sobota 21 říjen 2017

 

publicita

Vzpomínka na dosud žijícího rodáka z Černé v Pošumaví

V letošním roce se dožil životního jubilea - 75 let - rodák z Černé v Pošumaví, malíř, grafik a sochař František Dörfl.
O tomto umělci, který v současnosti žije a tvoří v Jihlavě, nebyla v dostupných historických materiálech obce, žádná zmínka. Bylo možno pouze zjistit, že zde žil v čp. 39 zámečník Franz Dörfl, který měl svou zámečnickou dílnu předělanou z bývalé strojovny schwarzbachského pivovaru. V roce 1930 si pak postavil vlastní domek čp.57 a tam si také přestěhoval svou dílnu.

Teprve nyní se objevily další materiály, které nám přibližují tohoto našeho rodáka, později významného umělce. Narodil se v r. 1934 jako první ze tří dětí, jeho otec, o kterém byla zmínka, vlastnil vedle zámečnické živnosti i malý obchod s potravinami.

V roce 1938 však celá rodina, při německém „anšlusu" odešla do Velešína a v roce 1947 se odstěhovala do Jihlavy.

Jeho otec také v mládí ve volném čase maloval a tak František zdědil otcův talent, vyučil se však rovněž zámečníkem a pak nastoupil na strojní průmyslovku v Jihlavě. Zde ho vyučoval matematiku a elektrotechniku  Zdeněk Zrzavý, synovec Jana Zrzavého, který Fr. Dörflovi zprostředkovával první kontakt s uměním.

Po skončení školy pracoval jako kontrolor a konstruktér hydraulických zařízení v závodě Jihlavan a současně studoval soukromě u akademického malíře Theodora Bechníka.V té době se dostal do kontaktu s grafikou, linorytem, dřevorytem, suchou jehlou, leptem i litografií.

Jeho činnost malířská i grafická je velmi rozsáhlá, podle jeho vyjádření, většina jeho obrazů vznikala při různých psychických zážitcích, radosti, žalu i vzrušení.

Větší část života byl zaměstnán jako konstruktér, což mu umožňovalo být nezávislý na své tvorbě, neohlížet se na názory ostatních a uplatnit svůj výtvarný názor, který mu byl nejbližší.

Skoro denně prý chodil třicet let kolem skládky železného šrotu, což byl velký zdroj inspirace pro jeho pozdější tvorbu grafickou a sochařskou.

První významné obrazy vznikly v padesátých létech, kdy zachycoval především krajinu a portréty, ilustroval rovněž dílo Franze Kafky.

V polovině šedesátých let se pohyboval v centru výtvarného umění, stal se členem Klubu konkretistů, ovšem v období normalizace se uzavřel do soukromí a vystavovat začal až po roce 1989.

Svá díla vystavoval v mnoha tuzemských galeriíích, ale i v zahraničí, získal ocenění Medaile za grafiku v rámci Premie nacionale del Pomero v Milánu v Itálii a některá další.

Přestože odešel z obce Černá v Pošumaví jako malý chlapec, zůstává pro nás rodákem a významným žijícím umělcem. Ve svém rodišti se byl několikrát podívat, naposledy v roce 2007, což mi sdělil při našem telefonickém rozhovoru. Podotkl současně, že obec na něho působí velmi příznivým dojmem, vyjma komplexu budov bývalého pivovaru, kde žila do roku 1930 jeho rodina.

Českokrumlovský deník, 4.11.2009, Ing. František Záhora

Zvelebí se obec a pomůže se lidem

„Po delší době jsem se zase dostal do vaší obce a musím říct, že jsem byl mile překvapen," sdělil mi můj známý, když jsme se v obci potkali.

Nebyl zde nějaký čas a tak mohl srovnávat a hodnotit, jak se v poslední době obec zvelebila a zkrášlila.

Samozřejmě, že výstavba nové silnice, výstavba chodníků, nové fasády domů a celková úprava veřejných prostranství, daly obci Černá v Pošumaví, úplně jiný ráz a punc. To vše však byly víceméně akce jednorázové, tak řečeno „jednou provždy", čištění a uklízení obce však musí probíhat celý rok a prakticky stále dokola.

