čtvrtek 24 srpen 2017

 

publicita

Komu patří Štola Josef na Mokré?

Černá v Pošumaví 

Naše obec a zejména oblast osady Mokrá byla po dlouhá desetiletí významným producentem grafitu. Doly zde založila Eggertova společnost, která těžila asi čtyřicet let a v roce 1866 je odprodala Schwarzenberkovi. Již od samého počátku byly problémy s prosakováním podzemních vod do dolu. Již Eggertova společnost uvažovala o ražbě štoly, ale teprve za Schwarzenberka se začal záměr uskutečňovat. S ražbou se začalo v roce 1897, štola dosáhla celkové délky 2 240 metrů a měla sloužit jako odvodňovací kanál ražený směrem k šachtám v okolí Mokré. Stavba měla být hotova za pět let, ale problémy kolem prosakování vody, propadání terénu a opětné vyplňování vyrubaných prostorů, dokonce na několik let zastavení stavby, to vše se táhlo celých čtyřicet let. Když se v roce 1937 zřítila šachta Anna, se kterou byla štola propojena, znamenalo to konec prací.
Předmětem našeho současného zájmu po skončení všech důlních prací na Mokré je vyústění dědičné Josefovy štoly u lipenského jezera nedaleko osady Mokrá. Toto vyústění je osazeno kamenným portálem, kde nad vyzděným obloukem štoly je římsa se slepým vlysem a volutami po stranách a vše vrcholí dekorativním podstavcem s knížecí korunkou.
Obec Černá v Pošumaví, na jejímž katastrálním území portál vyúsťuje, považovala po celou dobu objekt za určitý druh památky, která by měla být chráněna. Až do současné doby se však nikdo o tento pozůstatek dolování nijak nestaral. Samotný objekt tak chátrá a rovněž okolí neskýtá zrovna oku lahodící požitek.
V roce 2013 se obec rozhodla, že portál a okolí by bylo potřeba vhodně upravit, protože stále se ozývají turisté, kteří chtějí portál a část štoly vidět. Starostka proto oslovila pracovníky Lesů ČR, neboť „památka“ leží uprostřed lesů, jenomže tam nevěděli, zda je portál jejich, ale přislíbili opravu portálu a úpravu okolí, pokud však budou mít v ruce doklad, že jde o jejich vlastnictví.
Vlastníci tuhových dolů se k objektu rovnou nehlásili a tvrdili, že vše je Ministerstva životního prostředí. MŽP potvrdilo, že „ano, je to naše, ale my nemáme prostředky na opravu“.
Starostka proto nabídla, že obec vloží prostředky a portál opraví, když jí ho MŽP pronajme. To však kontrovalo, že to nelze, musel by se obci pronajmout celý objekt, čili s portálem i štola. Jeskyňáři z Chýnovských jeskyň, kteří zpracovávali studii vnitřku štoly, zase starostku varovali, aby na takovýto pronájem obec nepřistupovala, protože cokoliv by se v celém objektu stalo, bude pak vina obce.
Starostka pak jednala i s památkáři, kteří na vyvolaném jednání prohlásili, že štola není nikde zapsána, že by bylo možno uznat za památku celek, bez označení štoly. Proto se znovu vyvolalo jednání s Lesy, památkáři a obcí, Lesy byly pro, aby památka byla vyhlášena, celý prostor by pak opravili, ale muselo by to být v jejich vlastnictví. MŽP však dále tvrdí, že štola a portál nejsou nikde v katastru zapsány, a tak to patří jim.
Z celého dlouhodobého jednání vyplývá, že všichni zainteresovaní by rádi portál i okolí opravili, všichni tvrdí, jaká je to nádherná památka po dolování, ale dosud není z této situace žádné východisko. Na začátek by snad stačilo vyrobit ceduli a postavit ji tak, aby byl každý dostatečně informován. To by obec Černá v Pošumaví udělala, ale co bude dále, není vyřešeno.
Českokrumlovský deník: František Záhora, 28. Únor 2014