pátek 20 říjen 2017

 

publicita

Sonda do historie školy a vyučování v Dolní Vltavici.

Touto dobou je to přesně rok, kdy jsem ve svém článku krátce přiblížil osudy nové české školy v Dolní Vltavici po roce 1945 tak, jak je popsala paní Erika Zemanová ve své knize vzpomínek Zatopené domovy. Začátek letošního školního roku mi vnukl myšlenku vrátit se ještě do dávnější historie dolnovltavické školy. Materiálem, z něhož mohu čerpat, je Historie Dolní Vltavice, kterou sepsal v roce 1995 pan Stanislav Jágr z Horní Plané. Vycházel přitom z mnoha německých pramenů, protože oficiální německá kronika obce nebyla žádná k dispozici. Vyučování prakticky až do roku 1750 probíhalo v různých soukromých domech. Výuku žáků zajišťovala rodina Liebenweinů, kteří byli povoláním tkalci a na vyučování si najímali učitelské pomocníky. Takto to prováděli plných 118 let. Prvním učitelem, písemně doloženým, byl Johannes Wagner, který celkově vyučoval 40 let, od roku 1667 do roku 1707. Posledním Liebenweinem byl učitel, ale hlavně tkadlec a obchodník s plátnem, který se 15. září 1835 utopil ve Vltavě, když spadl z mostu u hostince v Kyselově. Podle vyprávění v kronice uváděných přímých účastníků se učili v jedné třídě, což byla úzká místnost, kde podél zdi stála lavice a oproti bylo místo pro podučitele, jak se tehdy nazýval. Kromě toho tam byl stůl, postel a skříň na šaty, ovšem většina dětí seděla na zemi. Druhá třída byla v soukromém domě, tehdy číslo 16 a později v tanečním sále U Hanese. Škola v Dolní Vltavici byla postavena vedle kostela někdy v polovině 18. století. Byla jednopodlažní, s jednou třídou, bytem pro učitele a tehdy potřebnou stájí a stodolou. Úvahy o tom, zda zde stála škola již před třicetiletou válkou, nebyly nikdy potvrzeny. Podle mlynáře na Lužním mlýně v Kyselově byla škola v roce 1842 navýšena o poschodí, byla zřízena další třída a druhý byt pro učitele. Tehdy školu navštěvovalo 316 žáků z devíti farních obcí. Pro takové množství žáků byly školní prostory naprosto nedostačující, nehledě k tomu, že cesty žáků do školy byly často spojeny s různým nebezpečím. Například děti z Pestřice musely chodit do školy přes Kozí Stráň a při častých povodních a množství ledu při jarním tání nastávaly problémy s docházkou. Školský výbor proto prosadil, že od roku 1878 bude přes zimní období otevřena v Pestřici paralelní škola. O dva roky později podala obec Pestřice žádost knížeti Schwarzenberkovi na otevření vlastní školy. Tehdy prý obecní představený Wenzel Zach z Račína ve věci stavby školy šel více jak stokrát pěšky na okresní hejtmanství do Krumlova. V roce 1883 byla výstavba školy povolena, ztroskotala však na odporu majitelky pozemku, která tvrdě nesouhlasila. Škola proto musela být postavena v letech 1883/1884 na knížecím pozemku v Račíně. Sem pak docházely děti z Pestřice, Račína a horní části Dolní Borkové. V Račíně začalo vyučování počátkem roku 1885 v jedné třídě a od září pak se ze školy stala dvoutřídka. Ovšem ani to nepřineslo nějakou úlevu škole v Dolní Vltavici. V roce 1886 byly pro 256 žáků k dispozici dvě třídy a taneční sál. Již v roce 1880 se měla postavit třetí třída, ale opět nebyl stavební pozemek. Když konečně bylo rozhodnuto postavit školu o výměře 100 čtverečních sáhů, nastaly opět rozepře, obecní zastupitelstvo z Kyselova odmítlo poskytnout příspěvek na stavbu. Žádalo vyčíslit náklady, což pak komise provedla v roce 1888, stavět se však nezačalo, vše utichlo a stavební materiál ležel další roky venku. Tahanice probíhaly dále, až musela zasáhnout komise ve složení baron Kruchina a rytíř ze Schwammberku, teprve pak obecní zastupitelstvo a školní rada hlasovali pro výstavbu. Po vypracování všech plánů byla stavba zadána Kasparovi Lachowitzerovi z Mechového mlýna, nájemcem stavby byl Andreas Wagner z Frymburka. Cihly dodávali Johann Spitzl z Kozí Stráně a Franz Mugrauer z Kyselova, vápno Ignaz Stürzl z Pláničky, sklenářské práce N. Pollak z Hor a zámečnické práce Alois Hofer z Dolní Vltavice. Škola byla otevřena v září 1892 a stála 11 890 zlatých. V roce 1911 byla otevřena škola v Černé, kam začaly chodit děti z Bližné a v letech 1912/1913 byla škola ve Vltavici rozšířena a další dvě třídy. Ve škole v Dolní Vltavici se nyní v sedmi třídách učily děti z Kyselova, Kozí Stráně, Horní Borkové a dolní části Dolní Borkové, Radslavi a Dolní Vltavice.

Českokrumlovský deník:František Záhora, 13. Září 2014