pondělí 23 říjen 2017

 

publicita

Krátká procházka mezi Lhotami

Když jsme o své letošní důchodcovské dovolené projížděli s manželkou českou krajinou směrem do Slovenské republiky, uvědomil jsem si, kolik obcí a vesnic má ve svém názvu Lhota, případně Lhotka. Prý se jich nachází na území Česka přibližně pět set a vznikaly v období středověké kolonizace. Největší je Ostrožská Lhota na Uherskohradišťsku, která čítá 1565 obyvatel.

Snad nejznámější je však Červená Lhota nedaleko Deštné na Jindřichohradecku. K té mám osobní vztah, neboť leží v blízkosti mé rodné vesnice a častokrát jsem tam byl v mládí pěšky. Ještě blíže mého rodiště se nachází Hrušova Lhota, kde se narodil jeden můj kamarád a spolužák ze střední školy a kde mám vzpomínku i na výborného učitele Karla Zaviačiče. Blízko Soběslavi, kde jsem od šesté třídy až do maturity trávil svá školní léta, leží Rybova Lhota, odtud docházel další spolužák. Známá je na Táborsku též Smetanova Lhota, rodiště fotbalového reprezentanta Jana Kollera.

Výčet by mohl být poměrně obsáhlý, ale vraťme se zpátky domů. Na území Černé v Pošumaví najdeme dvě Lhoty. Ta první již úplně zanikla, nazývala se Nová Lhota, německy Neustift, byla to osada obce Plánička a její vznik se datuje rokem 1375. V roce 1921 zde žilo 33 obyvatel, v roce 1950 již pouze čtyři obyvatelé. Za Pláničkou ve směru na Frymburk stál dlouhá léta opuštěný objekt, takzvaná Kortišovina, jediný dům, který se zachoval. Po listopadu 1989 byl přestavěn na soukromou restauraci a penzion.

Při cestě z Muckova do Hořic na Šumavě se rozkládá Hostínova Lhota, německy Hossenschlag, která vznikla v roce 1530 a leží na návrší v nadmořské výšce 820 metrů. V roce 1910 zde žilo 49 obyvatel, v roce 1950 již jen 15 obyvatel. Hostínova Lhota existuje i nadále jako oblast chatařů a chalupářů.

Nevím přesně, kolik Lhot, případně Lhotek, je v českokrumlovském regionu. Známější je nám snad Svatonína Lhota poblíž Frymburka, kde žilo v roce 1910 celkem 137 obyvatel v 19 domech. Na Hornoplánsku v katastrálním území Zvonková a Pestřice je též známá obec Bližší Lhota, z doslechu znám i Zubčickou Lhotku a na Malšínsku najdeme část území s prostým názvem Lhotka.

Vyprávění o Lhotách zakončím na Slovensku, kde mají Lehoty a do jedné z nich, Čierné Lehoty v okrese Topolčany jsme dlouhá léta jezdili, neboť manželčin tatínek vyučoval a řediteloval v tamní škole.

Českokrumlovský deník: Sobota, 8. Září 2012, František Záhora