čtvrtek 14 prosinec 2017

 

publicita

Obec bude opravovat byty

Obec začíná opravovat byty – chce letos opravit šest bytů

ČERNÁ V POŠUMAVÍ

Během letoška chce obec Černá vylepšit nejméně šest bytových jednotek z celkově sto tří, které vlastní. Jediné, co situaci může komplikovat, je náhradní bydlení, které musí obec po dobu rekonstrukce bytu svému nájemníkovi poskytnout. „Už opravujeme druhý byt a využili jsme tak situace, kdy se jeden z nájemníků odstěhoval,“ doplnila včera starostka Irena Pekárková. Staronové obecní byty, které potřebují vylepšení, čeká především výměna bytového jádra z původního umakartového na vyzděné. V průměru bude obec potřebovat na jeden byt zhruba dvě stě padesát tisíc korun. (zaza)

Českokrumlovský deník: Středa, 19. Únor 2014

Zavzpomínat si přišli místní i přespolní

Zavzpomínat si přišli místní i přespolní

Černá v Pošumaví

Místní mateřská škola slaví 30. výročí otevření své budovy. Nechyběla ani retro výzdoba.  

Na programu výstavy při příležitosti 30. výročí otevření školky se podílely i samotné děti

Současná budova mateřské školy v Černé v Pošumaví je nápadná už z dálky. Bývaly ale časy, kdy tomu tak nebylo. Na proměny této budovy za posledních 30 let se můžete přijít podívat na výstavu nacházející se u vstupu do prostor mateřské školky. Výstava je tu zřízena hlavně při příležitosti oslav 30. výročí založení této budovy. „Chtěli jsme lidem ukázat proměnu naší školy za uplynulé roky. Někteří návštěvníci se dokonce divili, že je tu posilovna,“ sdělila vedoucí učitelka MŠ Hana Kliková z Horní Plané. Od otevření před třiceti lety totiž budova značně změnila svou podobu. Například tam, kde bývala prádelna pro MŠ, jsou nyní ordinace doktorů, nebo z poloviny bývalé velké třídy pro děti je nyní posilovna pro veřejnost. Hlavní akce oslav výročí se konala minulý týden v podobě Dne otevřených dveří, při nichž nechyběla ani ukázka retro hraček a vůbec vše bylo zařízené do stylu retro. „Bohužel to trvalo jen jeden den, protože třídu, která byla dobově vyzdobená, jsme potřebovali pro chod školky,“ řekla Hana Kliková. Dodala, že tato událost splnila očekávání, protože nepřišli jenom místní, ale i spousta přespolních a dokonce i několik bývalých zaměstnanců této školy, aby si zavzpomínali. Momentálně školku navštěvuje celkem 47 dětí, které jsou podle věku rozdělené do dvou tříd U Brumdy a U Čmeldy. Ze zájmových kroužků je v nabídce například kurz keramiky, který učí lektorka z Českých Budějovic. Dále se školka snaží prosazovat zdravý životní styl, v rámci něhož děti cvičí jógu, mají zdravou stravu ve školní jídelně, jezdí do Frymburku do bazénu a do solné jeskyně, a školka také dbá na ekologii, takže každý rok na Den země všichni uklízejí okolí školky. Hana Kliková si pochvaluje spolupráci s rodiči, která je na velmi dobré úrovni: „Rodiče se s námi zapojují do pořádání akcí jako je například Den dětí, táboráky, sjíždění vody na raftech, masopust či slavnost sv. Martina. To mě opravdu těší a rozhodně chceme nadále s rodiči spolupracovat.“ Starostka obce Černá v Pošumaví Irena Pekárková doplnila, že obec se místní školku snaží postupně opravovat a zútulňovat podle momentálně dostupných finančních prostředků: „I letos se v obecním rozpočtu počítá s nějakou investicí do školky. Možná to bude další část koberce, nebo rekonstrukce šatniček pro děti apodobně. Ale to se ještě uvidí v průběhu roku.“Dále Irena Pekárková sdělila, že pokud kraj vypíše granty v tomto směru, pak obec určitě zase požádá o dotace, aby se toho ve školce mohlo vylepšit co nejvíce.

Historie budovy

Začíná roku 1949, kdy byla školka otevřena v budově základní školy. Počet žáků ZŠ se však neustále zvyšoval, bylo nutné zřídit další třídy, takže se pro školku začaly hledat jiné prostory. V roce 1962 tedy byla MŠ přemístěna do budovy bývalé fary, kde zůstala až do roku 1983. V roce 1980 začala výstavba nové mateřské školy, která byla zkolaudována 9. prosince 1983. Vylepšování pokračovalo a v roce 1984 byl celý areál oplocen a na zahradě vyrostly prolézačky, pískoviště a další. V roce 1992 byla část školky přestavěna na zdravotní středisko. V roce 1998 bylo ve školce změněno vytápění a vzniklo tam fitness centrum. V roce 1999 došlo na rekonstrukci střechy. Zateplení mateřské školy a převedení systému vytápění na solární panely, k čemuž patřila i oprava střechy, bylo provedeno v roce 2010. Zatím poslední větší vylepšení nastalo v roce 2012, kdy se rekonstruovaly koupelny, šatny a další vybavení pro děti.

