničským rybníkem a Svánkovem je významný slatinný komplex anebo již zmíněný výskyt kriticky ohroženého stulíku malého, jehož populace je v přírodní rezervaci Pláničský rybník nejpočetnější.

Evropsky významné lokality jsou legislativně podloženy v zákoně o Ochraně přírody a krajiny a zapsány do takzvaného národního seznamu a po schválení rovněž do Evropského seznamu. Hodnota těchto území s důležitými zachovalými biotopy je tudíž velmi cenná.

alt

Českokrumlovský deník: František Záhora, 30. Duben 2012, Strana 8