pátek 23 červen 2017
  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

VÁLEČNÉ A POVÁLEČNÉ UDÁLOSTI NA ČESKOKRUMLOVSKU

Odsun Němců byl krutý.Byli odvezeni do zničené země – DÍL 4

V konvích bylo ukryto zrnkové kafe, mouka, sádlo, zapečené maso, vyprávěl pamětník a přímý aktér odsunu německého obyvatelstva František Novotný, tehdy dosídlenec do obce Hostinná Lhota.

„Většinou to bývalo ukryto někde pod křížkem, pod osamělým stromem nebo v opuštěných tuhových dolech. Na některých místech zakopané věci měly označení např. přibitým řetízkem, kde potom podle toho na kterou stranu stromu byl přibit a podle toho, kolik měl článků, bylo možno určit i místo i vzdálenost úkrytů. Na mnohé skrýše jsme narazili na Jamách, Hubenově, Langovině, Kramolíně, Kozáku, Vyžbohách, Slavkovicích a jinde“.

Paní Erika Zemanová, která sepsala své vzpomínky, vyprávění svých rodičů a především pamětníků z Dolní Vltavice do knížky Zatopené domovy, popisuje události kolem odsunu : „Obec Dolní Vltavice byla celá osídlena německými obyvateli a dvěma českými rodinami. Po žních přichází první Češi, většinou dělníci z vnitrozemských statků a později jsou přiváženi i Slováci, reemigranti z Rumunska, kteří přebírají majetky Němců, čímž začal divoký odsun. Někteří Němci bydlící za řekou kolem hranic, ze strachu z následků, utíkali do Rakouska a Německa ke svým známým a příbuzným. Brali sebou zvířata i svůj nábytek.    

Na základě rozhodnutí vítězných mocností vydala československá vláda tak zvané Benešovy dekrety, podle nichž byli od roku 1946 všichni Němci z území Československé republiky odsunuti. Odsunu se nevyhnuli ani občané německé národnosti v Dolní Vltavici.                                                                                      

Začalo se 27. března 1946, kdy bez jakéhokoliv předchozího oznámení museli vybraní obyvatelé být do hodiny připraveni. Z obce byla jedna rodina z odsunu vyjmuta, protože muž byl v koncentračním táboře. Němci si směli vzít sebou zavazadla pro svojí nutnou potřebu ve váze jen 30 kg. Jídlo jen na tři dny. Všechna zavazadla byla hromadně naložena na žebřiňák a dovezena na nádraží do Hůrky. Za vozem šly ženy, děti, staří lidé i muži, kteří nebyli povoláni do války. Tito lidé nesli svoje cenné věci, bylo to hlavně jídlo. Z Hůrky byli transportováni v nákladním vagonu do sběrného tábora do Českého Krumlova. Bývalí němečtí vojáci, kteří přežili válku, se domů nevrátili, byli zajati a odvezeni do zajateckého tábora. Při odsunu měl nad transportem dohled 1. pohotovostní pluk NB, který byl tvořen vojskem revoluční gardy a partyzánů, jimž pomáhali první dosídlenci. S Němci se zle zacházelo. Ve sběrném táboře jim byla zavazadla prohledána a cenné věci odebrány. Někdo nesl už jen zbytek z věcí, které jim při transportu pomáhači neodebrali. Kdo se bránil při odebrání svých věcí, byl zmlácen. Byl i případ, kdy při transportu na následky zranění zemřel. Na nákladních vlacích byli lidé transportováni do zničené německé a rakouské země. Jejich příjezd z československé země nebyl tamními lidmi vítán. Místní lidé v Německu jim vyčítali, že oni, Němci ze Sudet, mohou za to, že Hitlera rozhecovali a tím napomohli k rozpoutání války“.

Rodina paní Eriky Zemanové se přistěhovala do Dolní Vltavice již po provedeném odsunu, ten ovšem zažili ve svém tehdejším bydlišti v Ustí nad Labem. I to paní Zemanové popsala ve své knize: „Na území bývalých Sudet v Ústí nad Labem probíhal odsun Němců snad nejkrutěji. Po ukončení války v roce 1946 byl i zde rozhodnut odsun Němců. V prvních dnech po válce to byl divoký odsun Němců civilem i vojskem RG - zvaném revoluční garda. Dne 31. července 1945 v městě Ústí nad Labem a na Střekově bylo mnoho obětí, kdo měl bílou pásku na rukávě byl lynčován, tím vznikl velký masakr německého národa. Zloba a masakr byl vyvolán a spuštěn tím, že po poledni v Krásném Březně vypukl požár a vznikla velká detonace v muničním skladě.

František Záhora, 8.9.2015