pátek 15 prosinec 2017

 

publicita

Šetrnější a levnější topení

Navzdory současným vyšším teplotám v tomto období neobvyklým, které dorazily do české kotliny, topná sezona trvá a bude ještě nějaký ten týden pokračovat. To je důvod, abych se ve svém článku pozastavil nad způsobem vytápění v obci Černá v Pošumaví.

Problém, který nastínila v ČkD žákyně 9. třídy z Brloha v úterý 21. února, sužuje mnoho našich měst a obcí. Vyjímkou není ani naše obec a po pravdě řečeno, někdy se ani nedivím. Plyn do obce zaveden není a stejně je neúnosně drahý, elektřina výrazně podražila a tak téměř hlavním topným artiklem je uhlí a dřevo. A přestože jsme v oblasti s velkým podílem lesů, je dřevo stále obtížnější shánět a zejména pro starší občany je téměř celoroční manipulace se dřevem poměrně obtížná. Uhlí přivezou Uhelné sklady, transportérem dopraví až do sklepa a je hotovo, to je tedy poměrně jednodušší.

Proto mnoho občanů bydlících v obecních bytech uvítalo, když se obecní orgány rozhodly, že je nutno vzhledem k šetření energií a zlepšení ekologické situace v obci, přejít na jiný, šetrnější způsob vytápění.

Postupně tak od roku 2004 byla ve třech obecních bytovkách instalována tepelná čerpadla, která jsou vhodným ekologickým energetickým zdrojem. U každé z bytovek byly provedeny tři vrty v hloubce přes 100 m, z nichž čerpadlo získává teplo obsažené v půdě, které se převádí cirkulací do výparníku tepelného čerpadla pomocí teplonosné kapaliny. Pokud nastanou výrazně nižší venkovní teploty, slouží k dotopení elektrokotel, což zajišťuje vestavěný regulátor.

Jsou ekologické.

Tepelná čerpadla jsou nejlevnější a nejefektivnější způsob vytápění a jsou šetrná k životnímu prostředí, nevznikají žádné exhalace ani tuhé či kapalné odpady. Náklady na pořízení tepelného čerpadla jsou ovšem poměrně vysoké, obec mohla tento způsob zavést pouze za předpokladu získání dotací, které nakonec obdržela, ve výši přibližně 50% na každé tepelné čerpadlo, od Státního fondu životního prostředí.

Zateplení.

Současně s instalací tepelných čerpadel bylo nutno provést dokonalé zateplení celého bytového domu a tak se prováděla výměna střešní konstrukce, výměna oken a nová fasáda s celkovým zateplením.

Dnes jsou nájemníci spokojeni, vedle pohodlí a čistoty to přináší i jistotu, že cena za teplo výrazně neporoste a výhodné je to samozřejmě i pro obec, především díky nižší finanční zátěži za topení.

V roce 2007 rozhodli zastupitelé o dalším ekologickém způsobu vytápění u největšího domu v obci tzv."Svobodárny". Do listopadu 2007 se zde topilo koksem a od této doby zde funguje vytápění tzv.biomasou - peletkami. Byly instalovány dva nové kotle, každý po 50 kW, které jsou přímo specializovány na vytápění peletkami. Veškeré práce spojené s vytápěním jsou plně automatizované, materiál je dopravován v potřebném množství do hořáku, takže kotel je plně regulovatelný. Peletky obec odebírá od místní firmy, která je vyrábí v areálu, téměř naproti zmíněného domu.

Podle slov starosty obce se za topnou sezonu spotřebuje asi 25 tun peletek a finanční náklady oproti dřívějšímu vytápění koksem mohou být až poloviční, maximálně dvoutřetinové. Nájemníci jsou spokojeni, nejen proto, že v bytech je teplo, ale podstatně se snížila prašnost, je větší pohodlí, ale především budou za dodané teplo méně platit.

Obec si uvědomovala, že zavedení tohoto systému vytápění bude muset plně hradit ze svého rozpočtu, bez jakýchkoliv dotací. Důležité však je, že to pomůže k podstatnému snížení imisí v naší obci. Uhlí, případně dřevo jsou stále ještě převažující typy topení a kdo jiný než obec, by měl dbát na zlepšení celkové ekologické situace, je tedy chvályhodné, že dřívější úvahy představitelů obce se proměnily v činy.

