středa 13 prosinec 2017

 

publicita

Osud turistické ubytovny

Osud turistické ubytovny v Černé v Pošumaví

Začátkem padesátých let minulého století začaly práce na výstavbě budoucí vodní nádrže Lipenské přehrady. Postupně se demolovaly a odstraňovaly jednotlivé domy a jiné objekty, stromy, hájky, remízky až po zánik celých osad, velkého množství lesů, rašelinišť, luk a pastvin.

Než však práce byly zahájeny, začali pracovníci dodavatelských podniků stavět dřevěné domky a ubytovny pro dělníky jak stálé, tak brigádníky. Bylo nutno postavit i řadu skladů, garáží, dílen a dalších potřebných objektů. To vše začalo především na Lipně, kde tyto stavby znamenaly základ budoucího sídliště.

Tak jak práce pokračovaly, přesouvala se potřeba výstavby těchto objektů, ale i navazujících příjezdových silnic a různých cest od Lipna západním směrem na Frymburk, Černou (tehdy na Šumavě), Horní Planou, podél celé budoucí vodní nádrže.

Například právě v Černé bylo nutno vybudovat silniční násep ve směru na Hůrku, který překlene zátoku do ústí potoka Olšiny, která vznikne napuštěním vodního díla, dnes nazývaná Malé Lipno.

Pozemní stavby si i zde vybudovaly potřebné zázemí, ovšem stavba, která je předmětem našeho zájmu ubytovna pro brigádníky v Černé byla postavena až po napuštění vod Lipenské přehrady.

V místě, kde tato dřevěná ubytovna stála a sloužila zejména rekreačním účelům, byl v té době místní hřbitov. Ještě 21. září 1959 zde byla jako poslední pohřbena občanka Anna Císařová a přibližně padesát hrobů se nadále udržovalo.

Pak ovšem došlo k rychlé likvidaci a přenesení ostatků na nový hřbitov ve směru na Bližnou. Lipenská přehrada je naplněna a obec Černá v Pošumaví rokem 1961 zahajuje rekreaci na březích jezera.

V období let 1961 až 1965 probíhá rozsáhlá výstavba vícebytových domů, především po demolicích bývalých budov. Jedná se o bytovky č. p. 17, 19, 4, 9 a 25 a 27 ve středu obce. Hlavním dodavatelem stavby byly Pozemní stavby, které v počátku rozsáhlé výstavby budují v prostorách bývalého hřbitova ubytovnu a zázemí pro své dělníky.

V roce 1967 pak obec Černá přebírá budovu do svého vlastnictví a je zde zřízena turistická ubytovna. O rok později pak obec přebírá od Komunálních služeb Kaplice provozovnu kadeřnictví a holičství, která zde fungovala a sama obec otevírá novou provozovnu krejčovství. V ubytovacím prostoru je dosavadní kapacita 16 lůžek rozšířena na 28. V roce 1971 byl k ubytovně přistavěn sklad a sociální zařízení, lůžková kapacita se rozšířila na 34 lůžek v devíti pokojích.

Ubytovna pak až do svého zániku sloužila především k rekreačním ubytovacím účelům, kde se během sezony vystřídalo v průměru 400 až 500 rekreantů. V letech 1974 až 1978 se adaptuje budova MNV, a tak se sídlo přesouvá právě do turistické ubytovny. Počítalo se rovněž i s využitím pro zdravotní středisko, ale k tomu nakonec nedošlo. Nadále zde však funguje provozovna kadeřnictví. V roce 1980 došlo k dohodě se Státním statkem, který pak využíval pro své účely polovinu budovy.

V roce 1987 byla ubytovna rozšířena o další pokoje, byla vybavena společná kuchyňka a společenská místnost. V roce 1988 bylo v ubytovně ubytováno celkem 950 osob a v roce 1989 došlo k rozsáhlé rekonstrukci v hodnotě více než 1,5 milionu Kčs.