Když můj známý pak viděl při práci celkem devět lidí,  už se nedivil, ale napadla ho otázka, kde na to bere Obecní úřad prostředky.Zašel  jsem proto v této souvislosti za starostou a tajemníkem obce, abych zjistil některé podrobnosti.

Spolupráce úřadů

Obec Černá v Pošumaví  je jednou z mála obcí, která velice efektivně využívá to, co nabízí stát, prostřednictvím Úřadu práce.  V rámci běžícího  projektu  tzv. Veřejně prospěšných prací mohou uchazeči o zaměstnání získat práci a určitým způsobem si tak přivydělat. Obec spolupracuje v této oblasti s Úřadem práce, který evidované osoby nabídne a po uzavření smlouvy obdrží obec na každého nezaměstnaného určitou finanční částku. Je to výhodné pro obě strany, obec se zvelebuje a lidem se pomáhá.

Rozhodující je, že v obci jsou  lidé, kteří skutečně dělat chtějí, obec si je vybírá, protože nabídka je větší, než mohou zaměstnat. V Černé v Pošumaví je v současnosti / k 30.9/ celkem 429 práceschopných obyvatel a z toho je jich 46 evidovaných u Úřadu práce. Z těchto lidí pak na úpravu obce je jich zaměstnáno sedm, obec má pouze dva své pracovníky.

Tuto skupinu nezaměstnaných, t. zv. „veřejňáků", řídí vedoucí skupiny, kterým je Ondřej Harazím. Ten organizuje práce  na kterých se dohodne s obcí prostřednictvím tajemníka OÚ.

Se zajištěním finančních prostředků na zaměstnávání lidí ve Veřejně prospěšných pracech, neměla obec letos žádné problémy, za poslední měsíc např. získala čásku ve výši 72 tis. Kč.Na každého  takto zaměstnaného připadá 13 400 Kč a zaplatí-li pracovníkovi kolem 10 tis. Kč hrubého, pak to obec prakticky nic nestojí.

Na mnoha místech se ovšem nezaměstnaní do těchto prací moc nehrnou. Práce jsou často poměrně dost náročné a ne zrovna dobře placené a tak se najdou i lidé, kteří se pak v práci moc „nepřetrhnou". Záleží však  na přístupu zaměstnavatele / obce/, zda nasazení lidí v práci je na žádoucí úrovni.

V Černé v Pošumaví se to podařilo skloubit a jak zdůraznil starosta obce Jan Voldřich : „V zaměstnávání lidí  přes Úřad práce, jsme prostě jednička", to při pohledu na obec nezní jako vychloubání, ale konstatování faktu.

Vzdělávací projekt

Obec Černá v Pošumaví je ovšem také  jednou  z mála obcí  bývalého  okresu Český Krumlov, která se zapojí do projektu Se sousedy k vzdělávání.

Projekt  je určen uchazečům a zájemcům o zaměstnání a je zaměřen na vzdělávání a podporu při hledání zaměstnání obyvatel venkovských oblastí okresů Český Krumlov, Prachatice, Strakonice a Tábor.

Projekt je také nazýván Vzdělání doma, neboť školitelé budou do zapojených obcí dojíždět, aby lidem bylo umožněno využít známého prostředí. Kurzy jsou placené z fondů Evropské unie, školit se budou nejen nezaměstnaní, ale i potenciálně nezaměstnaní.

Záležet však bude na aktivitě každého jednotlivce. Obec Černá v Pošumaví i po této stránce chce vyjít svým občanům co nejvíce vstříc a pomoci v případě ohrožení na trhu práce.

František Záhora, Černá v Pošumaví

Osud Kudlichova podstavce

Současné období je a ještě nějakou dobu bude nejen vzpomínkou na dny, kdy došlo k převratné změně, ale i ve znamení stálého hodnocení uplynulých dvaceti let.

Černá v Pošumaví - Ať již se na tato dvě desetiletí díváme jakkoliv, myslím, že především vzhled našich měst a obcí se velmi podstatně změnil. Alespoň co se týče obce Černá v Pošumaví, to musí každý občan i návštěvník objektivně potvrdit. Z mnoha úseků bych rád zmínil oblast obnovy sakrálních památek, kterým se v dřívějším režimu pozornost nevěnovala vůbec anebo jen ve velmi malé míře.