František Záhora, Českokrumlovský deník, 6.3.2008
 

Kamery přenášejí Lipno do celého světa

Ještě před šedesáti lety o stavbě přehrady s největší vodní plochou v Česku nikdo nevěděl a to, že se budou lidé třeba v Austrálii moci podívat na aktuální západ slunce nad přehradou, bylo jen námětem fantastických románů.
V sočasné době sleduje Lipenskou přehradu několik webových kamer a obrázky a údaje z hloubi Šumavy posílají do celého světa.
Třeba v úterý 1. dubna odpoledne kamera ve Frymburku uváděla: minimální teplota minus 1, maximální 14,8 stupně Celsia. Slunce na Lipně dnes: začátek

LIPENSKÉ PROMĚNY

šera: 5.10 – východ: 5.42 – západ: 18.33 – konec šera: 19.05.

Pamětníci, kteří žili v okolí Vltavy, tvrdí, že po stavbě Lipenské přehrady se počasí v okolí změnilo. ,,V tom obrovském množství vody se drží zima, po dešti nebo po bouřce je tady několik dní pěkně chladno. Ještě když tady tekla řeka, tohle se nestávalo,“ říká bývalý poštmistr z Frymburku, který prý chodil na pivo do frymburské hospody, která je dnes deset metrů pod hladinou Lipna.
Historické události i změny počasí se v Černé v Pošumaví, vesnici nedaleko Frymburku, začaly zaznamenávat do místní kroniky už v roce 1924. ,,Od r. 1979, kdy si dělám záznamy, byl nejstudenější leden 2005 a po něm únor 1986, naopak nejteplejší byl červenec 1994 a pak srpen 1992.
Co se týče roků, pak celkově nejteplejší byly 1994, pak 1995 a 1992 a naopak nejstudenější 1981, 1982 a 2006.
Kuriozitou se stal Silvestr 1978, kdy došlo celostátně k přelomu teplot. U nás ještě v šestnáct hodin bylo +13 °C, přes noc prudké ochlazení a ráno –20 °C, rozdíl byl 33 °C.
Ve stejném roce značně klesla hladina Lipna – o více než 3,5 metru, cestou z Černé do Hůrky byla vidět původní cesta a most, spousty pařezů po vykácených stromech a za Horní Planou se objevilo tzv. srdce Vltavy,“ říká František Záhora s tím, že při nízkém stavu vody Vltava vytvoří svými zátočinami tvar připomínající obrovské srdce.
,,V oblasti Lipna, konkrétně ve Vyšším Brodě, se začalo měřit počasí už v roce 1818, samozřejmě s přestávkami. Stanice sloužila ke měření srážek. Od roku 1954 je zde stanice základní – měří se třeba teplota, tlak nebo vítr – a od roku 1997 automatická. Další stanice je od roku 1932 v Horní Plané, také v Černé v Pošumaví nebo přímo na přehradě,“ říká Miloslava Starostová, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.
Webové kamery můžete najít ve Frymburku, Černé v Pošumaví nebo v Lipně nad Vltavou, najdete je také na internetu na stránkách www.kamery.unas.cz, www.webkamery.net nebo www.lipnonet.cz.

***

V tom obrovském množství vody se drží zima, po dešti nebo po bouřce je tady několik dní pěkně chladno bývalý poštmistr z Frymburku

02.04.2008 - (PEP) - Jižní Čechy - str. 13

Lipenští barabové tunel podle tradice zapili

LIPENSKÉ PROMĚNY

Síly toku Vltavy se využívalo v tomto šumavském kraji dávno před vznikem Lipna. A to nejen k plavení dřeva. Jen mezi Vyšším Brodem a Frymburkem bylo před zatopením třiadvacet vodních mlýnů a hamrů.

Historie přehrady se začala psát až po velké povodni v roce 1890, to ale o vodní elektrárně ještě nikdo neměl ani ponětí. ,,Byl vypracován plán několika menších přehrad, aby se zabránilo povodním, ale místní zemědělci nechtěli prodat svou půdu. To samé se opakovalo v roce 1920. Stavba začala až po druhé světové válce, svou úlohu sehrál rovněž odsun německého obyvatelstva nebo zrušení slavných, ale vytěžených grafitových dolů na Mokré,“ říká kronikář z Černé v Pošumaví František Záhora, který se věnuje také historii přehrady.

Se stavbou se začalo v roce 1951

Se stavbou nádrže se začalo v roce 1951. ,,Celé údolí Vltavy okolo Lipna se proměnilo v jedno gigantické pracoviště, něco takového jsem viděl poprvé v životě. Nejdříve se stavěly domky pro dělníky, pak sklady, dílny, garáže. Později se začalo odlesňovat a byly odvezeny tisíce nákladních aut dřeva. Nakonec se odstraňovaly domky, silnice a všemožné objekty. Zmizelo několik osad, také obec Dolní Vltavice a část Frymburka,“ říká pamětník stavby František Bártík, jehož domek zmizel pod hladinou v zatopeném Frymburce.