Od samého počátku fungování ubytovny až do období změn na Obecním úřadě z důvodů privatizace byla vedoucí paní Eva Šmahelová. Jelikož vedle ubytovny byla provedena obsáhlá rekonstrukce místního fotbalového hřiště, byla ubytovna pronajata tělovýchově pro zajištění potřebného zázemí především fotbalistům, účastníkům okresní soutěže. Ti pro vylepšení své situace pronajímali i zbývající část k ubytování.

To vše bez podstatných změn až do letošního roku, kdy během měsíce října došlo k její postupné demolici. Jednak stav ubytovny se postupně stále zhoršoval a jednak byly pro fotbalisty, nyní již účastníky okresního přeboru, vystavěny nové, mnohem důstojnější šatny na opačné straně hřiště.

Osud turistické ubytovny je tak po více než 50 letech zpečetěn. Není však dosud jasné, co na tomto místě bude v dalším období. Prostranství, zatím s betonovým podkladem, by mohlo být upraveno, prodlouženo a spojeno s dosavadním parčíkem, kde je pietní místo bývalého hřbitova. Jak to zde bude skutečně vypadat, to rozhodnou zastupitelé obce.´

V článku jsou použity fotografie, které najdete v menu FOTOGALERIE - Fotografie roku 2013 - Turistická ubytovna

Českokrumlovský deník: František Záhora , 23. Říjen 2013

Původní ubytovna už zcela zmizela

Původní ubytovna už zcela zmizela

ČERNÁ V POŠUMAVÍ:

Bývalá ubytovna v obci už neexistuje, srovnala ji se zemí specializovaná firma na objednávku obce. „Jako své zázemí ji využívala místní tělovýchovná jednota, ale poté, co jí obec postavila nové šatny, ztratil původní objekt své opodstatnění,“ sdělila starostka Irena Pekárková.

Ubytovna už ani nemohla plnit svůj původní účel, protože postupem věku chátrala a už nejméně dva roky nevyhovovala hlavně z technických důvodů. Výsledná částka, na kterou obec likvidace objektu vyjde, ještě není sečtena, ale jisté je, že zatím se na tomto místě nic jiného stavět nebude. O tom, co zde namísto ubytovny vyroste, se musí nejprve dohodnout zastupitelstvo Černé v Pošumaví. (zaza)

Českokrumlovský deník: Středa, 23. Říjen 2013

 

Z historie mateřské školy

Z historie Mateřské školy v Černé v Pošumaví

 

Černá v Pošumaví

V letošním roce to bude 30 let od doby, kdy byla dokončena do té doby největší a pro obec nejpotřebnější akce Mateřská škola. Právě v tomto čase, roku 1983, se prováděly poslední dokončující práce, aby mohla být řádná kolaudace a od 1. ledna 1984 byla Mateřská škola slavnostně otevřena.

Podívejme se však o několik desetiletí zpět. První mateřská škola byla v obci otevřena v roce 1949 a byla umístěna v budově základní školy. Dětem se zpočátku věnovala nekvalifikovaná pěstounka, v roce 1952 nastupuje a od 1. září 1953 se stává ředitelkou Věra Kopečková, maminka současné ředitelky Základní a Mateřské školy v Černé Mgr. Věry Daňové.

Zpočátku bylo ve školce 14 dětí, jejich počet se během let zvyšoval, a tak bylo potřeba hledat nové prostory. Rovněž se zvyšoval i stav žactva v základní škole, bylo nutno zřídit další třídu, bylo potřeba i tělocvičnu, každopádně bylo nutno umístit mateřskou školu jinam. Hledaly se vhodné prostory a současně vyvstala i možnost výstavby nové mateřské školy.

V únoru roku 1957 zasílá tehdejší předseda MNV Alois Ondráček spolu s tajemníkem Františkem Podroužkem na odbor školství a kultury ONV požadavek na výstavbu nové školky, tak jak bylo rozhodnuto na zasedání MNV. Odbor školství však odpověděl ve smyslu, že celostátní potřeba investic do školství je velká a apeloval na představitele obce, aby hledali vhodné prostory, protože naděje na výstavbu nové školky je mizivá.

