čtvrtek 24 srpen 2017

 

publicita

Příčiny a záminky rozpoutání I.světové války

„Tak nám zabili Ferdinanda“, řekla posluhovačka panu Švejkovi. „Kterýho Ferdinanda paní Müllerová?“, otázal se Švejk. Kdo by neznal klasický začátek proslulého románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka.Onen Ferdinand, který je předmětem dialogu Josefa Švejka se svou posluhovačkou, byl následník trůnu, arcivévoda Ferdinand d´ Este, který byl se svou českou manželkou Žofií Chotkovou zastřelen v Sarajevu 28.června 1914.Následkem tohoto atentátu vznikl tak první celosvětový masakr dvacátého století, první světová válka, při níž zahynulo deset milionů lidí. Kdo se v té době zajímal o politické dění nemohl být však nijak překvapen. Z Kroniky československého revolučního hnutí v Itálii, vydané v roce 1927, mohu citovat: „Těžké mraky politického napětí rozprostíraly se nad Evropou již od roku 1913.Nedůvěra, diplomatické pletichy a zákulisní politické rejdy mísily se v hrozivé změti se stoupajícím válečným zbrojením a obchodním zápolením všech evropských států. Na všech stranách bylo sice slyšeti ujišťování o mírumilovnosti panovníků a národů, ale potají se kuly pikle a konaly dalekosáhlé přípravy na výboj a odboj. Napětí stupňovalo se až do děsivého ticha na jaře roku 1914, jež věštilo blížící se bouři.Jako blesk pak působila po celém světě zpráva o atentátu v Sarajevu“. Následník Rakousko – Uherského trůnu, celým jménem František Ferdinand Karel Ludvík Josef Mária arcivévoda Rakouský – Este,přijel dne 28.6. 1914 se svou manželkou hraběnkou Chotkovou na návštěvu do Sarajeva.Jako vrchní inspektor rakousko – uherské armády se přijel podívat na vojenské manévry, které probíhaly v Bosně. Její obyvatelé a rovněž je podporující Srbové, ovšem nechtěli být součástí Rakouska a tak to pro ně byl nenáviděný usurpátor.Proto se rozhodli ti nejradikálnější nacionalisté ze skupiny Mladá Bosna, která byla napojena na organizaci Černá ruka, vyřešit problém atentátem. Několikrát se jim však nepovedl, teprve až když auto následníkovo s českým řidičem Franzem Urbanem vjelo omylem do špatné ulice, všiml si toho srbský student Gavrilo Princip a na auto ze vzdálenosti dva a půl metru dvakrát vystřelil.Nejdříve trefil Ferdinanda do krku a podruhé, prý zřejmě neúmyslně, do břicha manželku Žofii, která manžela instinktivně zakryla. V Kronice obce Bližná uvádí kronikář Josef R. Hahnel k této události některá základní data. Sám narukoval 28.července 1914 k „velkému zápolení národů“ k pluku pěší domobrany v Litoměřicích.Právě tohoto dne vyhlásil Jeho majestát císař a král Franz Josef I. Srbsku válku, protože na jí podané ultimátum odpověděla neúplně a nedostatečně, zejména nesouhlasila s vyšetřováním pozadí atentátu na svém území. Další vyhlášení války na sebe nedalo dlouho čekat. 3.srpna vyhlásilo válku Německo Rusku, 4. srpna Francii a 5. srpna Belgii a Anglii.Připojila se i většina evropských, asijských a amerických států a dokonce i Austrálie. Proti celému světu tak stálo Německo, Rakousko, Bulharsko a Turecko.První světová válka trvala pak čtyři roky a skončila 11.listopadu 1918. Zavražděný následník trůnu s manželkou byli pohřbeni do rodinné hrobky v Artstetten v Dolním Rakousku, Gavrilo Princip byl sice chycen, ale jako mladistvý nemohl dostat trest smrti. Byl odsouzen na dvacet let do žaláře, odseděl si však pouze necelé čtyři roky, neboť ve zbídačeném stavu zemřel na tuberkulózu v terezínském vězení. Připomeňme si tyto události od nichž právě v těchto dnech uplyne 100 let.

František Záhora,30.5.2014