Učitelky školce přejí hlavně hodně dětí

Hana Kliková  - Horní Planá

Jsem tu celkově spokojená. Budova školky prošla rekonstrukcí a školní zahrada je nádherná, velká a udržovaná. Nemůžu tu nic vytknout. A uvítala bych, kdyby tu bylo pořád tolik dětí jako v současnosti.

Věra Radová  - Horní Planá

Už tu pracuji šestým rokem a líbí se mi tu, jsem tady spokojená. Učím ve třídě, kterou navštěvují starší děti, a do budoucna bych uvítala, kdyby tu byly pořád dvě rozdělené třídy, jako je tomu v současnosti, protože je určitě vhodnější mít v jedné třídě děti mladší a ve druhé ty starší. (mo)

 Výstava ve školce

Minimálně do konce ledna je v budově školky k vidění výstava o její historii a o jejím vývoji, kterou připravil místní kronikář František Záhora.

 Děti, co se vám ve vaší školce nejvíce líbí?

Nela Balounová  - Černá v Pošumaví

Nejvíc se mi líbí, že tu mám hodně kamarádů. A s paní učitelkou tu vyrábíme všechno možné, třeba ptáčky, vlaštovky, sněhuláčky.

Eva Brunerová  - Černá v Pošumaví

Nejradši si tady hraji s ostatními dětmi a s panenkami. A baví mě tu kreslení s paní učitelkou.

Vít Sadloň  - Květušín

Líbí se mi, že tu mám hodně kamarádů. A baví mě hraní pohádek a tancování. A také mě baví hrát fotbal. Chtěl bych totiž jednou být profesionální fotbalista.

Hana Veitlová  - Radslav

Ve školce se mi nejvíc líbí lego a že s paní učitelkou pracujeme, třeba něco vyrábíme. A také tu mám spoustu kamarádů, kteří se mnou půjdou příští rok do školy.

Kryštof Traxl  - Muckov

Nejvíc se mi teď ve školce líbí nové hračky. Nejradši si hraji s legem, protože z něj rád stavím třeba auta. A baví mě chodit na zahradu, protože tam můžu stavět sněhuláky. (mo)

 Českokrumlovský deník: Čtvrtek, 30. Leden 2014 - MARTINA OSTRÝŽOVÁ

 POZOR!    VEŠKERÉ FOTOGRAFIE VZTAHUJÍCÍ SE K TOMUTO ČLÁNKU NAJDETE V SEKCI FOTOGALERIE . ROK 2014 - DENÍK MŠ

Železniční nádraží Černá v Pošumaví

Železniční nádraží Černá v Pošumaví

Zalistujeme-li v jakémkoliv turistickém průvodci nebo prospektu, které představují obec Černou v Pošumaví, vždy tam najdeme, že v obci je železniční zastávka a že tedy obec má pravidelné vlakové spojení s okolním světem.

Nikomu z návštěvníků přijíždějících na nádraží Černá v Pošumaví to nepřijde zvláštní, zvykli jsme si i my obyvatelé obce, a přitom je to však poněkud jinak.

Hranice katastrálního území obce Černá v Pošumaví prochází za mostem těsně před začátkem osady Hůrka a ještě před samotným nádražím a téměř kopíruje trať až k rybníku Olšina. Znamená to tedy, že vlakové nádraží a železniční zastávka Černá v Pošumaví se nachází již na území města Horní Planá.

Nádraží si však zachovalo i po 112 letech svůj původní název a my „Čerňáci“ jsme na to náležitě hrdí. Připomeňme si nyní, jak to vše bylo od samého počátku.

Jak uvádí dostupné prameny, místo, kde bylo postaveno nádraží, se původně nazývalo Sosnový les. V samé blízkosti, v oblasti, kde se dnes nachází takzvané Malé Lipno, se rozkládaly Schwarzenberské tuhové závody, které byly právě koncem 19. století významným a mohutně prosperujícím podnikem. Měly vybudovánu vlastní vnitropodnikovou úzkokolejnou železniční trať na převážení tuhy, rašeliny, dřeva a dalších materiálů.

Proto již delší čas byl z jejich strany zájem o vybudování určitého překladiště, které by zaručovalo lepší spojení se světem a tím možnosti zvýšení vývozu suroviny.

I z jejich podnětu se v roce 1872 konala pochůzka trati budoucí železnice z Českých Budějovic přes Český Krumlov do Strážného. V roce 1873 začaly vyměřovací práce a 30. srpna 1884 bylo ke stavbě železnice z Budějovic do Želnavy uděleno stavební povolení.

Dne 23. srpna 1890 byl pak proveden slavnostní výkop a 19. listopadu 1891, na jmeniny císařovny Alžběty, byla otevřena trať z Budějovic do Kájova.

Další úsek trati z Kájova do Želnavy byl zprovozněn 3. července 1892, kdy bylo i slavnostně otevřeno nové nádraží pod názvem Schwarzbach Hůrky. Mimo nádraží a tuhové doly zde vlastně nic nebylo, ale v následujících letech zde vyrostlo deset nových budov, včetně hostince a obchodu.

