neděle 23 červenec 2017

 

publicita

 

       

VÁLEČNÉ A POVÁLEČNÉ UDÁLOSTI NA ČESKOKRUMLOVSKU

Po odsunu Němců začalo rabování jejich obydlí (2)

FRANTIŠEK ZÁHORA, kronikář

Černá v Pošumaví

Po odchodu Američanů přišli čeští četníci, kteří měli stanici v Černé v budově dnešního obecního úřadu. A postupně začalo osidlování.

Dosídlenců, podle paní Kholové, zde bylo velké množství. Byli to zpočátku oni zlatokopové, chodili od baráku k baráku, někteří vytahovali i stranické legitimace, snažili se vyrabovat, co se dalo.

Četníci se většinou zajímali o všechny nově příchozí. Němci, kteří zde ještě stále žili, si nestěžovali, většinou byli zalezlí doma.

V další fázi pak již se začaly připravovat odsuny, přijeli noví, neznámí mladí četníci, byla ustanovena komise, která určila, jak, kde a kdo bude odsuny provádět. Němci však prý byli dobře informováni o odsunu, někteří bydlící blíže, například z Dolní Vltavice, Radslavi, Mayerbachu, utíkali sami, převedli i dobytek do Rakouska. To byl ten začátek, pak byly odsuny již přísně organizované. Přestože museli v roce 1938 před nimi utíkat, aby je nezastřelili, přes všechnu hrůzu, kterou jim způsobili, bylo jim odsunutých Němců líto.


 

Po odsunu se ještě více začaly statky rabovat, řada nově příchozích neměla potuchu o hospodaření, často chodili na Jestřábí zeptat se, jak se která práce v zemědělství vlastně dělá.

Teprve v další vlně přišli dosídlenci, kteří vytvořili základ postupného zalidnění obce i hospodaření na opuštěných statcích. Někteří z nich přišli ještě v době, kdy zde byli Němci, většina však až po jejich odsunu.

Hospodaření na vlastních, přidělených pozemcích, nemělo však dlouhého trvání. Jestřábí spadlo do první etapy vyvlastnění a znárodnění, jinde začala vznikat Jednotná zemědělská družstva, současně s nimi Státní statky.

Mimo několik jednotlivců, kteří uměli hospodařit, byla kolektivizace pro řadu ostatních vlastně vysvobození. Hospodařit neuměli a tak vznik JZD vítali.

Českokrumlovský deník: Úterý, 25. Srpen 2015, Strana