A tak již počátkem devadesátých let, především však za vydatné pomoci bývalých rodáků z Německa a Rakouska a později i za přispění státu, dostávají tyto památky nový kabát. Do krásy vyrostl kostel, opravily se kaple na Mokré, Radslavi a Dolní Vltavici, stejně jako několik božích muk a pomníků a téměř dvě desítky křížů.

Jedním z nich byl i kříž zvaný Mugrauer stojící hned na počátku obce ve směru na Český Krumlov. Kdo a kdy tento kříž postavil, to není úplně jasné. Jisté je, že v domě č. p. 22 sídlil od roku 1669 rod Mugrauerů neustále, posledním byl koncem druhé světové války Josef Mugrauer. Dům č. p. 20 byl však zván Mugrauer, a tak se i ten nabízí, stejně jako majitel jména Mugrauer u č. p. 1.

Kříž ovšem v dalším období zmizel neznámo kam a teprve v roce 1995 byl na tomto místě postaven kamenný podstavec s křížem. Samotný podstavec našel však v uvedeném roce Anton Kindermann a Johan Schläger v houštině na Račíně. Tehdy se dohodli se starostou obce Janem Novákem, dopravili kámen do Černé v Pošumaví, restaurovali ho a umístili na současné místo.

V Račíně byl nalezen proto, jelikož zde byl v roce 1870 kamenný podstavec postaven před školu v Račíně, na něm byla umístěna 60 centimetrů vysoká busta jako upomínka na politika a lékaře Hanse Kudlicha. V roce 1916 byla však demontována pro potřebu granátů a patron v první světové válce. V roce 1920 byla pak na podstavec umístěna bronzová postava císaře Františka Josefa, kterou ovšem potkal stejný osud v roce 1942, kdy byla roztavena.

Hans Kudlich byl rodák z Úvalna ve Slezsku a právě v revolučním roce 1848 si ho tamější sedláci vybrali za svého kandidáta. Byl zvolen a stal se ve svých čtyřiadvaceti letech nejmladším poslancem říšského parlamentu. Připisuje se mu zásluha na zrušení roboty, neboť vystoupil s návrhem okamžitého zrušení poddanského poměru, což se mu za pomoci ostatních podařilo. Sedláci ho pak nazývali osvoboditelem sedláků a na jeho počest se stavěly na mnoha místech kříže a pomníky a v jeho rodném kraji navíc různé vyhlídkové věže a rozhledny.

Kamenný podstavec Hanse Kudlicha s novým křížem byl zrestaurovaný umístěn v Černé v Pošumaví na původním místě vedle vysokého jehličnanu. Dne 18. ledna 2007, kdy se nad obcí přehnal orkán Kyrill, byl strom v půli přeražen a musel být odstraněn.

Celé prostranství, které bylo dlouhá léta zanedbané a nevábné, kde jednak byla skládka posypového materiálu státního podniku Silnice a jednak obecní černá skládka všeho možného „haraburdí", bylo po výstavbě nové silnice, včetně umístěného kříže, vkusně upraveno do současného stavu. Zcela před nedávnem zde byla vysázena alej listnatých stromů z obou stran podél zpevněné pěší komunikace.

Českokrumlovský deník / 5. Prosinec 2009, František Záhora

Jachtaři myslí na mistrovství

Pokud vyjdou závěrečná jednání, bude Černá v Pošumaví hostit světovou akci

ZDENĚK ZAJÍČEK

Černá v Pošumaví - O možné kandidatuře na pořádání Mistrovství světa třídy jachet Splash/Flash v roce 2011 jedná Jachetní klub Černá v Pošumaví už dva roky. Vloni uspořádal klub zkušební závod pro třídy jachet Splash/Flash, během nich se vyzkoušely a specifikovaly přesné podmínky pro uspořádání akce. Nyní přicházejí dobré zprávy: „Letos tato třída oficiálně projednala termín konání mistrovství světa v roce 2011 a jako jeho pořadatele Jachetní klub Černá v Pošumaví," konstatoval včera předseda klubu František Vachel s tím, že klub čeká ještě uzavření závěrečné smlouvy.