Název Schwarzbach byl dominantní především kvůli tuhovým závodům, které měly již světový ohlas, ale i z hlediska přifaření celého sídliště k Černé.

Železniční stanice se stala důležitou nakládací stanicí na této želnavské trati. V důsledku výstavby lipenské přehradní nádrže musela být trať v úseku od tehdejší stanice Černá Hůrka do Horní Plané přeložena na levý břeh Vltavy.

Vlak ze stanice Černá Hůrka vyjel po nové trati 20. dubna 1958. V následujících letech se ustálil název železniční stanice na Černá v Pošumaví.

Zajímavostí může být i to, že ze stanice Černá Hůrka měla vést železniční přípojka podél Vltavy do Dolní Vltavice a dále pak k Aigenu a k připojení na dráhu do Lince.

O tom rozhodla po dlouhých vyměřováních rakouská vláda, jenomže vypukla první světová válka, která stavbě zabránila.

V současném, nejnovějším období, zase rozhodla „krajská vláda“ v Českých Budějovicích, že k nádraží Černá v Pošumaví bude připojena trať šumavské lokálky, která propojí trať z Lipna, přes Frymburk a Černou ve směru jak na Volary, tak Český Krumlov a České Budějovice.

Obyvatelé obce Černá v Pošumaví však nebyli k tomuto návrhu nikterak vstřícní, ba dokonce protestovali slovně, písemně i soudně.

I když se zatím vše jeví jako prohra, doufejme, že naši potomci nebudou muset ve svých zápisech a kronikách psát zprávy o výstavbě této „ šumavské“ trati.

Českokrumlovský deník: Středa, 15. Leden 2014

===========================================================================



JAK SE DŘÍVE LEDOVALO V PIVOVARU

Na dopravu ledu měl pivovar pět párů koní, v zimě vypomáhali sedláci s povozy

Černá v Pošumaví

Knížecí pivovar v Černé v Pošumaví skončil výrobu v roce 1947, takže není lehké najít v Černé někoho, kdo by pamatoval doby, kdy se pivovar zavážel ledem.

„V té době jsem v Černé ještě nebyl,“ říká kronikář obce František Záhora. „A předpokládám, že tu dobu nepamatuje ani nikdo z několika současně žijících dosídlenců.“

A tak František Záhora nahlédl do obecní kroniky a do Farní kroniky Schwarzbach. „Pivovar v Černé v Pošumaví založil v roce 1568 Jakub Krčín. Současně vyměřil pod pivovarem dva rybníky, které svou velikostí měly předčit i rybník Olšina, ale vzhledem k tomu, že rybník byl v té době vrácen klášteru ve Zlaté Koruně, tak se Krčínův záměr neuskutečnil,“ začal kronikář pohled do minulosti.

Pro získávání ledu za účelem správného vyzrání a chlazení piva se pro pivovar v Černé využíval rybník v Jestřábí a rybník u Nového mlýna, nebo-li u dnešních Jam. A příležitostně i právě Olšovský rybník.

„K dopravě ledu z těchto rybníků pivovar vlastnil pět párů koní, přes zimní období ale vypomáhali také někteří sedláci z Černé se svými povozy,“ pokračoval kronikář.

Pak se před rokem 1880 založil u pivovaru v Černé takzvaný dolní rybník o rozloze 1150 m² a kolem roku 1880 rybník horní s rozlohou 1 650 m², takže pivovar led těžil z vlastních zdrojů.

Kvůli stále vzrůstající výrobě piva a rovněž pro rozmary počasí, kdy rybníky dostatečně nezamrzly, bylo nutno vystavět sklepy pro zabezpečení dostatečných zásob ledu. Začátek výstavby nových pivních a ledových sklepů spadá do období let 1859 až 1860.

„Prameny uvádí, že v roce 1931 bylo k dispozici šest sklepních prostor s celkovým obsahem 5 000 m³, které byly naplněny ledem z obou pivovarských rybníků,“ vyčetl František Záhora. „Celkově pivovar potřeboval množství rovnající se 400 až 500 železničních vagonů. Pro zajištění tohoto množství přijímal pivovar čtyřicet dělníků, kteří led těžili a zaváželi do pivovaru.“

Náklady na zásobení pivovaru ledem se pohybovaly od 10 do 20 tisíc korun. (zuky)

Českokrumlovský deník: Pondělí, 20. Leden 2014

Prioritou bude zřejmě oprava silnic

Prioritou bude zřejmě oprava silnic

Rozpočet obce na tento rok počítá s příjmy ve výši 23 milionů korun. Výdaje by měly být srovnatelné. Pravděpodobně nejdůležitější investicí letošního roku se stanou opravy místních komunikací, které obec získala na sklonku loňského roku. Vzhledem k tomu, že stav těchto silniček není dobrý, nebude se zřejmě jednat o malé vydání. „Pokud se nám podaří získat grantové peníze, rádi bychom je investovali do dětského hřiště nebo do domku pro seniory,“ doplnila včera starostka Irena Pekárková. (zaza)

Českokrumlovský deník: Středa, 15. Leden 2014