pátek 20 říjen 2017

 

publicita

Závody ve snowkitingu příště spojí s kulturou

 R0ZHOVOR:

„Odstěhoval jsem se na jih za přírodou a ideálními podmínkami ke sportování,“

říká Petr Beneš

altPetr Beneš se synem

Štafeta rozhovorů mezi čtenáři Českokrumlovského deníku zamířila na Lipensko. Petr Urban z Černé v Pošumaví pomyslný štafetový kolík předal Petru Benešovi ze stejné obce.

Říkáš o sobě, že jsi na Lipně „naplavenina“. Odkud tedy pocházíš a co tě sem přivedlo?

Jsem „pepík“ jak poleno. Mládí jsem strávil hraním si na magistrále Legerově a Sokolské ulici na Vinohradech a splavováním Botiče na polystyrénových vorech. Vybavuji si cesty do školy podél kolony stojících aut a smogem. To bylo na denním pořádku, no prostě velkoměsto. Takové mladí bych svému klukovi opravdu nepřál, a proto jsme se odstěhovali na jih, kde je nádherná příroda, podmínky pro provozování sportovního řemesla a šance vytvořit oázu klidu rodinný kemp, která nabídne lidem z města trochu klidu, sportu v přírodě a kontakt s něčím jiným, než jsou beton a McDonald.

Nedávno jsi organizoval nultý ročník závodů ve snowkitingu. Jak se akce podařila? Máš v plánu nějaké podobné akce i do budoucna?

Jak jsi správně uvedl, byl to nultý ročník, tedy jakási testovačka. Ředitel závodu byla moje přítelkyně Veronika. Od našeho působení na Jestřábí I. podporujeme jachting. Pro veřejnost formou půjčovny a školy, pro profesionály pořádáním závodů. Měli jsme tu čest spolupořádat již několik mezinárodních a jedno ME a i tento rok nás čekají atraktivní závody. Naše poloha je pro pořádání jachtařských závodů ideální a není náhoda, že naším sousedem je první Jachtklub na Lipně. Naše zkušenosti z jachtařských závodů Veronika přetvořila pro potřebu snowkite závodů a aplikovala v praxi společně s naším týmem dobrovolníků a kamarádů z jihu, bez kterých si již žádnou sportovní akci nedovedu představit. Bohužel zradil nás vítr. Pro příští rok tedy vyplynulo ponaučení, že kromě sportovní akce budeme ve stejném termínu pořádat i kulturní program rádi bychom pozvali hudební kapely a uspořádali workshop ledových soch.

Jak se ti, jako podnikateli, spolupracuje s obcí? Máš nějaký nápad, co by se mohlo zlepšit?

Současné vedení obce v čele s paní starostkou Pekárkovou má můj respekt jako podnikatele, i jako občana, který v obci žije a vychovává malého syna. V bodech je to osobní nasazení celého zastupitelstva, snaha o vyváženost investic mezi potřeby místních občanů (školka, rekonstrukce bytů, fotbalové hřiště a další) a do rozvoje cestovního ruchu a investičních pobídek pro podnikatele (nové infocentrum, propagační materiály s navigační mapou, podpora konání kulturních a sportovních akcí sochařský workshop atd.). V neposlední řadě je to boj za potřeby místních podnikatelů navenek.

Není nic, kromě občasné ztráty signálu na hořickém kopci, co by narušovalo komunikaci s obcí.

Podnikáš v oblasti, kudy má vést tolik diskutovaný koridor ŠED (Šumavské elektrické dráhy). Co si o tomto projektu myslíš a jak se tě dotýká?

Je těžké mít rád něco, na co nejsou prostředky. Jediný efekt, který ta tlustá černá čára na mapě s legendou ŠED bude mít, jsou blokování rozvoje a nejistota. Jako občan a podnikatel jsem cítil potřebu podpořit finančně žalobu proti ŠEDu, protože cítím mnohem potřebnější kapitoly, např. cyklostezku podél jezera, která by propojila Frymburk a Hůrku a tím vytvořila smyčku kolem celého Lipna. Krajský a následně Nejvyšší správní soud se přiklonil k protistraně. Nyní nezbývá než doufat, že Jihočeský kraj dá obci Černá v Pošumaví možnost najít nejšetrnější cestu vedení šumavské tramvaje přes své katastrální území v rámci nového územního plánu.

Vím, že máš malého synka, který tady chodí do školky.

Máš v plánu se tady natrvalo usadit a vychovávat ho zde?

Počkej, zeptám se ho: “Štěpáne, líbí se ti v Černý na Lipně, chceš tu zůstat?“ Prý ano… (red)

Českokrumlovský deník: Úterý, 19. März 2013, Strana 3