V úvahu přicházela budova bývalé fary, která musela být rekonstruována a v roce 1962 sem pak byla přemístěna mateřská škola. Stále to však kapacitně nestačilo a bylo i nadále uvažováno s výstavbou nové MŠ, ovšem svépomocí, v takzvané „Akci Z“. To se nakonec uskutečnilo až v roce 1981, kdy byl, během tří let, brigádnicky vystavěn komplex tří budov, kotelny, transformační stanice, hospodářského bloku a objektu heren s ložnicemi, to vše za tehdejších 5 326 000 Kčs.

Podle záznamů bylo na akci odpracováno celkem 20 879 brigádnických hodin zdarma, hlavní kolaudace proběhla 9. prosince 1983. Velkou pomoc při výstavbě tehdy poskytoval státní statek, který přes zimní období stále uvolňoval dva až tři zedníky a zapůjčoval jeřáb a další potřebné mechanizační prostředky. Všechny další dodavatelské práce zajišťoval Okresní stavební podnik.

Potíže byly s dokončováním montážních prací vzduchotechnického zařízení, kvůli čemuž byl termín kolaudace a otevření MŠ posunut o několik týdnů. V budově byla dvě oddělení s kapacitou 55 dětí a jídelna, kde se stravovalo rovněž i 60 žáků základní školy.

Mateřská škola sídlí v této budově dodnes, během let však došlo k některým změnám. V roce 1992 byla část budovy rekonstruována na zdravotní středisko a v roce 2008 vzniklo v části budovy malé fitcentrum. V posledním období se provedlo vylepšení vnitřního zařízení, vybavení tříd je na velmi dobré úrovni a budova dostala novou, veselou fasádu. Všech 48 žáčků, kteří ve školním roce 2012/2013 mateřskou školu navštěvovali, bylo určitě spokojeno.

Českokrumlovský deník: František Záhora, 2. Říjen 2013



 



Setkání SPOZ ve Vimperku

Ve středu v podvečer pokračovala šňůra setkávání kandidátů SPOZ s Jihočechy, tentokrát ve Vimperku.

V debatě s Vimperskými zazněla řada zajímavých postřehů a námětů. Vybíráme tři dotazy, které kandidátům SPOZ položil v diskusi bývalý ředitel Národního parku Šumava Ing. Ivan Žlábek. Ten vedl park vedl devět let, ve funkci skončil v roce 2003, dnes mj. chová koně pro práci v šumavských lesích a o životě na Šumavě, s níž spojil svůj profesní život, ví své…

Všichni hovoří o nových pracovních místech. Ale jak je chcete vytvořit na Šumavě a vůbec v příhraničí?

„Já žiji u Lipna celý život. A měla jsem obrovské štěstí, že jsem tu našla práci, která mne naplňuje a ještě k tomu v oboru, který jsem vystudovala. Ale mladí lidé, moji vrstevníci, z příhraničí spíš odcházejí do měst. Šumava byla schopná uživit své obyvatele vždy, tak proč by to nešlo teď? Jenom jí musíme naslouchat a porozumět tomu, co nám nabízí. Proto považuji doslova za zločin, když vidím, jak se největší bohatství Šumavy v podobě kvalitní dřevní hmoty vyváží do zahraničí. Namísto toho, aby zůstalo u nás doma a dřevo jsme nejen těžili, ale i zpracovávali a jeho bohatství tak dokonale využili, raději jsem ničili celý navazující průmysl, pily a dřevozpracující a nábytkářské podniky. Dřevo živilo chlapy nejen na Šumavě, ale i v dalších částech jižních Čech odjakživa. Jenom při likvidaci následků řádění kůrovce a zpracování kůrovcového dřeva, které se nyní vyváží, se přímo na Šumavě najdou desítky pracovních příležitostí. A další stovky, pokud obnovíme jihočeský dřevozpracující průmysl, který zanikl i proto, že šumavské dřevo bylo nedostupné,“ soudí devětadvacetiletá inženýrka z Černé v Pošumaví  Kristína Štěrbová.

