pondělí 23 říjen 2017

 

publicita

Vývoj obce Černá po roce 1945

Blížíme se pomalu k závěru roku 2013, ve kterém si obec Černá v Pošumaví připomněla 745. výročí svého založení v roce 1268. V souvislosti s tím, bych chtěl poukázat na jednu, neméně významnou část naší historie, dobu po osvobození v roce 1945 a další vývoj.

Situace v naší oblasti byla po válce samozřejmě jiná než ve vnitrozemí. Proč tomu tak bylo, všichni víme a není to účelem tohoto článku. Stejně jako jinde bylo však nutno obnovit hospodářský a společenský život i zde, proto začaly vznikat první orgány samosprávy.

V samotné Černé na Šumavě (přejmenování na „v Pošumaví“ se uskutečnilo až 1. ledna 1950) byla již v roce 1945 ustavena Místní správní komise (MSK), předsedou se stal Karel Hais, po něm pak Adolf Janů a posléze J. Jiříček. V roce 1946 vznikl Místní národní výbor (MNV), prvním předsedou se stal Jan Fikar. V čele MNV se pak vystřídali Jan Vácha, Antonín Rosický, Stanislav Med, Alois Ondráček, Vladimír Hofírek, Jiří Žák, Jaroslav Zimmermann a jako poslední, který byl ve funkci ještě do listopadu 1990, byl Pavel Molák.

Rovněž na Bližné vznikla MSK v roce 1945, jejím předsedou se stal Václav Beran, po něm Václav Růžička a poté Josef Hájek. Ten se pak také stal prvním předsedou MNV, který byl na Bližné založen zřejmě až v roce 1950 (přesné datum není možno určit). Po něm byl předsedou MNV Karel Hrubeš, pak znovu Václav Růžička a posledním předsedou byl ve volbách v roce 1957 zvolen Antonín Cirhan.

V obci Mokrá stál v čele MSK Jiří Šulc, kterého vystřídal Štefan Stančík a od dubna 1949 Jaroslav Mareš. MNV zde vznikl v prosinci 1949 a předsedou se stal Milan Cílek.

Správní zastoupení na Muckově není bohužel doloženo, je pouze známo, že v čele MSK byl Josef Lang a po něm Rudolf Mahr.

Poněkud složitější situace byla v Dolní Vltavici, kde rozhodovali již od července 1945 dosazení komisaři Vaverka, Šimera a Babický. Půl roku pak vedl obec učitel Miroslav Sobotka a teprve v roce 1947 byla ustavena MSK, jejímž předsedou se stal Josef Vála. Po něm je ve funkci Josef Chalupka, pak Jaroslav Kubík, Reimund Bartoš a poslední František Augsberger. K 1. lednu 1952 zde vzniká MNV a předsedou se stává již zmíněný František Augsberger, ten však po třech měsících odchází a do funkce je zvolen ředitel školy František Nejedlý. V roce 1955 je předsedou Josef Lukašák a v roce 1957 Josef Rambousek.

MSK vznikla v roce 1945 i na Kyselově, předsedou byl Zdeněk Taitl, od roku 1950 přechází však pod působnost Dolní Vltavice a pro styk s Kyselovem je ustanoven takzvaný zpravodaj, což byl František Chromík. MSK byla rovněž zřízena i na Pláničce, kdo jí však předsedal, není známo. Prvním předsedou MNV zde však byl v roce 1952 Pavel Surmín.

Pod obec Mokrá patřily osady Hubenov, Slavkovice a dvůr Faschinghof, pod obec Muckov osady Emry, Bednáře, Kramolín, Hostínova Lhota, Vyžbohy a Jámy.

V roce 1954 spravuje MNV v Černé v Pošumaví i obce Muckov a Pláničku, které měly dosud svou vlastní správu. Pod obec Bližná patří i osada Radslav a od roku 1958 i zrušená samostatná obec Dolní Vltavice. Kyselov připojený v roce 1953 k Dolní Vltavici je začleněn do zátopové oblasti, od 1. července 1958 ohlášen jeho zánik a jako prázdný katastr připadl pod obec Horní Planá.

Od 12. června 1960 připadly k obci dosud samostatné obce Bližná a Mokrá a rovněž osady Žlábek a Jelm z obce Hodňov. V roce 1964 byly osady Žlábek a Jelm přičleněny k Horní Plané a k obci Černá přešel zpět Kyselov, který byl od roku 1960 v působnosti Horní Plané. V polovině roku 1964 spravovala obec Černá v Pošumaví osady Bednáře, Bližná, Dolní Vltavice, Mokrá, Muckov, Plánička, Radslav a samotnou Černou.

Co se týká obyvatelstva, měla celá Černá v Pošumaví v roce 1910 celkem 2 714 obyvatel. V roce 1939 bylo na území celkem 2 639 obyvatel, z toho v samotné Černé 576, na Kyselově 457, v Mokré 455, na Dolní Vltavici 426, na Bližné 323, na Pláničce 214 a na Muckově 188 obyvatel.

V poválečném období měla Černá v Pošumaví v roce 1950 celkem 711 obyvatel, nejvíce pak v roce 1977 celkem 920. Současně se pohybuje na úrovni kolem 820 obyvatel.

Českokrumlovský deník: František Záhora, 6. Listopad 2013