Nové zázemí

Klub ale už během předchozích měsíců zainvestoval stavbu nového sociálního zázemí pro návštěvníky zdravé i postižené. Zatímco v masových sportech, jako je fotbal, volejbal nebo košíková, se pohybově hendikepovaní sportovci uplatňují jen ztěžka, nebo jejich sportování vyžaduje speciální úpravy prostředí, vozíčky, v jachetním sportu je to jinak. „Jachetní klub Černá v Pošumaví uspořádal historicky první republikové mistrovství hendikepovaných jachtařů v roce 2005 a od té doby je pořádá každoročně a především pro tyto jachtaře zdarma," uvedl včera předseda klubu František Vachel. Hendikepovaní návštěvníci klubu a jachtaři právě dostali v Černé svůj dárek. V rámci programu Rekonstrukce stávajících sportovišť Jihočeského kraje se podařilo klubu letos získat 200 tisíc korun na dostavbu sociálního zařízení a jeho vybavení. „Sociální zařízení už je v provozu a v dostavbě celé budovy chceme pokračovat v příštím roce," doplnil předseda. „Dokončíme to až v příštím roce, protože jsme se vydali ze všech peněz," dodává předseda klubu František Vachel. Stavba stála zatím dva miliony korun a v objektu bude ještě nová klubovna, kancelář a byt správce.

Černá leží na Šumavě nebo v Pošumaví?

Omlouvám se za následující úvahu, která může mnoha čtenářům připadat jako mlácení prázdné slámy, anebo zbytečné tlachání o ničem.

Kdy jindy však může člověk o něčem takovém uvažovat, když ne v období vánočního klidu a rozjímání. Koneckonců jde o uvažování realistické, žádné vymyšlenosti.

Již mnohokrát jsem přemýšlel nad názvem obce, kde mám již několik desítek let domovské právo. Až do roku 1950 se obec nazývala Černá na Šumavě, poté došlo k přejmenování na Černá v Pošumaví.

Vzhledem k tomu, že s pojmem Šumava mám spojenou představu té pravé, centrální, připadá mi současný název „ v Pošumaví" mnohem přijatelnější. Když jsem byl kluk, někdy v sedmé třídě, jeli jsme na bramborovou brigádu do Bukovska u Malont. Tehdy to po mně byla ta pravá Šumava, úplná divočina.

 Asi o tři roky později jsme strávili zase sennou brigádu, tentokrát celý měsíc, na Horské Kvildě a protože se někdy v té době promítal známý film Král Šumavy, právě tam vznikla ta má pravá představa o Šumavě. Drsné, divoké, nespoutané, ale i tiché, zádumčivé a mlhami obestřené. Dodnes je pro mě tou pravou Šumavou právě tento kraj, Kvilda, Modrava, Vydra, Křemelná, nebo Churáňov, kde jsem byl na lyžařském výcviku a mnoho dalších míst.

Černá v Pošumaví  by měla být  jakýmsi předvojem vstupu na Šumavu, všichni návštěvníci této oblasti však nejprve míjejí obec Hořice na Šumavě, která se prezentuje jako Brána Šumavy a teprve po několika kilometrech přijedou do  „Pošumaví".

Jelikož geograficky je určeno, že Šumava se rozkládá od průsmyku Všerubského k průsmyku Vyšebrodskému, pak vlastně celá tato oblast leží na Šumavě. A přestože i Chráněná krajinná oblast Šumava končí před osadou Mokrá, tak jsme všichni , včetně obyvatel Českého Krumlova,považovány za „Šumaváky".

Proč tedy vznikly takto názvy obcí, dále zkoumat nebudeme, hlavně, že jsou zde lidé spokojeni a poměrně přijatelně se jim zde žije. Na názvu vlastně nezáleží, vždyť např. Rožmitál na Šumavě, nebo dokonce Pohoří na Šumavě svým názvem zeměpisnému umístnění také neodpovídají.

A tak tedy - Šumava či Pošumaví, hlavně ať jsme všichni zdraví!

František Záhora