čtvrtek 25 květen 2017
  • Víte že...

    Obec založil Hirzo z Klinkerbergu roku 1268?

  • Víte že...

    V roce 1938, na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu?

  • Víte že...

    V naší obci je nejvýše položené čapí hnízdo v České republice?

  • Víte že...

    Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, byl na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799?

  • Víte že...

    Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812?

VÁLEČNÉ A POVÁLEČNÉ UDÁLOSTI NA ČESKOKRUMLOVSKU– DÍL VIII.

Osídlení dosídlenci různých národností se nedařilo

FRANTIŠEK ZÁHORA

kronikář

V seriálu, který mapuje poválečné období v naší oblasti, lze teoreticky oddělit dvě důležité dějinné události – odsun německého obyvatelstva a následné osídlení. Prakticky se však obojí vzájemně prolínalo, neboť první dosídlenci přicházeli do obce, ve které stále ještě žilo původní německé obyvatelstvo.

Erika Zemanová pokračuje ve vzpomínkách:

Postupně byly obsazeny domy, které sloužily ke službě obyvatelstva jako obecní správa, obchod se zbožím, hospoda, pošta. Zemědělské usedlosti zůstaly skoro všechny opuštěné, zájem byl o domy, v kterých byly vybavené řemeslnické dílny. Ty byly převzaty do užívání na krátkou dobu. Když osídlenci zjistili, že se zde neuživí, odešli. Tím zůstala do dalších let většina domu opuštěna. Vystřídali je další, kteří si mysleli, že jdou za lepším. Z původních asi 400 obyvatel v Dolní Vltavici jich osídlilo jen 20 rodin, někteří bez dětí a několik jedinců.

Do Černé se v prvních létech přistěhovalo 33 rodin, z toho již v roce 1945 to bylo 6 rodin. Vzpomíná na to i Josef Machka z Černé: „Do obce se přistěhovalo 17 českých rodin, většinou šlo o rodinné skupiny, zejména od Jihlavy, Humpolce a Hluboké. Slováci a reemigrovaní Rumuni byli nasazeni až do vzniklého družstva. Spousta lidí v té době migrovala, domnívali se, že ukořistí majetek, vydělají peníze a zmizí, což také činili a mnohým se to povedlo. Základem stability však byli občané bydlící v obci dosud“.

Na základě přídělové listiny dosídlil s rodiči I Vincenc Pocklan z Mokré, dostali dům čp.4 na Hubenově a spolu s dalšími dosídlenci ( Šuba,Kadlec, Kutlák a další) začali hospodařit. Na Hubenově v té době nebyla ani prodejna, ani hospoda, v zimě byli obyvatelé odříznuti od světa a tak jejich snahou bylo dostat se odtud pryč.

Plánované osídlení českými, slovenskými a rumunskými dosídlenci se nedařilo. Stále zůstávalo mnoho usedlostí neobsazených a pozemků neobhospodařovaných.

Paní Erika Zemanová přišla jako dosídlenec v roce 1951 se svými rodiči do Dolní Vltavice, takže toto období zná i z vlastní zkušenosti. Ve své knize popsala i jejich příjezd do Vltavice:   » Příroda byla nádherná, ale protože to bylo brzy z jara, počasí bylo velice chladné. Přijížděli jsme k prvním domům, v nich už bydleli lidé. Náš povoz dojel na kraj náměstíčka, odtud byla vidět celá obec obdélníkového tvaru i s kostelem. Domy byly jednoposchoďové s průjezdem do dvora k zadním hospodářským budovám. Uprostřed obce stál kostel a jedna velká jednopatrová budova. Povoz zastavil před tímto prvním domem nad kostelem (bývalá německá škola), přes cestu byla spuštěná závora a u ní stála vojenská stráž. Od tohoto místa se smělo do obce vstoupit jen s povolením. Rodiče museli předložit osobní doklady i s přidělením našeho nového domu. Stráž nám ukázala cestu k našemu domovu, který byl až na druhém konci osady.

Českokrumlovský deník, 6.října 2015,úterý