Využití vody dostalo další směr a spočítalo se, že za rok vyrobí elektrárna tolik proudu, při jehož vzniku by se spálilo v parních elektrárnách 75 000 tun hnědého uhlí. Pro stavbu hydroelektrárny bylo nutno vybudovat prostor. A pak přišli k dílu lipenští barabové. Nešlo o italské stavební dělníky, které pod tímto jménem znala celá Evropa jako kvalifikované a zdatné tuneláře. Mimochodem, stovky barabů vybudovaly v letech 1874–77 železniční tunel Špičák na trati Plzeň–Železná Ruda. V tomto případě šlo o specialisty a tehdy zvlášť vyzdvihované dělníky z přehradního staveniště.

Turbíny roztáčí obří vodopád

Nejdříve byla v hloubce přes 140 metrů ve skále vybudována obrovská hala, kam by se prý vešel Svatovítský chrám a do které dnes vedou dvě šachty. ,,Těmi šachtami dnes proudí voda, která roztáčí turbíny. Je to největší vodopád na světě, i když ho nikdo nevidí,“ říká jeden z inženýrů, pracujících dnes na přehradě.

adající voda ale musela vytékat. Proto byl vybudován tunel, který dnes ústí do nádrže Lipno II a měří přes tři kilometry. ,,Barabové tunel proráželi tři a půl roku a tři a půl roku poctivě ukládali na knížku jménem František Prorážka část ze mzdy. Nakonec celou útratu podle tradice propili,“ říká pamětník František Bártík. V pondělí 15. června 1959 v 17.55 hodin proud vody poprvé roztočil lopatky turbíny a 350 tun vážící rotor se začal točit. Krátce před Vánocemi 1959 byla dána do provozu i druhá lipenská turbína: „Obě Francisovy turbíny na lipenské přehradě o výkonu 120 MW pracují bez závad a zásobují naši energetickou síť,“ ohlásil tehdejší tisk.

 

4.3.2008, Právo, Josef Hora

Dráhy v regionu otevřely sedm půjčoven kol

Od 1. dubna začaly ve vybraných stanicích Českých drah (ČD) na jihu Čech znovu fungovat sezónní půjčovny jízdních kol. Právo o tom informoval mluvčí ČD Ondřej Kubala. „Kola si cestující mohou vypůjčit ve dvou oblastech. Na Šumavě a v oblasti mezi Táborem, Českými Velenicemi a Telčí,“ uvedl Kubala.
Vyznavači cyklistiky mají k dispozici sedm cyklopůjčoven v železničních stanicích Tábor, Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, Třeboň, Nová Pec, Černá v Pošumaví a Volary. Kolo není nutné vracet na místo, kde bylo vypůjčeno. K tomuto účelu slouží dalších 16 stanic.

Cykloturisté, kteří si půjčí kolo v prvních čtyřech jmenovaných půjčovnách, mohou kolo vrátit také v železničních stanicích České Velenice, Nové Hrady, Borovany, Majdalena, Nová Bystřice, Třešť, Slavonice, Dačice, Lomnice nad Lužnicí, Soběslav, Roudná, Bechyně a Chýnov. Kola z půjčoven Černá v Pošumaví, Nová Pec a Volary lze vrátit rovněž v železničních stanicích Český Krumlov, Kájov, Horní Planá.

„Pro zapůjčení kola stačí dva platné osobní průkazy, složení zálohy tisíc korun, uzavření nájemní smlouvy a zaplacení půjčovného. Zálohu cestující dostanou zpět po vrácení kola. V sezóně je o službu velký zájem, proto všem doporučujeme kola si v příslušných půjčovnách předem rezervovat,“ poznamenala ředitelka Odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah Luďka Hnulíková. Aktuální seznam kontaktů na všechny cyklopůjčovny ČD, včetně otevírací doby, jsou na internetu: www.cd.cz/pujcovnykol.

Vypůjčení kola v půjčovnách ČD přináší podle Hnulíkové zákazníkům další výhody. „Na vyjmenovaných tratích je možné vypůjčené kolo přepravovat zdarma, bezplatná je i jeho úschova na nádražích a ve vlacích,“ poznamenala. Všechny půjčovny kol ČD jsou vybaveny kvalitními trekingovými a horskými koly s odborně prováděným servisem. Ceny vypůjčení kola se pohybují od 80 do 350 korun.

 

10.04.2008 - Petr Pokorný - Jižní Čechy - str. 13