Českokrumlovský deník: Pátek, 11. Říjen 2013



 



SPOZ - ZEMANOVCI - setkání

Setkáme se... SPOZ - ZEMANOVCI

České Budějovice, 1. října od 18 do 20 h v KD Vltava

Zemi musí spravovat zodpovědní, poctiví, neúplatní a vzdělaní lidé. Zveme vás na setkání s kandidáty SPOZ do parlamentních voleb. 1. října se můžete v KD Vltava setkat s lídrem SPOZ v Jč. kraji RNDr. Milošem Kužvartem, právníkem Mgr. Františkem Pohankou, soudním znalcem v oboru stavebnictví Ing. Zdeňkem Havlíčkem z J. Hradce, letcem-kosmonautem Ing. Oldřichem Pelčákem a mladou inženýrkou z Černé v Pošumaví Kristinou Štěrbovou.

Hovořit můžete o vytváření pracovních míst, o Šumavě, dobudování dálnice, dostavbě JETE, omezování korupce, zákonu o restitucích, zkrátka o tom, jak se nám na jihu žije a jak by mohlo... Další setkání s kandidáty připravujeme na 4. října na Českokrumlovsku.

Šumava potřebuje cestovní ruch

- říká Ing. Kristina Štěrbová

Jste čerstvou absolventkou univerzity. Co by měla SPOZ udělat pro mladou generaci?

Přála bych si, aby dostali příležitost. Diskutovat, vyjádřit, co si myslí, co potřebují. Já se dostala ke SPOZ tak, že jsem s jejími členy napřed diskutovala, bavili jsme se o věcech, které trápí mladé lidi a zvlášť v příhraničí, kde jsou pracovní příležitosti naprosto minimální. Strana může mít program, vizi, ale až diskusí s lidmi může své snažení smysluplně zacílit. A naopak, komunikace s lidmi z jihočeské SPOZ mi rozšířila obzory a já se stala členkou. Myslím, že mladí by se neměli vyhýbat odpovědnosti a angažovat se v politice. Jak jinak je možné prosazovat jejich zájmy? Přála bych si též, aby SPOZ byla vzorem chování, uvědomování si zodpovědnosti.Aby mladé lidi motivovala k upevňování tradic a hrdosti na zemi a místo, kde žijí.

Žijete v Černé v Pošumaví. Jaké priority by měla SPOZ řešit v jihočeském příhraničí?

Určitě podpořit vyřešení kůrovcové kalamity, která ublížila přírodě, ale ve svém důsledku především místním lidem. Oživit cestovní ruch, i když letošní sezona byla díky sluníčku na Lipensku úspěšná. Ale turisté musí mít důvod k nám jezdit po celý rok. Turistika je pro kraj, kde žiji, klíčová, vždyť tu nenajdete žádný průmysl…Důležité je pro nás smysluplné zemědělství a s tím související změna dotační politiky. Proč na lukách hnijí travní konzervy? Nikdo je nepotřebuje? Je třeba podpořit dlouho očekávaný projekt lanové dráhy na Hraničník a s tím související vytváření pracovních příležitostí pro místní.

Nezaměstnaností trpí hlavně Loučovice po likvidaci papíren. Lidé jsou tu dlouhé roky bez příjmu, pouze na státní podpoře. Nyní ale přišel do objektu bývalých papíren nový zaměstnavatel v oblasti výroby ledkových světel, tak se snad Loučovice mohou těšit na lepší život. Pošumaví nabízí řadu možností pro rozvoj turismu. Prospěla by jim ale lepší infrastruktura, dopravní obslužnost. A s tím už mohou politici pomoci… (PI)

Českokrumlovský deník: Pátek, 27. Září 2013, Strana 13