pátek 24 březen 2017
  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

Ad: .... aneb, co mi nejde do hlavy... Odpověď na dotaz Jana Vaněčka pro kronikáře Černé

Reakce ohledně jednoho místopisného problému

Kronikář Černé v Pošumaví reaguje na článek Jana Vaněčka z 29. července.

Vážený pane Vaněčku,

problém, který Vám, jak píšete, nejde do hlavy, působí určitý zmatek, případně nejasnost, mnoha návštěvníkům našeho regionu. Není se čemu divit, vždyť málokdo ví, kde vlastně Šumava začíná a kde končí.

A v minulosti to býval často problém i pro odborníky.Geograficky je však určeno, že Šumava se rozkládá od průsmyku Všerubského k průsmyku Vyšebrodskému. V určitých hranicích byla vytýčena Chráněná krajinná oblast Šumava, posléze i Šumavský národní park, ovšem pro návštěvníky z hlubokého vnitrozemí je Šumavou i samotný Český Krumlov a veškerá další oblast směrem na jih.

Nás však v tomto případě zajímají především dvě obce, jejichž název poněkud mate přijíždějící návštěvníky.

Hořice na Šumavě informují o tom, že v oblasti známého pohoří se již nacházíme, obec se dokonce prezentuje jako Brána Šumavy a po několika kilometrech přijíždíme do Černé v Pošumaví. Teprve jakási předzvěst Šumavy, do které jsme však před několika minutami již přece vjeli.

Jak to tedy vlastně je?, ptají se mnozí v duchu. Neměly by být názvy obráceně?, ptají se tak jako Vy.

Mohli bychom konstatovat, že měly. Totiž, odborně řečeno, leží Hořice na Šumavě v areálu Českokrumlovské vrchoviny Šumavského podhůří, kdežto Černá v Pošumaví se rozkládá ve Vltavické brázdě Šumavy. Názvy obou obcí by tedy měly logicky být opačné. Proč jsou tedy takové, jaké jsou?

Obě dvě obce měly před rokem 1945 německý název se stejným přídomkem Schwarzbach im Böhmerwald a Höritz im Böhmerwald. Hned po skončení války, již 18. května 1945, nařídilo Ministerstvo vnitra svým výnosem, aby všechny německé názvy obcí a měst byly co nejdříve nahrazeny odpovídajícím českým ekvivalentem. Místní národní výbory měly často při prosazování názvů konečné slovo i přes nesouhlas odborníků, kteří projevovali obavy o možný, někdy ne zrovna vhodný, překlad z němčiny.

U našich dvou obcí to asi dopadlo dobře, provedl se prostý překlad s přídomkem na Šumavě. Odborníci, nebo možná i radní, dospěli u Černé k tomuto názvu a nepřeložili Schwarzbach jako Černý potok. I když částečně logické by to bylo, protože úplně první název z roku 1268 byl Natschernerece čtěme Na černé řece.

V dalším období byl oficiální název obce Černá na Šumavě, který používaly všechny místní orgány a instituce (viz razítka). Teprve předpisem č.13 / 1951 Sb. vydalo Ministerstvo vnitra vyhlášku o změnách úředních názvů míst v roce 1950, kde v kraji Českobudějovickém, v okrese Český Krumlov se mění název obce Černá na Šumavě na Černou v Pošumaví.Vyhláška ze dne 9. února 1951, platnost a účinnost od 3. března 1951.

A zde je zakopaný pes. Hořicím název nikdo nezměnil a tak zůstal, Černá to dostala úředně. Problém pro naše dvě obce to však není, žádné rebelie nehrozí, naopak spolupracujeme a všichni se vlastně považujeme za Šumaváky a názvy si zřejmě ponecháme i do budoucna.

A v Černé víme, že žijeme na Šumavě, i když jsme v Pošumaví. Takže Šumava či Pošumaví, hlavně ať jsme všichni zdraví!

František Záhora

Českokrumlovský deník: Středa, 5. Srpen 2015, Strana 8

Dotaz na kronikáře Černé aneb co mi nejde do hlavy

JAN VANĚČEK

Tak mne nedávno zavrtalo tak divně v hlavě, proč obec Černá, kde žijete, má v názvu místopisný přídomek „v Pošumaví“, a blízké Hořice tam mají „na Šumavě“. Černá je k Šumavě blíže, o tom není pochyb, z čeho plyne, že by to mělo být obráceně. To se samo sebou nabízí. Tedy Černá na Šumavě a Hořice v Pošumaví, by se obce měly jmenovat. Ostatně jsou v Čechách ještě jedny Hořice v Podkrkonoší. To se mi zamlouvá, má to správný místopisný smysl. Černá nemá podobného konkurenta, co se týče názvu. Nelze ji tedy porovnat. Na to jsem taky přišel sám.

Podle mne jsou Černá i Hořice oboje v Pošumaví, přičemž Pošumaví je součástí Šumavy, jak jsem se dočetl. Z toho plyne další možnost, že obě obce by měly mít v názvu v Pošumaví. Tak by to bylo podle mého humoristického rozumu, který se blíží selskému, v pořádku. Nebo, a to taky připouštím, nechat Pošumaví u ledu a upřednostnit v názvu rovnou Šumavu. Nejhorší je podle mne současný stav.

Bohužel nejsem ten, který ví, proč je to tak, kdo za to může a jak k tomu došlo. Jsem ale jist, že nějaké rebélie kvůli tomu nehrozí, nicméně dovoluji si vás jako obecního kronikáře požádat o odborné vysvětlení. Zejména o to, zda tyto přídomky obou obcí mají v této podobě tradici, jestli se tak používaly odedávna, nebo to nějaký popleta vymyslel u piva a ujalo se to. Nebyl by to první ani poslední případ, kdy se něco kvůli pivu popletlo. Vaše odpověď zaujme bezesporu nikoliv jen mne, ale i čtenáři Deníku se rádi dozví pravdu, jak se to s těmi přídomky semlelo. Předem děkuji za odpověď a těším se na ni. Na oplátku posílám kreslený vtípek Miloslava Martenka.

Českokrumlovský deník: Středa, 29. Červenec 2015, Strana 6