pondělí 26 červen 2017
  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

Pokrok jde nezadržitelně kupředu Není jistě pochyb o tom, že stále se postupuje kupředu, k něčemu novému, k něčemu lepšímu, užitečnějšímu a že celý tento proces probíhá stále rychleji a rychleji. Dříve to byl jen pomalý krok, pak poklus, rychlý běh a nakonec sprint. Napadlo mě podívat se na některé objevy zaznamenané v našich obecních kronikách, a tak jsem jich pár vybral. K nim si pak dovoluji přidat i něco málo z jejich všeobecné historie. Kronikář například uvedl, že v roce 1620 se na Šumavě objevil první třtinový cukr. V českých zemích je cukr znám již od doby Karla IV., z roku 1344. Kostku cukru, známý český vynález, vymyslel rakouský ředitel cukrovaru v Dačicích Jakub Kryštof Rad v roce 1841. V roce 1670 prý do naší oblasti přišlo první mýdlo. To se vyrábělo až do konce 17. století podomácku, cech mydlářů byl však v Praze založen již v roce 1464. V roce 1848 začal vyrábět mýdlo v Rynolticích u Liberce sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht a jeho syn Johann Schicht vybudoval v roce 1882 velkou továrnu na mýdlo. V roce 1730 se zde objevily první nástěnné hodiny. Nejstarší jednoručičkové nástěnné hodiny však byly v Čechách již v roce 1580. První kapesní hodinky vznikly kolem roku 1500 a u nás prý vlastnil první kapesní hodinky sedlák Ibux z Další Lhoty. V roce 1790 se zde objevilo první zboží z gumy a v tomtéž roce objevili tuhu bratři Albert a Andreas Hoffmanovi z Hůrky, tehdy se tuze říkalo železná tabule. V roce 1872 již byla první pochůzka k výstavbě železniční trati Budějovice Želnava. Telegrafní vedení do Dolní Vltavice bylo zřízeno v roce 1878 a v roce 1893 byla vyměřena trasa železnice z Černé přes Dolní Vltavici do Aigenu. Návrh byl v roce 1914 předložen říšskému sněmu, ale vypuknutí 1. světové války zabránilo dalšímu jednání. Největší vymožeností tehdejší techniky byl radioaparát. Ten jako první v kraji vlastnil v roce 1925 tehdejší budějovický starosta Josef Taschek, který měl své letní sídlo v Mokré. V roce 1927 si zakoupil první radiopřijímač kronikář Bližné a v roce 1931 ho vlastnil majitel dvora Jestřábí Georg Adamowitsch. Lidé dlouho kroutili nad touto vymožeností hlavami a mínili, že jde o podvod. Stejně to bylo i s prvními auty. Ta se zde objevila v letech 1923 1924 a lidé tehdy nechávali práce na poli a sledovali auto, dokud nezmizelo za obzorem. Teprve v roce 1932 nastupuje lidový dopravní prostředek, bicykl. Dne 13. října 1936 bylo v naší krajině spatřeno první auto na odvoz dlouhého dřeva. Jeho majiteli byli zemědělci z Křemže a odváželi dlouhé dřevo z klášterních lesů na Kozí Stráni na nádraží do Černé Hůrky. Obyčejný selský žebřiňák na automobilních pneumatikách byl podle záznamu viděn poprvé 1. července 1937 a patřil schwarzenberské lesní správě v Želnavě. První dřevěný vůz na gumových kolech v celém okolí vlastnil jen majitel pily v Kyselově Franz Fischer. Nakonec jsem si nechal zápis o bramborech. Kronikář Bližné píše, že první brambory se zde začaly pěstovat v roce 1770, zatím jen na zkoušku; během deseti let se pak všeobecně rozšířily a staly se u nás postupně nepostradatelnou plodinou. Prvá jídla z brambor, jak se traduje, nedovedli lidé řádně připravit a prvé bramborové hostiny byly jakýmsi posvátným obřadem. Pravlastí brambor, jak je známo, je Jižní Amerika, kde pěstovali brambory Inkové. Do Evropy je první dovezli Španělé v polovině 16. století. Do Čech je údajně přivezl lékárník Jiří Agricola z Jáchymova již v roce 1628. Ve velkém se začaly skutečně pěstovat až po roce 1770. V zápise z kroniky obce Čakovice se píše: „Velká bída byla v Čechách v roce 1770. Mrazy trvaly až do Velikonoc. Ptactvo zmořené zimou a hladem létalo do stavení. Ozimy vymrzly. Na jaře se nedalo síti, pole byla podmáčena, někde vyrážely prameny. Dobytek padal hlady, lidé jedli otruby, lebedu i maso chcíplého dobytka. Řádily nemoci, mnoho lidí ve vsi zemřelo. Od té doby se začaly pěstovat brambory. Dříve se zde mimo obilí pěstoval hrách, proso i čočka. Naši otcové odmítali brambory sázet, protože jim to vrchnost nařizovala.“ Na Českokrumlovsku, jak uvádí webové stránky ckrumlov.info, pochází první zmínka o pěstování z roku 1758.

Českokrumlovský deník: František Záhora, 7. Leden 2015