sobota 23 září 2017

 

publicita

Obec svírají kleště čtyř koridorů

Podobu Černé určují plány železnice, plynovodu, vodovodu a silnice s cyklostezkou

ZDENĚK ZAJÍČEK

Černá v Pošumaví

„Jsme v kleštích, jinak se to nazvat nedá,“ shodují se nezávisle na sobě jak Petr Beneš, provozovatel jednoho z kempů v Černé v Pošumaví, tak i starostka obce Irena Pekárková. Oba o víkendu řekli prakticky tu samou větu, i když se jich Deník tázal každého na jiném místě a v jiném čase. O co jde? O koridory budoucích staveb, které svazují rozvoj obce úplně stejně jako zmíněné kleště. Ty jsou lidově řečeno nalajnované a teprve budoucí jednání ukážou, zdali sevření obce uvolní i kdyby jen částečně.

Čtenáři Deníku si jistě vzpomenou na koridor Šumavské elektrické dráhy, o němž se v uplynulých měsících hojně mluvilo i psalo. Kraj si v tomto případě nakonec prosadil své a vedení obce dostalo možnost koridor zúžit. „Ať to udělám, jak to udělám, vždycky to někomu ublíží, a i když jsme koridor zúžili, stejně vede přes některé chaty,“ řekla starostka Irena Pekárková.

Ale to zdaleka není všechno. Černou v Pošumaví se totiž táhnou koridory čtyři. Kromě trasy plánované Šumavské elektrické dráhy, o níž navíc vůbec není jisté, že ji někdy někdo vůbec postaví, tu v mapách najdete budoucí trasu plynovodu taženého až do Rakouska, polipenský vodovod a ochranné pásmo silnice na Frymburk, vedle níž by měla vyrůst cyklostezka.

To vše více či méně určuje podobu obce do budoucna a striktně vymezuje místa, kde se asi už nikdy nebude moci nic postavit, lidově řečeno, ve vyšším zájmu.

A nejedná se zdaleka jen o soukromé hotely nebo apartmány. V kleštích jsou totiž i veřejně prospěšné stavby, jako je například základna záchranářů.

V praxi to pak vypadá asi takto: Když Petr Beneš před několika lety jednal s obcí o dlouhodobém pronájmu kempu, který v Černé spravuje, vycházelo se ze studie, která jasně stanovila, co by toto místo mělo do budoucna nabízet. V rámci rostoucího turistického ruchu bylo totiž dříve či později nutné rozšířit kemp ještě o loděnici s kapacitou nejen na uschovávání lodí, plachetnic, windsurfingů, ale i jízdních kol a současně i zázemí pro první pomoc Vodní záchranné služby.

Vodní záchranáři totiž sídlí v Dolní Vltavici a ve chvíli, kdy by se v zátoce u Černé stal nějaký problém, je každá minuta navíc, po níž by sem trval přesun záchranářů, drahá.

Kemp Petra Beneše je pro takové zázemí ideálním.

Také s tím počítá studie, z níž vycházeli při jednáních s obcí jak Petr Beneš, tak i zastupitelstvo. A vedení Černé v Pošumaví pak vše v tomto duchu odsouhlasilo. Jenomže teď je všechno jinak.

„Bohužel, právě dnes mi na stavebním úřadu sdělili, že pro mne nemohou nic udělat. Dvě stě metrů od konce záplavové zóny se nesmí nic postavit,“ konstatoval včera Petr Beneš. Kvůli omezením plynoucím z koridoru Šumavské elektrické dráhy ani loděnici, ani zázemí záchranářů postavit nemůže. Škrt přes rozpočet jak v lidské, tak komerční stránce věci. Takže Petr Beneš je v situaci, kdy nemůže splnit závazek schválený zastupitelstvem obce před třemi lety. Co z toho plyne? Zbývají jednání. Petr Beneš chce požádat Krajský úřad o výjimku. Jak to dopadne, to je nyní otázkou.

V podobných kleštích jsou i jinde v obci, protože ta musí vypracovat nový územní plán. Ten původní jim Krajský úřad vloni zrušil, kvůli několika chybám, které obsahoval. Provizorní zmírnění poskytuje vyhláška, podle níž se různé stavební úpravy v intravilánu obce dělat mohou.

Problémům ale evidentně není konce, protože jak už bylo zmiňováno na začátku, koridory tu vedou čtyři. A jiskřit to může třeba i v případě silnice na Frymburk a s ní sousedící budoucí cyklostezky.

„Cyklostezku beru, budiž, ale proč je tu držený koridor pro silnici na Frymburk, který vede přes tři domy, v nichž lidé žijí už sto let a možná i déle? Ti lidé si také nemohou nic přistavět a změnit,“ naznačila další problematické místo starostka Irena Pekárková s tím, že teprve budoucí jednání ukáží, jak vše dopadne.

Českokrumlovský deník:  Redakce,  2. Červenec 2013